21.9. Mezinárodní den Alzheimerovy choroby

Pokud mluvíme o tom, že některá osoba trpí demencí, pravděpodobně se jedná o oběť Alzheimerovy choroby. Demence je široký pojem a existují různé typy, například vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky nebo Huntingtonově nemoci, ale Alzheimerova choroba je dominantní příčinou. V Česku je asi 180 tisíc osob trpících demencí a z toho až 70 % má co dočinění právě s Alzheimerem. Tato choroba má i svůj mezinárodní den – a je to jeden z posledních dní před nástupem astronomického podzimu, 21. září. K této příležitosti přinášíme článek, kde se dozvíte o Alzheimerovi vše podstatné, tedy i to, jak snížit riziko jejího rozvoje.

Nemoc popsal Alois Alzheimer už před 120 lety

Psal se 3. listopad 1906, kdy v německém Tübingenu vystoupil se svou přednáškou zkušený neuropatolog Alois Alzheimer. Své kolegy seznámil s případem 51leté ženy, jisté Auguste D. Dnes pro nás 51 let nepředstavuje nijak vysoký věk, 51letí jsou často lidé na vrcholu svých sil. Tehdy však už toto číslo mohlo naznačovat nastupující stáří. Ostatně sám Alzheimer shodou okolností zemřel ve věku 51 let, a to na srdeční selhání.

K tomu měl však v onen listopadový den roku 1906 ještě daleko. Ve své životní přednášce popsal všeobecný úpadek mentálních funkcí provázený nápadnými změnami v mozkové kůře. Nešťastná Auguste D. ztrácela schopnost poznávat a uvědomovat si sebe i své okolí. To bylo provázené snížením psychosociálních funkcí, poruchami řeči, poruchami sluchu a halucinacemi.

Uběhlo 120 let a některé věci se bohužel nezměnily. Pacienti – a je jich dnes mnohem více – procházejí podobnými stavy jako tehdy Auguste D. Lékařská věda navíc stále nemá k dispozici léčbu, která by dokázala Alzheimerovu chorobu vyléčit.

Dnes však alespoň mnohem lépe rozumíme tomu, co se s nemocnými děje. Víme, že zmatenost, podrážděnost nebo někdy až agresivní chování nejsou důsledkem změny povahy. Je to projev onemocnění, které může člověka postupně proměnit natolik, že jej jeho nejbližší přestávají poznávat. A podle svého objevitele se nemoc jmenuje Alzheimerova choroba.

Jaké jsou první příznaky a jak nemoc postupuje

Jedním z nejzákeřnějších rysů Alzheimerovy choroby je její nenápadný a pomalý nástup. Nemoc se rozvíjí postupně a lékaři ji obvykle rozdělují do tří základních fází:

• Raná fáze: Nejvýraznějším varovným signálem bývá porucha krátkodobé paměti. Člověk si vybaví vzpomínky z dětství, ale zapomíná, co dělal před hodinou, opakuje stejné otázky, odkládá věci na nelogická místa (například klíče do lednice) nebo těžko hledá známá slova. Objevuje se i ztráta čichu, mírné výkyvy nálad či podrážděnost z neznámých situací.
• Střední fáze: Nastupuje výraznější dezorientace v čase i prostoru – nemocný se může ztratit i na místech, která dobře zná. Přidávají se poruchy spánku, bludy (např. podezřívání příbuzných z krádeže) nebo halucinace. Zhoršuje se schopnost samostatně zvládat běžné úkony, jako je vaření, placení účtů či osobní hygiena.
• Pozdní fáze: V závěrečném stádiu dochází k téměř úplné ztrátě paměti a řeči. Pacient přichází o fyzické schopnosti – objevují se potíže s polykáním, inkontinence a poruchy mobility. Člověk je plně odkázán na nepřetržitou péči okolí.

Komu hrozí Alzheimer

Statistiky ukazují, že celosvětově žije s demencí přes 57 milionů lidí a do roku 2050 by toto číslo mohlo vzrůst až na 139 milionů. Zhruba 60 až 70 % všech případů připadá právě na Alzheimera.

Neplatí rovnice, že starý člověk rovná se pacient s Alzheimerovou chorobou. A ani neplatí, že pacient s Alzheimerem rovná se starý člověk. Časná forma Alzheimerovy choroby se někdy může rozvinout ještě před 65. rokem života – výjimkou bohužel nejsou ani lidé čtyřicetiletí či padesátiletí.

Zajímavým a vážným faktem je, že ženy tvoří téměř dvě třetiny nemocných. Svou roli hraje mimo jiné vyšší průměrná délka života.

A co zvyšuje riziko, že nemoc propukne? Genetika hraje svou roli (především u vzácnějších, časných forem), ale obrovský vliv mají získané a životní faktory:

• Kardiovaskulární problémy a vysoký tlak: Poškození cév zhoršuje prokrvení mozku.
• Cukrovka a obezita: Inzulínová rezistence a chronické záněty přispívají k poškozování mozku.
• Kouření a alkohol: Zvyšují oxidativní stres a urychlují poškozování mozkové tkáně.
• Chronický stres a špatný spánek: Dlouhodobě zvýšený kortizol a nedostatek hlubokého spánku brání mozku v regeneraci a čištění od odpadních látek.
• Sociální izolace a vdovství: Osamělost a absence stimulujících sociálních kontaktů patří k opomíjeným, ale silným rizikovým faktorům.
• Další faktory: Problematická je také neléčená hypertenze, poruchy sluchu, vysoký cholesterol, poranění hlavy a znečištění ovzduší.

Prevence: sportujte, jezte jako lidé ve Španělsku a zaměstnávejte mozek

Velká část rizikových faktorů souvisí s věkem a geny. Stále však účinné způsoby, jak rozvoj nemoci oddálit nebo zmírnit její průběh. Pomoci může dodržování těchto rad:

1. Hýbejte se: Pravidelný pohyb – třeba i obyčejná svižná chůze – podporuje kardiovaskulární zdraví a patří mezi důležitá opatření spojovaná s nižším rizikem kognitivního úpadku a demence.
2. Jezte jako na jihu Evropy: Tzv. středomořská strava bohatá na zeleninu, ovoce, ryby (omega-3 mastné kyseliny), ořechy a olivový olej dodává mozku antioxidační štít a chrání cévy.
3. Nenechte svůj mozek zahálet: Podobně jako v posilovně trénujete své tělo, si cvičení zaslouží i váš mozek. Čtěte náročnou literaturu, učte se cizí jazyky, hrajte na hudební nástroj nebo řešte logické hádanky a šifry. Lidé s vyšší mentální aktivitou dokáží případnému poškození mozku odolávat mnohem déle.

Život s Alzheimerem: Zátěž, která leží na rodině

Diagnóza Alzheimerovy choroby nemění život jen samotnému pacientovi, ale celému jeho okolí. Většinou péči o seniory s demencí zajišťují rodinní příslušníci a blízcí. Nikdo je na to nepřipravil, nenatrénoval, a nikdo jim investici času a energie finančně nevynahradí.

Až dvě třetiny těchto pečujících osob tvoří ženy, velmi často dcery, které patří k tzv. „sendvičové generaci“ – v jedné domácnosti či v jednom čase pečují jak o své stárnoucí rodiče, tak o vlastní dospívající děti.

Péče o člověka s demencí je nesmírně vyčerpávající. Lékaři a psychologové zdůrazňují, že je nutné udržet strukturu a řád, podporovat samostatnost pacientů a nezanedbávat ani péči o sebe samého. Pokud to jde, využijte odlehčovací služby nebo řekněte o pomoc rodině.

Účinná léčba na obzoru?

Tradiční léky, například inhibitory acetylcholinesterázy nebo memantin, působí především na příznaky onemocnění. V posledních letech však přibyly také léky zaměřené přímo proti amyloidu, například lecanemab a donanemab. Ani ty Alzheimerovu chorobu nevyléčí, u vhodně vybraných pacientů v časném stadiu však mohou její postup zpomalit.

Za zmínku stojí výzkum z konce roku 2025 týmu vědců z Case Western Reserve University, který nabízí určitou naději. Výzkum ukázal na zvířecích modelech, že poškození mozku způsobené Alzheimerem nemusí být trvalé.

Výzkumníci zjistili, že významnou roli v rozvoji onemocnění může hrát pokles hladiny molekuly NAD+, která se podílí na energetickém metabolismu mozkových buněk. Když vědci u myší v pokročilém stádiu nemoci pomocí speciální látky (P7C3-A20) obnovili energetickou rovnováhu NAD+, došlo nejen k zastavení postupu onemocnění, ale také k obnovení kognitivních funkcí a výraznému ústupu patologických změn v mozku.

Výsledky jsou pozoruhodné, zatím však platí pouze pro zvířecí modely. Nelze z nich tedy usuzovat, že by stejným způsobem bylo možné zvrátit Alzheimerovu chorobu u člověka. Autoři studie nyní doufají, že jejich poznatky povedou k vývoji terapie vhodné pro klinické testování.

5 zajímavých faktů o Alzheimerově chorobě

1. Mnoho nemocných není diagnostikováno: Kvůli nenápadným počátečním příznakům zůstává značná část případů Alzheimerovy choroby dlouho nerozpoznána. Řada lidí se k odbornému vyšetření dostane až v pokročilejším stadiu nemoci.
2. Mozeček a emocionální paměť zůstávají dlouho netknuté: Zatímco fakta a jména se postupně vytrácí, pocit bezpečí, radosti nebo hudební paměť (schopnost zpívat známé písničky) dokážou pacienti uchovat do velmi pozdních fází.
3. Vzdělání jako štít: Lidé s vyšším dosaženým vzděláním a ti, kteří se celý život věnují duševně náročné práci, mají výrazně nižší riziko brzkého propuknutí symptomatického Alzheimera.
4. Fyzické změny mění strukturu mozku: Při Alzheimeru dochází k masivnímu odumírání buněk. Mozková kůra se ztenčuje, mozkové komory se zvětšují. To má dopad například i na zrakové vjemy.
5. Čas hraje zásadní roli: Klíčem je včasná diagnostika, která otevírá prostor pro úpravu životního stylu, farmakologickou podporu a naplánování budoucí péče. Čím dříve je Alzheimerova choroba odhalena, tím větší šanci má pacient zachovat si co nejdéle samostatnost a kvalitu života.

Zdroje:

https://case.edu/news/new-study-shows-alzheimers-disease-can-be-reversed-achieve-full-neurological-recovery-not-just-prevented-or-slowed-animal-models

https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/alzheimers-disease/alzheimers-disease-what-you-need-to-know-as-you-age

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6507104/

https://www.terravista.org/blog/10-surprising-facts-about-alzheimers-disease/

https://www.moh.gov.sa/en/healthawareness/healthday/2026/pages/healthday-2026-09-21-001.aspx

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-4/alois-alzheimer-pribeh-jedne-nemoci.html