11. března si připomínáme Evropský den mozku. 11 zajímavostí o našem nejzáhadnějším orgánu

Už roku 1988 vyhlásila Evropská aliance Dana takzvaný Týden mozku. Jde o mezinárodní akci, která seznamuje veřejnost s výzkumem lidského mozku, informuje o nových poznatcích a připomíná riziko neurologických onemocnění.

K třetímu březnovému týdnu bude k dispozici mnoho zajímavých přednášek na téma fungování mozku. Evropský den či respektive týden mozku připomínají celosvětově respektované instituce. V ČR akci zaštiťuje Akademie Věd ČR a prezentace pro veřejnost vedou odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd. Festival je určen pro znalce i laiky, pro dospělé i pro studenty. A s ohledem na stávající epidemiologickou situaci se tento ročník uskuteční online.

Doporučujeme si některé zajímavé přednášky vyslechnout, probírány budou skutečně zajímavé věci. Vše potřebné se dozvíte na stránce http://www.tydenmozku.cz/festival/. Jako ochutnávku nabízíme některá úžasná fakta o stále málo prozkoumaném orgánu našeho těla. A protože Evropský den mozku je jedenáctého, symbolicky jsme těch zajímavostí sestavili 11. 

  1. Mozek spotřebuje pětinu celkové tělesné energie

Pokud mluvíme o mozku, klíčovým číslem je 20 %. Mozkem proteče denně asi 1 000 litrů krve, což představuje 20 % celkového objemu krve v těle. Mozek také spotřebuje 20 % kyslíku. Tento orgán je na kyslíku závislý, pouhých 5 minut bez příjmu kyslíku vede k odumírání mozkových buněk.

  1. Náš mozek je negativistický

Průměrná osoba má za den mezi 12 až 60 tisíci myšlenek. Neznamená to ale, že bychom byli inovativní myslitelé. 95 % z těchto myšlenek jsou ty stejné repetitivní ideje, které jsme měli den předtím. A až 80 % myšlenek, které nám prolétnou hlavou, jsou negativní, respektive pesimistické.

  1. Počet možných spojení mezi neurony je větší, než je počet atomů ve vesmíru

Nervové buňky se nazývají neurony a v mozku je jich 100 miliard. Tolik je hvězd v Mléčné dráze. Neurony se mezi sebou spojují prostřednictvím spojení, takzvaných synapsí. Synapse je jako elektrický proud. Když promýšlíte nápad do hloubky, synapse se zažehne v mozku jako nová dráha mezi nervovými buňkami.

Příkladem je, když čtete kuchařku a napadne vás, že tento recept na dort byste mohli vyzkoušet. Jiné synapse utvoříte, když si řeknete, že recept nevyzkoušíte, ale sdělíte ho vaší známé. A další spojnice aktivujete, když vás napadne, že místo dortu uděláte bramboráky. Anebo nebudete vůbec péct a půjdete na bruslení. Těch možných kombinací je mnoho. Ve skutečnosti je počet možných spojení mezi neurony větší než počet atomů v celém vesmíru. To je zkrátka úžasné.

  1. Češi, Angličané, Turkové i Holanďané, všichni mají v mozku Purkyněho

Uznávanou autoritou na poli neurovědy byl český vědec Jan Evangelista Purkyně. Jako jeden z prvních přisoudil buňkám stěžejní význam pro život. Objevil celou řadu útvarů a jevů lidského těla, které nesou jeho jméno. Kromě Purkyňových vláken v srdci nebo Purkyňových obrázků, což je proces vnímání světla okem, známe také Purkyňovy buňky. Jsou to největší neurony v kůře mozečku o velikosti 60-80 mikrometrů. Pod názvem Purkyňovy buňky se o těchto útvarech učí studenti na celém světě.

  1. Lidský mozek první rok života ztrojnásobí svoji velikost

Největší růst mozku nastává v prvním roce života, kdy ztrojnásobí svoji velikost. 80% velikosti mozku dosáhneme už ve věku 2 let. Poté mozek roste výrazně pomaleji až do věku 18 let. I později dochází k jeho vývoji. Mozek se vyvíjí dokonce ještě čtyřicátníkům – jde o jediný orgán lidského těla, který se vyvíjí takhle pozdě. Člověku ve středních letech se mozek začne lehce zmenšovat. Ale pozor, neexistuje důkaz, že velký mozek je chytřejší než malý.

  1. Mozek je velkým konzumentem cholesterolu

Cholesterol neboli látku tukové povahy bychom v mozku asi nehledali. Ve skutečnosti je obsah cholesterolu v tomto orgánu vyšší než kdekoli jinde v těle – až 25 %. Metabolismus cholesterolu je zde ale jedinečný. Existuje jakási bariéra oddělující vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle. Jmenuje se hematoencefalická bariéra. Ta brání mozkovým buňkám přijímat cholesterol z krve. A tak si mozek produkuje svůj vlastní cholesterol.

  1. Sny jsou kombinací představivosti, fyziologických a neurologických faktorů

Naše sny jsou jasným důkazem, že mozek pracuje i při spaní. Je to zvláštní koktejl vnitřních podnětů, vzpomínek a představ. Obyčejně má člověk během noci 8-10 snů, ale většinu z nich si nepamatuje. Vědecká disciplína zabývající se sny se nazývá oneirologie.

  1. Lidský mozek se v průběhu věků zmenšil

Lidé dávných dob by nás možná překvapili svojí bystrostí. Krásně se k tomuto tématu vyjádřil spisovatel Yuval Noah Harari ve svém slavném díle Sapiens. „Pravěký lovec a sběrač si v zájmu vlastního přežití musel pamatovat tvary, vlastnosti a chování tisíce rostlin a živočichů. Musel vědět, že svraštělá žlutá houba, která na podzim roste pod jilmem, je jedovatá, zatímco podobně vypadající houba, která roste v zimě pod dubem, léčí žaludek,“ píše Harari. Podle vědeckých studií se lidský mozek v průběhu let dokonce zmenšil vlivem specializace činností.

  1. Mozek necítí bolest

Hodně lidí si myslí, že bolest vnímáme jen a pouze v naší hlavě. A že je dokonce možné naši mysl přesvědčit, aby bolest ignorovala. Není to tak jednoduché. Receptory bolesti v hlavě nejsou. Ty se nachází v meningech (mozkových a míšních obalech), periosteu (pokrývajícím naše kosti) a na kůži na hlavě. Je možné udělat chirurgickou operaci mozku, přičemž technicky vzato mozek nepocítí bolest.

  1. Aktivita mozku může rozsvítit malou žárovku

Po probuzení mozek generuje 12-25 wattů výkonu, což stačí k rozsvícení malé žárovky. Mozek pracuje bleskurychle. Informace proudí z rukou k mozku rychlostí 320 km/h.

  1. Pro dobrou činnost mozku je zapotřebí správně spát

Tato poslední informace není tak překvapivá, ale je nutné si ji připomenout. Naše rozhodnutí, schopnost reagovat a pamatovat si, to vše nemůže fungovat dobře, pokud jsme nevyspaní. Nedostatek spánku má zhoubný vliv na mozkové buňky. Zdravý spánek je také nezbytný pro uchování paměti. Během spánku mozek hromadí a třídí všechny vzpomínky ze dne. Proto: jste-li unavení, jděte si lehnout. Ulevíte tak (mimo jiné) vašemu mozku.

Zdroje:

https://www.dentinstitute.com/posts/lifestyle-tips/22-facts-about-the-brain-world-brain-day/
https://www.projekthobit.cz/index.php/cz/rss/181-evropsky-den
https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/akce-pro-verejnost/tyden-mozku/
tydenmozku.cz
http://svatky.centrum.cz/svatky/vyznamne-dny/evropsky-den-mozku-23/
www.braincouncil.eu/brain-awareness-week/
https://en.wikipedia.org/wiki/Purkinje_cell