25.dubna: Světový den malárie

Napříč historií lidstva zaznamenáváme čtyři nemoci, které si vyžádaly nejvíce obětí – tuberkulóza, pravé neštovice, mor a malárie.

Pravé neštovice, které ještě během 20. století zahubily skoro půl miliardy lidí, už patří minulosti. Díky předchozímu soustředěnému programu očkování byly pravé neštovice 8. května 1980 prohlášeny Světovou zdravotnickou organizací za zcela vymýcené.

Mor, který kosil středověkou populaci Evropy, ještě není úplně eradikovaný. Ale vyskytuje se jen vzácně, v lokálních ohniscích, zejména v Africe. Do tisícovky případů ročně.

Tuberkulóza, to je stále ještě živé téma. Napříč historií má na kontě miliardu životů, a ještě i dnes jí ročně onemocní 10-11 milionů lidí. Ale už nepatří mezi ty nejnebezpečnější zhouby.

Svou pozici v žebříčku smrtelných chorob si tak drží pouze malárie. Onemocní jí 260-280 milionů lidí ročně a stovky tisíc lidí ročně nemoci podlehnou. Protože 25. dubna připadá na světový den malárie, je téma pro tento článek nasnadě.

Každý druhý člověk v historii podlehl malárii?

Malárie má dlouhodobě konzistentní statistiky v počtu nakažených lidí. Někde se dočteme, že polovina lidí, kteří kráčeli na této planetě, zemřela na malárii. Ale to bude zřejmě přehnané číslo. Jak moc, to se nikdy nedozvíme, protože parazit způsobující malárii byl objeven až v roce 1897.

Ze stovek tisíc obětí malárie většinu tvoří Afričané, zejména děti. Češi naopak mohou být v klidu. V roce 2023 bylo v naší republice zaznamenáno jen 42 onemocnění. Nejčastěji šlo o turisty, kteří podcenili prevenci. Připomeňme, že v zemích v tropických a subtropických oblastech, kde se malárie šíří, je doporučeno používat repelenty, moskytiéry a antimalarika.

Co způsobuje malárii?

Už jsme zmínili, že původcem tohoto onemocnění není virus ani bakterie, nýbrž parazit. Je to jednobuněčný parazit z rodu Plasmodium. Pro člověka je nebezpečných celkem šest druhů, přičemž největší hrozbu představují P. falciparum, zodpovědný za většinu úmrtí (zejména v Africe), a P. vivax, který dominuje v Americe a Asii.

Jaký je životní cyklus tohoto malého škůdce? Do lidského těla proniká slinami infikované samičky komára rodu Anopheles. Během několika minut doputuje krví do jater, kde se množí, aby následně zaplavil krevní řečiště a začal devastovat červené krvinky.

Záludnost některých druhů, jako jsou P. vivax či P. ovale, spočívá v existenci tzv. hypnozoitů – „spících“ stádií v játrech. Ta mohou zůstat v klidu měsíce i roky, aby pak nečekaně vyvolala relaps onemocnění. Proto se může stát, že si cestovatel přiveze suvenýr v podobě horeček, zimnice a bolestí svalů dlouho poté, co na dovolenou v tropech zapomněl. V nejhorších případech, zejména u P. falciparum, dochází k ucpávání jemných cév v mozku, což vede ke křečím, kómatu a bez rychlé léčby k nevyhnutelné smrti.

Nové vakcíny ve vývoji

Dlouhá desetiletí byla vakcína proti malárii „svatým grálem“ medicíny. Průlom nastal až v říjnu 2021 s doporučením první vakcíny RTS,S/AS01 a následně v roce 2023 s vysoce účinnou látkou R21/Matrix-M. Tyto vakcíny jsou již nasazovány v plošných programech v Africe a očekává se, že zachrání desetitisíce dětských životů ročně.

Ale výzkum pokračuje. Aktuálně probíhají nadějné klinické studie s novými kandidáty. Například krevní vakcína RH5.1/Matrix-M vykázala v testech u dětí 55% účinnost. Ještě ambicióznější je výzkum geneticky oslabených parazitů, v první fázi byly tesy úspěšné u 89 % účastníků. Cílem vědců je vytvořit kombinovanou ochranu, která by útočila na parazita v jaterní i krevní fázi zároveň, čímž by se radikálně zvýšila odolnost a trvanlivost imunity.

Logistické výzvy

Cesta od objevu v laboratoři k dítěti v odlehlé vesnici v subsaharské Africe je však lemována překážkami. Současné vakcíny totiž vyžadují specifický režim – účinnost po prvním roce rapidně klesá, což vyžaduje podání posilovací dávky. V oblastech se slabou infrastrukturou, nestabilní politickou situací nebo probíhajícími válečnými konflikty je udržení očkovacího kalendáře nesmírně nákladné a složité.

K logistickým problémům se přidává i evoluce samotného nepřítele. Komáři si budují rezistenci vůči běžným insekticidům a samotní parazité se učí odolávat artemisininu, což je základní kámen dnešní léčby. Navíc se objevují mutace, díky kterým parazit „zmizí“ z běžných rychlotestů (RDT). Boj s malárií tak není jednoduchý – občas se lékařům podaří nemoc dohnat, za chvíli jim ale choroba zase o kousek uteče.

Sociální rozměr boje proti malárii

WHO v posledních letech stále hlasitěji upozorňuje, že malárie není jen medicínský problém, ale především problém sociální a ekonomický. Je to nemoc chudých. A postihuje děti i dospělé v plné síle. Děti chybí ve škole, jejich rodiče nemohou pracovat, což prohlubuje chudobu celých komunit.

Úspěch v boji proti malárii proto závisí na zajištění zdravotní rovnosti. To znamená, že účinné sítě (moskytiéry) a léky se musí dostat i k okrajovým skupinám – k lidem bez domova, migrantům v uprchlických táborech či ženám v odlehlých oblastech, které mají omezený přístup k rozhodování o svém zdraví.

Co si připomínáme dne 25. dubna

Světový den malárie je den, kdy si připomínáme, že navzdory technologickému pokroku 21. století stále existuje nemoc, která dokáže každou minutu zabít jedno dítě. Je to apel na mezinárodní společenství, aby nepolevovalo ve financování výzkumu a pomoci.

Cíle WHO jsou ambiciózní: do roku 2030 snížit výskyt i úmrtnost na malárii o 90 % a vymýtit ji v alespoň 35 dalších zemích.

Pro nás v Evropě je tento den připomínkou, že ačkoliv u nás malárii považujeme za exotickou kuriozitu, nemůžeme zavírat oči nad tím, že tato nemoc kosí v jiných zemích tisíce lidí. Podpora boje proti malárii v Africe či Asii tak není jen aktem milosrdenství, ale i investicí do globální bezpečnosti. Vždyť jsme všichni součástí jednoho světa – a ten se díky technologickému pokroku a rozvoji společnosti postupně zmenšuje a propojuje.

Zdroje:

https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/15014-malaria

https://historyofvaccines.org/blog/which-infectious-disease-biggest-killer-all-time/

https://www.ecdc.europa.eu/en/malaria/facts

https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malaria

https://www.cdc.gov/malaria/php/impact/index.html