Konzervace bez konzerv. Uchovávejte potraviny pro zimní období

Až se vás zima zeptá, co jste dělali v létě, řekněte jí, že jste nezaháleli a mimo jiné jste i mysleli na ovoce a zeleninu. Pro dlouhé období vegetačního klidu, kdy na polích a zahrádkách nic neroste, je dobré si připravit nějaké zásoby.

Možná jste nikdy dříve nezavařovali ani nemrazili. Možná jste tuto praxi sledovali jen u svých maminek a babiček. Zatímco dříve bylo skladování ovoce a zeleniny na zimu něčím takřka nutným, dnes je to především chytré a výhodné. Supermarkety jsou plně zásobeny i v lednu, najdete tam všechno včetně rajčat a hrušek. Ty jsou ale jednak drahé, jednak pěstované pod umělým osvětlením. Plody bez kontaktu slunečních paprsků zákonitě postrádají vitamíny a minerály. A nepochutnáte si na nich. Proto doporučujeme konzervování potravin po domácku. V našem článku najdete tipy i pro úplné začátečníky.

Mrazení potravin: není v tom háček

Nejdříve češtinářské okénko: proces uchovávání potravin v nízké teplotě se jmenuje správně mrazení a nikoli mražení. A spotřebič, který k tomuto používáme, se jmenuje mrazák a nikoli mražák :-). Mrazení v mrazáku je jednoduché a efektivní a není v tom žádný háček!

Nejlepší na tomto způsobu je to, že nevyžaduje hodně práce – malé plody jako jsou maliny nebo rybíz můžete zamrazit celé, jablka a broskve nakrájejte na menší kousky. Mrazit můžete i maso a i jej před uskladněním v mrazáku naporcujte, neboť potom trvá daleko méně času jej rozmrazit.

Místo krabiček použijte radši igelitové sáčky, z nichž důkladně vymačkejte všechen vzduch. Pokud tak neuděláte, ze zmrazené potraviny vysublimuje voda a pak je vaše jídlo po rozmrazení oschlé. Důkladně sáček označte.

Čím je vaše jídlo dříve zmrzlé na kost, tím lépe. Rychlé hloubkové promrznutí umožňuje, aby vlastnosti potraviny zůstaly uchovány. Proto použijte funkci rychlé zmrazování, což dnes mají všechny dobré mrazničky. Ani tak se ztrátám cenných látek nevyhnete: to je největší nevýhoda zmrazování potravin. I při té nejlepší kryoterapii z vašeho ovoce vitamíny prchají. Ale například pro vitamín C platí, že za půl roku jej z ovoce vyprchá jen asi 30%, pokud jste zvolili správný postup.

Na závěr už jen jedna věta: nemrazte potraviny s velkým množstvím tuků, to znamená hlavně mléčné výrobky, ba ani kávu.

Zavařování: nejjistější způsob je v hrnci

Mrazák má jen omezenou kapacitu. Když je úroda ze zahrádky velká, je lepší ovoce či zeleninu zavařit. Také tento postup vede ke ztrátám vitamínu C a proto je dobré sterilovat jen po krátkou dobu. Dobré ale je, že vás nic nelimituje, pokud máte místo v policích ve spíži a hodně dobrých a čistých zavařovacích skleniček.

Způsobů zavařování je celá řada. Dá se zavařovat i v mikrovlnné troubě nebo v myčce na nádobí, ale osvědčenou klasikou je zavařovací hrnec, který bychom začátečníkům určitě doporučili.

Zelenina: před zavařováním ji důkladně umyjte, nechte okapat, a je-li plod velký (například v případě zelí či květáku) nakrájejte na menší kousky. Poté zalijte horkým nálevem. Doba zavařování se pro každý plod liší. Okurky stačí zavařovat 20 minut při teplotě 90°C, mrkev vyžaduje tutéž teplotu, ale musíte ji nechat hodinu a půl. Celer potřebuje až 120 minut v teplotě 95°C.

Ovoce: plody musí být při zavařování ve sklenicích celé ponořené ve vodě či v cukerném roztoku. Stejně jako pro zeleninu platí, že můžete dochutit kořením. Pro ovoce se třeba hodí hřebíček či skořice. Ovoci většinou stačí kratší doba zavařování při nižší teplotě. Například třešně sterilujte 30 minut v teplotě 80°C a borůvky nebo rybíz 20 minut v teplotě 80°C.

Skladování ve sklepě: potraviny jsou jako žáci ve škole

Některé potraviny se dají skladovat tak, jak jsou, v suchém, chladném a dobře větraném sklepě. Ideální teplota je 5 – 7°C. I tady ale platí určitá pravidla.

Skoro každé dítě má ve škole oblíbeného souseda, vedle kterého tráví většinu hodin vyučování. Naopak vedle některých spolužáků si nikdy dobrovolně nesedne. S ovocem a zeleninou je to podobné. Některé druhy se vedle sebe špatně snáší. Je-li vedle sebe bedýnka s jablky a bedýnka s bramborami, kazí se chuť obojího. A dále: mrkev vedle rajčat hořkne, cibule vedle rajčat ztrácí na své pikantní chuti, kapusta nebo okurka u jablek ztrácí svoji barvu a dostává nepříjemný žlutavý odstín.

Speciální tipy pro jablka a rajčata: z výše uvedeného je jasné, že jablka jsou velmi nesnášenliví sousedé. A tím mluvíme jak o klasických stromových, tak i o rajských. Nemáte-li proto vhodné skladovací prostory, zvažte odvézt vaše jablíčka do moštárny. Mošt je pro zimní období skvělým zdrojem vitaminu C, můžete ho i zmrazit. Jablka ale poslouží i pro výrobu jiných nápojů – takový dobrý calvados vůbec není k zahození!

Z rajčat se dá udělat rajský protlak, který skladovaný ve vzduchotěsných sáčcích vydrží v mrazáku nejméně 4 měsíce perfektně poživatelný. Anebo rajčátka nasušte nakrájená na měsíčky, případně navíc konzervujte naložená v olivovém oleji ve skleničce. Budou pak dobrá nejen do salátů a do těstovin, ale i jen tak na mlsání. Doporučuje pět milovníků italské kuchyně z pěti.

https://brno.rozhlas.cz/8-zasad-pro-spravne-mrazeni-potravin-aby-rozmrazene-jidlo-nebylo-nebezpecne-6458571
https://clanky.vareni.cz/zmrazovani-potravin/
https://www.pestryjidelnicek.cz/magazin/potraviny/neshanejte-jahody-u-dvanacti-mesicku-aneb-jak-uchovat-potraviny-na-zimu/
http://www.milujizavarovani.cz/cs/temata/show/suroviny/8-priprava-a-zavarovani-ovoce/