O termoregulaci těla a jejích poruchách

Znáte to. Je teplý letní večer, sedíte s rodinou venku, všem je příjemně v tričku a kraťasech... jen ta jedna vaše sestra nebo teta si už obléká třetí mikinu.

A jsou opačné extrémy. Třeba jistý Ján Čupa. Někdejší havíř, aktuálně celebrita Moravskoslezských Beskyd. Každý druhý den v roce zdolává Lysou horu, a i v chladném počasí jej uvidíte do půli těla svlečeného.

V tolika ohledech jsou lidé různí – v chutích k jídlu, ve vnímání bolesti, v úrovni fyzických výkonů. A vnímání teploty je další fascinující fenomén. S tím souvisí proces termoregulace, což je schopnost těla udržovat si optimální teplotu pro základní fungování metabolismu. Když je termoregulace zdravá, všechny mechanismy fungují tak, jak mají.

Dnes se ale budeme bavit o tom, jak to vypadá, když jsou mechanismy narušené. 

Jak funguje náš vnitřní termostat

Naše tělo je úžasný systém, který pořád hledá rovnováhu. Klíčové je udržet si stálou vnitřní teplotu, ideálně kolem 37 °C. Tomu říkáme termoregulace. Představte si to jako vnitřní termostat, který se stará, aby naše orgány a všechno v těle fungovalo, jak má. Bez něj by náš metabolismus zkrátka nejel.

Tenhle termostat má na starosti hlavně hypotalamus – malá, ale strašně důležitá část mozku. Je to takové řídicí centrum. Pořád hlídá teplotu krve a dostává zprávy od čidel v kůži i uvnitř těla. Když je moc horko, hypotalamus zapne pocení a rozšíří cévy v kůži. Pot se odpaří a ochladí nás, a rozšířené cévy odvedou teplo z krve ven. Když je naopak zima, hypotalamus nařídí třes, aby se svaly zahřály, a stáhne cévy, aby se teplo neztrácelo. Je to neustálý proces, díky kterému přežijeme v různých teplotách.

Proč se náš termostat někdy pokazí

Co když se tenhle rafinovaný systém zasekne? Problémy s termoregulací můžou mít spoustu důvodů – od těch obyčejných až po ty vážné. Často za to můžou infekce nebo záněty, které nám spustí horečku. To je vlastně jen takový „přenastavený“ termostat, aby tělo lépe bojovalo s nemocí.

Velký vliv mají taky léky. Některé prášky, třeba na alergii, na odvodnění nebo na nervy, můžou ovlivnit, jak se potíme, jak nám proudí krev nebo jak reaguje nervový systém. To pak naruší naši schopnost se zahřát nebo ochladit. Podobně špatně na nás můžou zapůsobit i některé drogy.

Další příčinou jsou nemoci nervového systému. Pokud je poškozený mozek nebo nervy, například při roztroušené skleróze, Parkinsonově chorobě, úrazu míchy nebo po mrtvici, může to přímo ovlivnit hypotalamus nebo cestičky, po kterých putují tepelné signály. Tělo pak prostě neví, jak reagovat na změnu teploty.

Nezapomeňme ani na hormony, hlavně na štítnou žlázu. Když pracuje moc (hypertyreóza), je nám pořád horko a potíme se. Když pracuje málo (hypotyreóza), je nám zima a špatně snášíme chlad. Také cukrovka může poškodit nervy a ovlivnit, jak naše kůže reguluje teplotu.

A samozřejmě věk. Starší lidé už nemají tak citlivá teplotní čidla, krev jim proudí pomaleji a méně se potí, takže jsou na problémy s termoregulací náchylnější. Malé děti a miminka mají termoregulační systém teprve ve vývoji, takže jsou na teplotní extrémy hodně citlivé.

Jak poznáte, že je něco špatně

Když termostat v těle zlobí, dá nám to jasně najevo. Záleží, jestli se tělo nedokáže ochladit, nebo naopak zahřát.

Hypertermie je, když se tělo přehřeje. To se stává v horku, při velké námaze nebo kvůli nemocem. Klasické příznaky? Nadměrné pocení, rudá kůže, závratě, nevolnost, bolest hlavy, a v horších případech křeče nebo i mdloby. Nejvážnější je úpal, který je život ohrožující a je nutná okamžitá pomoc. Kůže může být horká a suchá (když už není co potit), puls rychlý a dýchání zrychlené.

Naopak hypotermie je podchlazení, když teplota těla klesne pod 35 °C. To se stane, když je tělo dlouho vystaveno silnému chladu. Budete se nekontrolovatelně třást, budete zmatení, ospalí, svaly ztuhnou a kůže bude bledá a studená. Když se stav zhorší, zpomalí se srdce i dech, a může dojít i ke ztrátě vědomí. I to je vážný stav, který vyžaduje rychlé zahřátí a lékařskou péči.

Někdy se poruchy termoregulace projevují méně nápadně, třeba že jste moc citliví na chlad nebo teplo, máte pořád studené ruce a nohy (to může být třeba Raynaudův fenomén), potíte se, i když nic neděláte, nebo se špatně přizpůsobujete změnám teploty. Zkrátka vám může být divně horko nebo zima, i když je kolem příjemně.

To může být případ tety zmíněné v úvodu článku. Její tělo produkuje méně tepla, nebo jej až příliš rychle ztrácí. Může to být její drobná zvláštnost v důsledku životního stylu, nebo nějaký větší problém.

A pan Čupa? Ten má naopak velmi efektivní mechanismy produkce a udržení tepla, nebo naopak vysoce adaptovanou toleranci k chladu. V jeho případě není sporu, že si takto vypracoval vnitřní mechanismy svého těla pravidelnou fyzickou aktivitou. Vyšší podíl svalové hmoty mu také přijde vhod.

Co dělat, když termostat nefunguje

Jestli máte pocit, že se vaše tělo divně chová při změnách teplot, nejdřív zajděte k lékaři. Ten vyloučí vážné nemoci a navrhne léčbu. Příčin je totiž spousta.

Pokud nejde o nic vážného, můžete si pomoct i sami:

1. Chytré oblékání a prostředí: Když vám je zima, vrstvěte oblečení, noste funkční termo prádlo a chraňte si hlavu, ruce a nohy. V horku volte lehké, vzdušné oblečení z přírodních materiálů a vyhýbejte se slunci. Doma si udělejte příjemnou teplotu pomocí klimatizace nebo topení.
2. Pijte dost vody: Hydratace je klíčová. Pomáhá tělu potit se a udržet si rovnováhu minerálů, což je pro termoregulaci důležité. Pijte, i když nemáte žízeň, hlavně v horku nebo při sportu.
3. Pozor na jídlo a životní styl: Jezte vyváženě a dopřejte si dost spánku. To podpoří celkové zdraví i nervový systém. Omezte kávu a alkohol, které můžou ovlivnit krevní oběh a dehydratovat vás. Pravidelný pohyb taky pomůže, zlepší se krevní oběh a tělo si lépe zvykne na různé teploty.
4. Vyhněte se extrémům: Pokud víte, že jste citliví, nechoďte do velkých veder nebo mrazů a vyhýbejte se náhlým změnám teplot. Když sportujete v horku, dělejte si pauzy a pijte. V zimě se pořádně oblékněte a nenechte se zaskočit větrem nebo vlhkostí.
5. Doplňky a alternativní terapie (po poradě s lékařem): Některé studie naznačují, že by třeba hořčík nebo B vitaminy mohly podpořit nervový systém. Jóga nebo tai-chi můžou zase pomoct snížit stres, který také termoregulaci ovlivňuje.

Zdroje:

https://www.medicalnewstoday.com/articles/thermoregulation

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1566070216300017

https://www.researchgate.net/publication/302420707_Individual_differences_in_thermoregulatory_control_a_review

https://journals.physiology.org/doi/full/10.1152/physrev.00047.2021

https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-1-4757-3927-5_25

https://www.autonomicneuroscience.com/article/S1566-0702(16)30001-7/fulltext