Když muž se ženou snídá… Dnes o snídaních

Někteří lidé snídani nazývají nejdůležitějším jídlem dne. Jiní ji odbydou koblihou do ruky z pekárny na cestě do práce. A další snídani vynechají úplně. Jak se to se snídaní má z historického hlediska? A jaká je nejzdravější možná snídaně?

Podle Tomáše Akvinského kdo snídá, ten hřeší

Snídaňová jídla jsou tady od dávných věků. Už lidé doby kamenné se naučili drtit obilná zrna za pomocí velkých kamenů a ta pak jíst ve formě kaše. Kaši si také dali římští občané, říkali jí pulmentus. Jenže po formální stránce o snídani nešlo. Nebylo to jídlo, které by si lidé dali hned po probuzení. Například Římané věřili, že ideální stravování probíhá formou jednoho jídla za den.

Středověk v tomto ohledu nepřinesl žádnou změnu. Tomáš Akvinský ve svém díle Summa Theologica píše, že jíst příliš brzy je jedním z průvodních jevů smrtelného hříchu obžerství. Normou té doby bylo postít se až k lehkému obědu a trochu vydatnější večeři.

Existovaly výjimky. Přísní mravokárci byli ochotni přimhouřit očko nad starými lidmi a malými dětmi, případně nad nemocnými. Zkrátka nad všemi, co potřebovali energie trochu více, aby zvládli těžký den. Vždyť v té době pracoval každý, kdo měl ruce. I tak bylo ranní jídlo spíše malé. Krajíček chleba, kousek sýra a zapili to pivem. Nezapomínejme, že voda, zejména městská, byla pro středověké lidi takřka jedovatá. Prim proto hrálo pivo, při jehož výrobě se škodlivé bakterie zlikvidovaly varem.

V novověku si Evropané konečně vychutnali šálek čaje

Názor na snídani se začal měnit v novověku. Hodně k tomu pomohly zámořské objevy, které doručily na stůl Evropanů například kávu, čokoládu a čaj. Tyto pochutiny byly tekuté, takže si je člověk ochotně dopřál i brzy ráno – přece tím půst nijak nenarušil.

Jenže učenci začali zpochybňovat i to, že se má člověk vyhnout jídlu. Spíše intuitivně začaly lékařské autority docházet k názoru, že strávit podstatnou část dne bez jediného sousta člověku po zdravotní stránce neprospěje.

V té době vzniká anglické slovo „breakfast“, doslova: zlomit půst. Éra snídaní je definitivně zahájena s průmyslovou revolucí, kdy chudá a střední třída musí vstávat každý den a za prací jde do nově vznikajících továren a velkých podniků. Mnohahodinová pracovní doba s krátkou nebo žádnou přestávkou na oběd si žádala, aby se zaměstnanec pořádně najedl před začátkem směny.

Ve viktoriánské éře se snídaňové stoly pod dobrotami prohýbaly

V 19. století dochází k podivuhodnému jevu, kdy bohatí Američané a Angličané strojí opulentní snídaně. Jídlo si společně užila celá rodina, a tak bylo nutné si jej pořádně užít – podávaly se steaky, slanina, klobásky, fazole, vajíčka, toasty s marmeládou i máslem a muffiny. Lidé viktoriánské doby to tedy dotáhli k opačnému extrému. Není divu, že právě v té době u lékařů čekají dlouhé fronty lidí s žaludečními potížemi, nezřídka trpící obezitou.

Tento životní styl byl předmětem kritiky nejen ze strany doktorů. Církev Adventistů sedmého dne veřejně protestuje proti snídaním obsahujícím maso. Tvrdí, že takové tučné snídaně vedou k nemocem.

Proto se na přelomu 19. a 20. století objevují nové tendence ve snídaňovém konceptu. Z církve Adventistů sedmého dne vzešel také John Harvey Kellogg, odborník na výživu, ale také podnikatel. Napsal dvě rozsáhlé knihy o zdraví a vědě a objevil obilné vločky a také kukuřičné vločky.

Takzvané Kellogg’s vločky jsou dodnes v Americe velmi populární. Není ale bez zajímavosti, že dnes obsahují přísadu, bez níž se jejich objevitel obešel zcela – cukr. Poprvé začaly být vločky slazeny v době druhé světové války. Každý rok obsah cukru ve vločkách Kellogg’s rostl, což v posledních dekádách začali někteří konzumenti nést nelibě. Nakonec firma vyslyšela protesty svých zákazníků. Od roku 2007 tento výrobce do svých výrobků vyvážených do celého světa přidává o poznání méně cukru.

Ideální snídaně? Pestrá, klidná, pomalá

Snídaně je důležitým jídlem dne. Jestli tím nejdůležitějším, o tom se dá polemizovat. Podle některých studií vynechávání snídaně vede k obezitě, srdečním chorobám a problémům s metabolismem.

I ve světě kultury na ni nalezneme několik odkazů. K nejznámějším patří například Karel Gott se svým hitem Když muž se ženou snídá, olejomalba Snídaně v trávě od Édouarda Maneta a film Snídaně u Tiffanyho s Audrey Hepburn v titulní roli.

A co si tedy po ránu dát? Jídlo, které vás ideálně nastartuje do nového dne, musí obsahovat nějaké ty bílkoviny (jogurt, šunka, sýr), vlákninu (zelenina) a menší množství tuku (máslo, ořechy) a cukru (kvalitní pečivo a ovoce). To celé zapijte sklenicí mléka, vody nebo džusu. Výborný je také bylinkový čaj.

Co je ale hlavní, snídat by se nemělo ve spěchu formou „take away“ kusu pečiva na cestě do práce. Ideálně doma, pěkně v klidu, vsedě, v rodinném kruhu.

Zdroje:

https://www.theatlantic.com/entertainment/archive/2016/06/breakfast-the-most-contentious-meal-of-the-day/487220/
https://evs-translations.com/blog/breakfast/
https://www.prazskejrej.cz/co-se-kde-deje/nejdulezitejsi-jidlo-dne-jak-sel-cas-se-snidani-a-jak-vypada-dnes-2
https://www.zelenaprokazdeho.cz/p/blog/49
https://www.walmark.cz/magazin/10-tipu-jak-zdrave-a-vyvazene-snidat