10. října: Světový den duševního zdraví

Když přijde řeč na ohrožení duševního zdraví, některé lidí asi napadne, že se toto téma týká hlavně seniorů. Vzpomenou si na Alzeheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu, nebezpečná onemocnění, u nichž se riziko výskytu zvyšuje s přibývajícím věkem.

Jenže stavy duševní nepohody nejsou výsadou stáří. Toto téma se týká i mnohem mladších osob. Problémy v mezilidských vztazích, nezdravé klima na pracovišti, neschopnost vybalancovat pracovní a osobní život, nedostatek odpočinku... To jsou jen některé z rizikových jevů, které ohrožují duševní zdraví čtyřicátníků nebo třicátníků.

Tento článek prokáže, že o duševním zdraví je nutné mluvit, a to napříč všemi generacemi. Zvláště v souvislosti s blížícím se 10. říjnem. Toto datum totiž připadá na Světový den duševního zdraví.

Světový den duševního zdraví: historie a cíle

10. října si připomínáme Světový den duševního zdraví již od roku 1992. Za tento projekt je zodpovědná Světová federace pro duševní zdraví (World Federation for Mental Health).

Jak je u světových dní spojených se zdravím běžné, také v tomto případě má každý rok své úzce vymezené téma. Tak například v roce 2024 nesl Světový den duševního zdraví podtitul „Je čas upřednostnit duševní zdraví na pracovišti“ (2024). Hodně se mluvilo o vlivu pracovního života na duševní zdraví.

Letos, tedy v roce 2025, už platí nové téma. Zní: „Přístup ke službám – duševní zdraví v katastrofách a krizových situacích“. Nadcházející Den duševního zdraví upozorňuje, že v období přírodních katastrof, válečných konfliktů a jiných mimořádných událostí je péče o psychické zdraví stejně důležitá, jako o to fyzické. Dostupnost péče může pomoci zmírnit dopady krize, má dlouhodobý přínos nejen pro jednotlivce, ale pro společnost jako celek.

Nejrozšířenější psychická onemocnění

Od válečných nebo přírodních katastrof se vraťme k obecnému pojetí problému.

Duševní zdraví je nedílnou součástí celkové pohody člověka. Jenže ne každý má to štěstí, že se může cítit v pohodě. Nejzřetelněji to můžeme vidět na pacientech s Alzheimerem nebo Parkinsonem, kdy se pacient může během několika měsíců změnit k nepoznání. Tyto choroby však nepatří mezi nejčastější hrozby pro duševní zdraví. Ačkoli se u obou mohou projevovat příznaky jako úzkost, deprese či změny osobnosti, nejde o čistě duševní onemocnění – jedná se o neurodegenerativní poruchy mozku. Mnohem rozšířenějšími, a často méně nápadnými problémy duševního zdraví, jsou deprese, úzkostné stavy a chronický stres, které postihují výrazně větší část populace.

Tyto stavy podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně stojí globální ekonomiku miliardy dolarů v podobě snížené produktivity. Obzvláště ohrožené jsou mladé generace. Například podle studie Ipsos se s depresemi nejvíce potýkají ženy z generace Z. To znamená mladé ženy, kterým ještě nebylo 30. Člověk trpící psychickými problémy má často sníženou imunitu. Bývá tedy náchylnější k dalším nemocem, což ukazuje na silnou provázanost fyzického a duševního zdraví.

 Proč je důležité pečovat o duševní zdraví?

Péče o duševní zdraví není jen luxus, ale nezbytnost. Ovlivňuje naši schopnost vytvářet vztahy, pracovat, studovat a dělat každodenní rozhodnutí. Zanedbané duševní zdraví může vést k dalším problémům, jako jsou sociální izolace nebo finanční potíže.

Udržování dobré psychické kondice nám pomáhá zvládat životní výzvy s větší odolností. Když se jako společnost zaměříme na duševní pohodu, budujeme zdravější a silnější.

Jak si můžu pomoct? Jednoduché kroky k lepší pohodě

Péče o duševní zdraví začíná malými, ale konzistentními kroky. Jedním z nejdůležitějších je mluvit o svých pocitech. Nebojte se svěřit příteli, rodinnému příslušníkovi, nebo se obrátit na odborníka. Zkuste aktivně navazovat a udržovat kontakty s lidmi, kteří vás podporují. Stejně důležité, někdy důležitější, je naopak odstřihnout se od těch, kteří z vás energii jen ždímají a které pro svůj život nepotřebujete.

Dále je důležité být aktivní. Nemusíte hned běhat maratony, ale pravidelný pohyb, ať už je to svižná procházka, jóga nebo tanec, prokazatelně snižuje stres a úzkost.

Pro duševní pohodu je také zásadní rovnováha mezi prací a osobním životem. Jestliže pozorujete příznaky vyhoření, je to důležitý signál, že musíte zpomalit.

Učte se novým dovednostem a věnujte se koníčkům. Koníčky jsou cestou, jak se vyhnout samotě a nudě – stavům, které duševnímu zdraví nijak nepomáhají. V každém věku a každé situaci můžete vyzkoušet nové činnosti, a přitom narazit na nové a inspirativní lidi, kteří váš život obohatí. 

Zajímavá fakta ke Světovému dni duševního zdraví

• Pětina dospělých v USA se každý rok potýká s duševní nemocí. U mladých lidí ve věku 6-17 let má psychickou poruchu každý šestý
• Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi dospívajícími ve věku 10-14 let
• V Česku trpělo k roku 2023 depresí až 700 tisíc lidí
• Psychické problémy často se často týkají pacientů trpících dlouhodobými fyzickými nemocemi, jako je cukrovka nebo rakovina
• Pokud jde o duševní zdraví na pracovišti, některé progresivní firmy se snaží pomoci zavedením flexibilní pracovní doby nebo školením manažerů na pomoc zaměstnancům trpících depresemi.
• Jedním z hlavních cílů Světového dne je bořit stigma spojené s duševními nemocemi. Otevřená komunikace je klíčem k tomu, aby se lidé nebáli vyhledat pomoc.

Zdroje:

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2939461

https://cdn.who.int/media/docs/default-source/mental-health/risks_to_mental_health_en_27_08_12.pdf

https://www.thenationalcouncil.org/world-mental-health-day-2025

https://www.ipsos.com/en/ipsos-world-mental-health-day-report

https://www.rbp213.cz/cs/depresemi-a-uzkostmi-trpi-700-tisic-cechu/a-2136