Stresový hormon kortizol: Kdy nám pomáhá a kdy začíná škodit

Při přípravě na tento článek nás nejvíce pobavil text zveřejněný na webu BBC, který nesl nadpis: „Přestaňte mi říkat, jak mám snížit kortizol – stresuje mě to!“ V dnešním článku vám vysvětlíme, že kortizol je opravdu klíčová látka, která má vliv na vaši náladu a stav metabolismu. Vyhneme se ale zbytečně alarmujícím zprávám a varováním, nechceme se přece stresovat. Vše důležité si vysvětlíme klidně a vy tak zjistíte, že na kortizol můžete vyzrát poměrně jednoduše.

Co je zač ten kortizol? Kde vzniká a jak účinkuje?

Kortizol je steroidní hormon ze skupiny glukokortikoidů, který produkují kůry nadledvin – malé žlázy posazené na horním okraji ledvin. Přezdívá se mu „stresový hormon“, což zní dramaticky. Ale kortizol, který je řízený hypotalamem a hypofýzou, je více než to. Plní hodně důležitých úkolů a ovlivňuje prakticky každý orgán v těle. Zkrátka bychom bez něj nepřežili.

Kortizol funguje jako energetický manažer. Pomáhá regulovat metabolismus tím, že zvyšuje hladinu cukru v krvi, abyste měli dostatek energie. Řídí krevní tlak, tlumí nadměrné zánětlivé reakce a plní zásadní roli i pro vývoj plodu v těhotenství. Mimo to řídí náš biologický rytmus – přirozeně dosahuje vrcholu asi 30 až 45 minut po probuzení, abychom nastartovali den, a během večera a noci klesá na minimum, abychom si odpočinuli.

Při akutním stresu spolupracuje s adrenalinem a spouští reakci „bojuj, nebo uteč“. Problém nastává v momentě, kdy stres nepřichází nárazově, ale dlouhodobě.

Představte si auto zastavující na červené. Nikam nejede, ale motor běží, a tak se opotřebovává. Tak je to i se stresem – působí i v momentě relativního klidu, a tak nenápadně organismus vyčerpává.

Kortizol není nepřítel

Právě zde je důležité vyvrátit jeden rozšířený mýtus. Cílem zdravého životního stylu není mít kortizolu co nejméně.

Je naprosto normální, že jeho hladina během dne kolísá. Stoupá po probuzení, může se zvýšit při intenzivním sportu a pochopitelně také při stresové situaci. Samotné krátkodobé zvýšení kortizolu tedy neznamená, že se s naším tělem děje něco špatného.

Stejně tak neplatí jednoduchá rovnice: jsem dlouhodobě ve stresu = mám chronicky vysoký kortizol = potřebuji ho snížit. Dlouhodobý stres může narušovat přirozenou regulaci stresové reakce a negativně ovlivňovat zdraví, nelze ale pouze podle pocitu stresu určit, jakou hladinu kortizolu člověk skutečně má.

Něco jiného je patologicky vysoká hladina kortizolu, například při Cushingově syndromu. V takovém případě už mluvíme o zdravotním problému, který vyžaduje odbornou diagnostiku a léčbu.

Léčba závisí na příčině

Pokud lékaři prokážou patologický nadbytek kortizolu, léčba závisí především na jeho příčině. V některých případech může být řešením chirurgické odstranění nádoru, jindy přichází na řadu cílená farmakoterapie. Používají se například léky, které omezují tvorbu kortizolu.

Samostatnou kapitolou jsou kortikosteroidy. Při léčbě zánětlivých, autoimunitních či alergických onemocnění, například astmatu, artritidy nebo některých kožních nemocí, patří mezi velmi důležité a účinné léky. Svým působením napodobují některé účinky přirozených glukokortikoidů a dokážou výrazně potlačit zánětlivou reakci.

Především dlouhodobé užívání systémových kortikosteroidů však může mít nežádoucí účinky. Patří mezi ně například osteoporóza, zvýšená hladina cukru v krvi až steroidní diabetes, vysoký krevní tlak, ztenčení kůže, oční komplikace nebo změny nálady.

Proto je důležité užívat tyto léky podle pokynů lékaře. Po dlouhodobé léčbě není vhodné dávku svévolně prudce snížit nebo lék náhle vysadit. Vlastní produkce kortizolu totiž může být dočasně potlačena a organismus potřebuje čas, aby ji znovu obnovil.

Sociální sítě někdy radí špatně

Při hledání cest, jak snížit stres, dnes většina lidí sáhne po telefonu. Sociální sítě jsou však doslova zaplaveny „zaručenými radami“, které často nadělají více škody než užitku.

Sociální sítě s oblibou nabízí jednoduché zázraky: nápoje zvané „kortizolové koktejly“ (směs pomerančového džusu, kokosové vody a mořské soli), nejrůznější zázračné doplňky stravy nebo masážní balzámy. Přední endokrinologové však upozorňují, že tyto rychlé triky kortizol nesníží. Nahlížet na oteklou tvář nebo pár kilo navíc jako na přímý důsledek „vysokého kortizolu“ je zjednodušující a zavádějící – příčinou může být obyčejný nedostatek spánku, přemíra soli, alkohol nebo hormonální výkyvy. Zjednodušená řešení ze sítí navíc mohou odradit lidi od vyhledání reálné lékařské péče.

Řešte příčiny, nikoli symptomy

Než kupovat předražené doplňky stravy a bojovat s jednotlivými projevy stresu, je potřeba se zastavit a pojmenovat skutečný zdroj problému. Stres je totiž příznak, nikoli samotná příčina. Pokud vás ničí toxické prostředí v práci, finanční tísně nebo nevyřešené vztahové problémy, žádná bylinka za vás problém nevyřeší.

Místo bojování se symptomy se zaměřte na řešení kořenů stresu a budování vlastní odolnosti. Učte se pracovat se svými myšlenkami a emocemi. Cvičení všímavosti vás naučí žít v přítomném okamžiku, místo neustálého obávání se budoucnosti.

Také pomůže odpojit se od technologií. Chytré telefony a neustálá dostupnost drží náš nervový systém v trvalé pohotovosti. A osvojit si flexibilní přístup, kdy rozlišujete mezi věcmi, které můžete ovlivnit a věcmi, kde to do svých rukou vzít nemůžete a kde se zkrátka naučíte žít s tím, že ne všechno vychází podle vašeho plánu.

Ještě rozhodně pomůže dodržování těchto kroků:

• Dodržujte přirozený denní rytmus: Vstaňte ráno v podobný čas, dopřejte si ranní denní světlo a večer omezte hledění na obrazovku.
• Cvičte s mírou: Pravidelný přiměřený pohyb (chůze, lehký běh, jóga)  pomáhá regulovat stresovou reakci organismu a dlouhodobě přispívá k lepší psychické pohodě. Pozor však na extrémní přetěžování bez regenerace, které naopak tvorbu stresových hormonů zvyšuje.
• Jezte zdravě: Skvělé jsou ryby, celozrnné výrobky, ořechy a omega-3 mastné kyseliny. Omezte kofein a rafinovaný cukr.
• Pomozte si doplňky stravy (rozumně): Některým lidem mohou pomoci také doplňky stravy obsahující hořčík nebo vitamin D v případě jejich nedostatku, nebo také takzvané adaptogenní byliny. U těch jsou výsledky studií zatím ale méně jednoznačné.
• Dýchejte a smějte se: Vyzkoušejte dechová meditační cvičení, která okamžitě stimulují parasympatikus („brzdu“ vašeho stresu). Smích a čas strávený s blízkými lidmi navíc prokazatelně snižují hladinu kortizolu v krvi.

Zdroje:

https://www.ondemand.labcorp.com/blog/what-is-cortisol-what-do-cortisol-levels-mean?srsltid=AU7gw4Wb5UQtUBuPB_soemxQmSoHdjpwQVy-9wC1s_sCFPCVRUEigOEc

https://www.mdanderson.org/cancerwise/4-things-to-know-about-cortisol-and-stress.h00-159703068.html

https://www.verywellhealth.com/cortisol-what-it-is-its-functions-associated-conditions-5208916

https://my.clevelandclinic.org/health/articles/22187-cortisol

https://www.bbc.com/news/articles/cg5z6l19rv6o