Bojínek, psárka, drnavec, lipnice, kostřava. Naši předci dávali těmto letním travám opravdu krásná, libozvučná jména. Tehdy ještě ale nevěděli nic o trendu alergií, který ostatně měl přijít až o mnoho let později. Kdyby tito muži žili dnes, asi by pro tyto druhy rostlin měli jiná pojmenování: kýchavec, okoslz nebo hrdlosvědík.

S blížícím se létem se toto téma stává aktuální. Opět přichází období, kdy svoji kůži vystavujeme slunečním paprskům a také obdivným pohledům kolemjdoucích. Vždyť co může být krásnějšího, než bronzové opálení? Ve skutečnosti ale naše pleť v létě dostává dost zabrat. Je více dehydratovaná, šupinatí, snadněji se na ní mohou tvořit vrásky. A také pozorujeme vyšší výskyt pigmentových skvrn.

Podivuhodné množství úrazů a nemocí dostalo svůj název podle sportovního odvětví. Dnes jsme se na několik těchto termínů podívali a rozebrali je. Závěr je překvapivý: sport je v tom často naprosto nevinně. Některé z těchto zdravotních problémů tu existovaly dávno předtím, než první člověk obul tretry, vstřelil branku nebo udělal výmyk na hrazdě. Jiná onemocnění se sportovním přívlastkem sužují v současnosti především ty z nás, kteří žádný sport nedělají.

O krvi se říká, že je to nejcennější tekutina na světě. Zdravý dospělý člověk jí má v těle asi 5 litrů. Dobrodincům, kteří jsou ochotni se o svou krev podělit s jinými, patří obrovský dík. To je hlavní motivace Světového dne dárců krve, který připadá na 14. června. Letošní Světový den dárců krve má motto „Daruj krev, abys udržel tep tohoto světa.“

Už roku 1988 vyhlásila Evropská aliance Dana takzvaný Týden mozku. Jde o mezinárodní akci, která seznamuje veřejnost s výzkumem lidského mozku, informuje o nových poznatcích a připomíná riziko neurologických onemocnění. V našem článku nabízíme některá úžasná fakta o stále málo prozkoumaném orgánu našeho těla. A protože Evropský den mozku je jedenáctého, symbolicky jsme těch zajímavostí sestavili 11.