Kardiaci: na co si dát v létě pozor

Léto bývalo statisticky nejoblíbenějším ročním obdobím. Děti se těšily na prázdniny, na letní tábory a dovolené. Dospělí zase na pěkné počasí, výlety, dlouhé dny, grilování a možná i na otevření zahrádek. Podvečerní posezení s přáteli na čerstvém vzduchu je vážně skvělé.

Ale poslední roky pozorujeme, že léto má čím dál více odpůrců. Pokud jde o děti, ne všechny letní tábory baví a některé prázdniny vnímají jako dva měsíce nudy. A dospělí? Ne všichni dobře snášejí vysoké teploty.

Ať už máte ke globálnímu oteplování jakýkoli postoj, musíte přiznat, že vedra jsou v červenci a srpnu čím dál neúnosnější. Zvláště když žijete ve větším městě, v betonové džungli, kde při třiceti pěti stupních trpíte už jen cestou do obchodu.

Nejproblematičtější skupinou jsou kardiaci. A právě těm se dnes chceme věnovat. Upozornit na ta největší rizika a doporučit nějaké rady, jak snížit zátěž na organismu. Tak tedy: jak přežít horké dny, které nás čekají?

Jaký vliv má letní vedro na lidské srdce

Letní horka nejsou jen o pocení a únavě. Mají přímý dopad na srdečně-cévní systém. Když teplota stoupá, tělo se musí ochladit. To dělá tak, že roztahuje cévy blíže k povrchu kůže a zvyšuje průtok krve. Což znamená zátěž pro srdce. Srdeční tep se zrychlí a krevní tlak může kolísat, zvlášť pokud pijete málo tekutin nebo užíváte některé léky, například diuretika či betablokátory.

Asi vás nepřekvapí, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací. V létě ve městě slyšíte houkat jednu sanitku za druhou. Jednou záchranáři zasahují při infarktu, podruhé je zavolají kvůli jiné formě srdečního selhání. Nejde jen o teplotu, ale i o vlhkost vzduchu, která ztěžuje přirozené ochlazování těla pocením. Situaci navíc může zkomplikovat dehydratace. Při ní dochází k zahuštění krve a zvyšuje se riziko vzniku krevních sraženin. Může dojít i k srdeční příhodě.

Kdo je nejvíce v ohrožení

Největší riziko během letních veder hrozí lidem s již diagnostikovaným onemocněním srdce – ať už jde o ischemickou chorobu srdeční, anginu pectoris nebo arytmie. Ale ohrožení nejsou jen ti, kteří mají kardiologickou diagnózu. Patří sem i:

Obecně senioři – kvůli slabší schopnosti regulace tělesné teploty.

Lidé s vysokým tlakem – teplo a vlhko mohou ztížit účinek léků.

Pacienti užívající diuretika – mají větší sklon k dehydrataci, protože diuretika zvyšují tvorbu moči.

Osoby trpící nadváhou nebo obezitou

Cukrovkáři – protože poškozené periferní nervy mohou ovlivnit schopnost těla reagovat na teplotu.

A nezapomínejme na fyzicky aktivní osoby. Sportovci a manuálně pracující lidé mohou být paradoxně více ohroženi, pokud si nehlídají přísun tekutin a odpočinek.

Nepodceňte tyto nemoci

Horko může spustit nebo zhoršit několik zdravotních stavů. Mezi nejvážnější patří:

Infarkt myokardu – kombinace ztráty tekutin, zahuštěné krve a zvýšené zátěže může vést k uzávěru některé z věnčitých tepen obklopujících srdce.

Srdeční selhání – vysoká teplota zvyšuje objem krve, což může srdce s oslabenou funkcí nezvládnout.

Mdloby a kolapsy – kvůli náhlému poklesu tlaku, dehydrataci nebo přehřátí.

Tepelný šok (heat stroke) – život ohrožující stav, kdy tělo ztratí schopnost ochlazování. Pro kardiaky je extrémně nebezpečný.

Rozhodně nesmíte podcenit příznaky jako jsou dušnost, bušení srdce, tlak na hrudi, závratě či zmatenost. V horku mohou signalizovat závažný problém.

Deset tipů, jak se chránit

1. Pijte hodně vody. Ideálně každých 20–30 minut během horkého dne. Vyhněte se slazeným nápojům a alkoholu.
2. Zdržujte se ve stínu nebo klimatizovaných prostorách. Zvláště mezi 11. a 16. hodinou.
3. Noste volné, světlé oblečení. Tmavé barvy pohlcují teplo. Nezapomeňte ani na pokrývku hlavy.
4. Dopřejte si častější přestávky. Pokud pracujete venku, přerušujte aktivitu častěji než obvykle.
5. Nezanedbávejte své léky. Případně konzultujte s lékařem, zda není nutná úprava dávek.
6. Pozor na známky dehydratace. Sucho v ústech, počínající bolest hlavy, mžitky před očima, tmavá moč, únava – to vše signalizuje problém.
7. Mějte při sobě mobil a léky. Pro případ náhlého zhoršení stavu.
8. Sledujte předpověď počasí. Když hlásí pětatřicet stupňů, raději moc nechoďte ven. Nákup si můžete udělat kolem sedmé ráno, kdy je ještě venku příjemně.
9. Dávejte pozor i na ostatní. Zvláště na starší příbuzné a sousedy, kteří by mohli potřebovat vaši pomoc nebo podporu.
10. Poslouchejte své tělo. Únava nebo malátnost v horku nejsou banalita.

Závěr

Léto si chceme užít. A taky bychom měli – slunce, dlouhé večery a dovolené mají svou kouzelnou atmosféru. Ale jakmile se počasí zlomí do extrému, je třeba přepnout z letního módu do režimu opatrnosti. Zvlášť pokud máte nemocné srdce, berete léky, nebo se staráte o někoho z rizikové skupiny.

Tohle není o strašení. Je to o respektu k tělu. Srdeční onemocnění nejsou na první pohled vidět, ale v horku se ozývají často a hlasitě. A někdy bez varování. Tak si z toho vezměte to důležité: nepřeceňujte se, pijte, odpočívejte, vyhýbejte se přímému slunci a poslouchejte své tělo.

A pokud to jen trochu jde: udělejte si z léta spíš období zpomalení než období, kdy musíte být aktivnější než kdykoli jindy. Když trochu slevíte z tempa, vaše srdce vám bude vděčné.

Zdroje:

https://www.arheart.com/from-the-heart/10-tips-to-protect-your-heart-in-the-summer-heat/

https://www.rwjbh.org/blog/2024/june/protect-your-heart-in-the-heat-staying-safe-this/

https://www.bhf.org.uk/informationsupport/support/practical-support/weather-and-your-heart

https://heart.stonybrookmedicine.edu/summer

https://jamaicahospital.org/newsletter/summer-heart-health-tips/