Kokoška pastuší tobolka

Tuto rostlinu si z hodin přírodopisu pamatuje každý, ovšem patrně jen zásluhou jejího názvu. Kokoška pastuší tobolka se tak řadí do stejné kategorie jako endoplazmatické retikulum, Popocatépetl nebo vzoreček é rovná se em cé na druhou – pojmy, které se usadily v hlavě, ale většina lidí zcela zapomněla kontext.

Proto je dobré si připomenout, že kokoška pastuší tobolka je plevel. Původně rostla ve Středomoří, ale rozšířila se po mírném pásmu na celém světě, tedy od USA až po východní Asii. Poradí si i s extrémními podmínkami, takže u nás ji najdete dokonce i na vrcholu Sněžky. Když jí nevadí vrchol hory, nepřekvapí nás, že stejně ráda se usadí i na polích, rumištích, zahradách, v pařeništích i ve sklenících. Vykoukne na nás také z okraje chodníku, bude růst u cesty nebo u silnice.

Kokoška pastuší tobolka má silně větvený vřetenovitý kořen. Stejně větvená je také její lodyha, která dorůstá 5-50 cm. Má přízemní listovou růžici, a tu tvoří chobotnatě laločnaté až peřenosečné, vzácně i nedělené listy. Listy má kokoška chlupaté.

Kvítky jsou drobné, mají jen 5 mm do šířky. Tvoří koncový hrozen a mají bílou barvu. A pokud jde o plod, tím jsou srdcovité nebo trojúhelníkové tobolky, které daly rostlině název. Vzhledem připomínají pastýřskou mošnu a obsahují drobná semena.

Pokud jde o sběr rostliny třeba pro účel rozšíření herbáře, má sběratel velké možnosti. Nejen že rostlinu určitě najde v blízkosti svého bydliště, navíc má kokoška neobyčejně dlouhou dobu květu. Kvete od února do října.

Pokud se chcete o Kokošce dozvědět více, celý článek najdete zde.