Trnka obecná

Mnoho lidí v tom má trochu nepořádek, proto je dobré si to na začátku upřesnit – pod pojmem trnka Valaši znají prakticky jakoukoli švestku. Ovšem trnka obecná je jeden konkrétní druh, také zvaný slivoň trnka. Trnka obecná (Prunus spinosa) je keř s křivolakými větvemi, na kterých je mnoho kolcovitých trnů. Někdy v literatuře bývá trnka obecná označovaná jako strom, ale takový termín pro trnku, která dorůstá nejvýše 1 až 3 metry a větví se obvykle nízko nad zemí, zní téměř neadekvátně. Trnka má červenohnědé letorosty, starší větve poznáte podle až do černa zabarvené borky. Když má trnka tu možnost, ochotně se masivně rozšíří zásluhou svých bohatých kořenových výběžků. Listy jsou široké jen asi 1–2 cm a dlouhé 2–4 cm, s oválnou až podlouhle vejčitou čepelí. Květy jsou bílé a pětičetné. V Česku se obvykle objevují na konci března nebo dubna, ovšem tento termín se v posledních letech posouvá stále více dopředu.

Jak milovníky valašského tekutého povzbuzujícího prostředku, tak také zájemce o léčivé rostliny nejvíce zajímají plody tohoto keře. Trnky jsou kulovité peckovice o velikosti 10–15 mm. Zpočátku jsou zelené, po dozrání modročerné, ovšem dužina zůstává zelená pořád. Ve středu plodu je pecka obsahující semeno.

Plody dozrávají od října do listopadu, je to jeden z nejpozději dozrávajících druhů ovoce v českých zemích. Obsahují minimálně 3 % organických kyselin a mají vysoký podíl pektinu a tříslovin, které způsobují jejich trpkou chuť.

Pokud se chcete o Trnce obecné dozvědět více, celý článek najdete zde.