Jahodník obecný

Jahody, které kupujeme v obchodě nebo na trhu, obvykle dovážené ze zahraničí, se našim lesním jahodám v chuti nevyrovnají. Na tom se shodne devět z deseti milovníků tohoto červeného sladkého ovoce.

Dnes se ale nebudeme bavit jen o plodech jahodníku obecného, ukážeme si, že skutečný poklad rostlina skrývá také ve svých listech a kořenu.

Jahodník obecný (Fragaria vesca) je trvalá rostlina dorůstající výšky 5–20 cm. Patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Z lokalit se jí nejvíce líbí na osluněných stanovištích v lesích a hájích, najdeme ji ale také na loukách a mezích a podél polních cest. Řidčeji se jahodník vyskytuje na sutích a náplavech. Roste na celé severní polokouli.

Jahodník bezpečně poznáme podle červených kulovitých plodů, které se objevují na vrcholu léta. Než dozrají, na jahodníku nacházíme typické bílé květy s pětičetným kalichem. Listy jsou v přízemní růžici, jsou na líci lysé a tmavozelené, na rubu naopak chlupaté. Někdy jsou stříbřitě lesklé, jindy mají zajímavou modrozelenou barvu. Jsou hrubě pilovitě zubaté.

Jahodník pochopitelně znali už staří Řekové i Římané, kteří plody této rostliny stejně jako my oceňovali zejména z kulinářských důvodů. Staří křesťané měli jahody za symbol sladkosti, lásky, krásy a dokonalosti. Mnoho umělců v době renesance vyobrazovalo jahody společně s panenkou Marií, například jako vzor na okraji obrazu.

Sběr listů jahodníku je dobré naplánovat na konec června, ideální je nějaké suché teplé ráno. Kořeny sbírejte o něco později, když rostlina není v aktivním růstu. To aby byla zachována maximální koncentrace léčivých látek v kořenech. V tomto období už se rostlina rozmnožila pomocí šlahounů, takže pro další roky by mělo být o úrodu postaráno. Při sběru je vhodné šlahouny odstřihnout, aby nedošlo k jejich nechtěnému vytržení.

Pokud se chcete o Jahodníku dozvědět více, celý článek najdete zde