Tetování a zdraví kůže: mýty a fakta
S tetováním se setkáváme každý den, zvláště tedy u mladých lidí. Zatímco ve věkové skupině 50 plus tetování vidíme zřídkakdy, mezi lidmi ve věku 18-44 let má tetování třetina populace. To tvrdí data agentury STEM/MARK. Samozřejmě je řeč o Češích, kteří jsou oproti jiným národům ještě poměrně konzervativní. U Italů, Švédů nebo Angličanů má alespoň jedno tetování více než 40 % obyvatel. Už se tedy nemůžeme bavit o tetování jako o módním výstřelku, který se týká jen některých výstředních jedinců. Je to rozšířený fenomén a stojí za to se podívat blíže na to, jaký má vliv na zdraví kůže.
Tetování provází lidstvo od nepaměti
Ještě než se pustíme do rozebírání vlivu tetování na zdraví, je třeba zbořit ještě jiný mýtus. Zvláště starší generace má tendenci vidět tetování jako novou trendy záležitost. Pravda ale je, že historie tetování je předlouhá.
Už známý pračlověk Ötzi, jehož mumie byla nalezená v Alpách, měl tělo pokryté mnoha obrazci. Tetovali se také staří Egypťané, zejména ženy. O rozšíření tohoto fenoménu mezi lidmi v Oceánii nemá smysl se bavit, Maorany nebo Samoany si ani neumíme představit jinak než tetované. Zajímavější ale je, že se tato forma uměleckého zkrášlování těla objevovala i v jinak prudérní době Rakouska-Uherska. Propadli jí například František Ferdinand d’Este nebo Ema Destinnová – oba měli po jednom obrázku, a to shodně hada.
Takzvanou kérku měli i jiní lidé, od kterých byste to možná nečekali: George Orwell, Thomas Edison nebo Winston Churchill.
Jak tetování funguje
Tělo jako malířské plátno a jehla jako štětec… Tak někteří o tetování uvažují, a mají částečně pravdu. Ovšem tetování nelze smýt ani vygumovat. Zůstává na těle po celý život. Jak je to možné?
Při aplikaci jehla nezasahuje pouze vrchní vrstvu kůže (epidermis), která se průběžně obnovuje a olupuje, ale vpravuje pigment až do druhé vrstvy – škáry (dermis). Právě v dermis se nacházejí krevní cévky, nervová zakončení a lymfatické cévky. Protože se buňky škáry neodlučují tak jako na povrchu, barvivo v kůži zůstává trvale.
Zároveň však platí, že tetování představuje pro kůži značný zásah. Tetovací strojky využívají trsy jehel (často 3 i více), které kůži narušují tisíci vpichů za minutu. Vědecké studie sice ukázaly, že po úplném zahojení nedochází k trvalému narušení hydratace kůže, její elasticity ani k vyšší ztrátě vody, avšak vysokofrekvenční ultrazvuk odhalil mikroskopické změny: potetovaná epidermis bývá o něco tenčí a v dermis dochází k drobné strukturální přestavbě tkáně v reakci na cizorodý pigment.
Zdravotní rizika
S každým narušením kožní bariéry se pojí potenciální rizika, a to od mírných až po poměrně závažná. Mezi nejčastější komplikace patří kožní alergické reakce na tetovací barviva, které mohou v některých případech přejít do chronického zánětu v místě tetování. Statistiky ukazují, že různé formy podráždění či alergií zažije několik procent až zhruba 10 % lidí.
Alergické reakce bývají nejčastěji spojovány s červenými pigmenty. Zatímco v minulosti se používaly i pigmenty obsahující rtuť, dnes mohou reakce vyvolávat také jiné, například organické pigmenty.
Dalším rizikem jsou infekce (bakteriální, virové či plísňové), k nimž dochází při nedodržení přísné hygieny nebo při použití kontaminovaného inkoustu. Dále může hrozit vznik keloidních jizev u lidí, kteří k nim mají sklony, nebo vzplanutí chronických kožních nemocí, jako je lupénka či ekzém.
Barvivo se navíc postupně může ukládat v mízních uzlinách, které jsou umístěny poblíž tetování. Tento jev obvykle nepředstavuje zdravotní problém, může však lékařům komplikovat hodnocení výsledků některých vyšetření. Vzácně bylo popsáno také pálení nebo otok tetování během vyšetření magnetickou rezonancí, což se může stát při použití inkoustů s kovovými částicemi.
Zvláštní kapitolu tvoří riziko spojené s rakovinou kůže. Ačkoliv nebylo přímou studií prokázáno, že by tetování přímo způsobovalo vznik kožních nádorů, chemický rozbor barviv odhalil, že část barev (zejména černých) obsahuje potenciálně karcinogenní látky. Hlavní nebezpečí však spočívá v tom, že tmavý inkoust dokáže zakrýt mateřská znaménka a změnit jejich barvu i okraje, což dermatologům může zásadně zkomplikovat včasnou detekci rakoviny kůže.
Průlomová česká studie
Na začátku roku 2026 rezonovala vědeckým světem přelomová mezinárodní studie publikovaná v časopise PNAS, na které se významně podíleli vědci z Biologického centra Akademie věd ČR pod vedením dr. Martina Paluse. Tato studie ukázala, že tetovací inkoust nezůstává uzamčený pouze v kůži, ale velmi rychle cestuje lymfatickým systémem a usazuje se v lymfatických uzlinách, kde přetrvává celé roky.
Imunitní buňky (makrofágy) se snaží částice inkoustu pohltit a zlikvidovat stejně jako bakterie či viry, s anorganickým pigmentem si však nedokážou poradit. Dochází tak k poškozování a odumírání imunitních buněk (nejvýrazněji u černé a červené barvy), což spouští chronický zánět. Český výzkum navíc přinesl zjištění, že potetovaná kůže může mít vliv na imunitní odpověď – pokusy na potetovaných myších i lidských buňkách potvrdily nižší tvorbu protilátek po aplikaci některých vakcín (např. proti COVID-19) do potetované paže.
Na co si musí příznivci tetování dát pozor
Pokud se pro tetování rozhodnete, rizika lze výrazně snížit správným postupem a prevencí:
- Výběr studia: Vždy volte renomované studio s dokonalou hygienou. Strojky musí používat výhradně jednorázové sterilní jehly z uzavřeného balení, jednorázové ochranné pomůcky a registrované tetovací inkousty splňující evropské bezpečnostní požadavky.
- Konzultace znamének: Před návštěvou salonu si nechte kůži zkontrolovat dermatologem. Tatéra výslovně požádejte, aby se vyhnul mateřským znaménkům a pihám a nechal kolem nich dostatečný prostor pro budoucí kontroly.
- Péče po tetování: Čerstvé tetování jemně omývejte a ošetřujte podle pokynů tatéra nebo dermatologa. Používejte vhodné neparfemované přípravky a vyhněte se nanášení příliš silných vrstev mastí. Vyvarujte se škrábání, strhávání strupů, saunám a především koupání ve veřejných bazénech.
- Ochrana před sluncem: Čerstvé tetování nevystavujte slunci vůbec a chraňte ho oblečením (opalovací krémy se na hojící se ránu nesmí aplikovat). Po zhojení používejte na potetovaná místa vysoký ochranný faktor (SPF 30 až 50+), který pomáhá předcházet blednutí tetování a snižuje riziko poškození kůže UV zářením.
- Sledujte varovné příznaky: Pokud se po tetování objeví neustávající zarudnutí, svědění, vyrážka, bolest a otok, objeví se hnisavý sekret nebo horečka vyhledejte lékaře. Včasné řešení infekce nebo alergické reakce může zabránit závažnějším komplikacím.
Četné otázky a mýty: Mohou tetovaní jedinci dávat krev? Budou jako staří lidé vypadat ošklivě?
Kolem tetování koluje obrovské množství polopravd a nepodložených mýtů. Zde jsou ty nejčastější vyvrácené na základě faktů:
- Tetovaní lidé nemohou darovat krev: Mýtus. Pokud je tetování provedeno v za dodržení hygienických podmínek, darování krvi nic nebrání. Jen musí dárce s touto bohulibou aktivitou krátce počkat (v České republice se po tetování standardně uplatňuje čtyřměsíční odklad darování krve).
- Ve stáří bude tetování vypadat hrozně a vybledne do modrozelena: Částečný mýtus. Tetování stárne spolu s kůží a jeho vzhled se během let mění. Významnou roli hraje kvalita provedení, ochrana před sluncem i umístění na těle. Moderní inkousty jsou mnohem stabilnější než dříve a navržené tak, aby si své barvy udržely po celý život.
- Bílá barva nebo barevná tetování bolí více: Intenzita bolesti se odvíjí od umístění na těle a osobního prahu bolesti, nikoliv od pigmentu. Mýtus vznikl pravděpodobně tím, že světlé detaily se často tetují až na samém konci dlouhého a vyčerpávajícího sezení.
- Před tetováním je dobré se napít alkoholu na kuráž (a pro zmírnění bolesti): Mýtus, který škodí. Alkohol zvyšuje krvácivost, může zpomalit hojení pokožky a ovlivnit vnímání bolesti. Proto profesionální tatéři klienty pod vlivem alkoholu běžně netetují.
Pokud o to opravdu stojíte, zajděte za skutečnými profíky
Tetování už dávno překročilo hranice subkultur a stalo se běžnou formou osobního vyjádření. Ačkoliv moderní věda ukazuje, že kůže po zhojení neztrácí své základní biofyzické vlastnosti a schopnost hydratace, je nutné mít na paměti, že jde o trvalý zásah do organismu, který není zcela bez rizik. Pokud k tomuto tělesnému umění přistoupíte s rozumem, vyberete si profesionální studio, neskryjete pod barvu svá znaménka a dopřejete kůži poctivou péči, můžete si své obrázky užívat bez zbytečných zdravotních následků.
Zdroje:
https://healthcare.utah.edu/healthfeed/2025/05/think-you-ink-tattoos-and-adverse-skin-reactions
https://www.aad.org/public/diseases/skin-cancer/do-tattoos-cause-skin-cancer
https://english.radio.cz/new-study-czech-researchers-tattoos-may-affect-immune-system-8874373
https://celebrityink.com/blog/10-tattoo-myths-and-misconceptions-debunked/