Změna času a vliv na organismus | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Změna času a vliv na organismus

změna času

V noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024 dochází ke změně času na tzv. zimní. V této souvislosti chceme hned na úvod zmínit jedno jméno – Stanislav Pecka. Pravděpodobně vám nic neřekne, ale když dodáme klíčová slova – pekař, odpůrce změn času, budete už možná vědět. Zvláště ti starší, kteří pravidelně v 90. a 00. letech sledovali televizní zpravodajství.

Odjakživa vděčné téma pro televizní reportáže. V hlavní roli pekař Pecka

Stanislav Pecka byl hlavním mediálním představitelem té části národa, které změny času vadily a vadí. Zatímco většina si u tohoto tématu vystačí s brbláním, které pár dní po změně času odezní, Stanislav Pecka se s tímto pravidlem nikdy neuměl smířit. Posílal písemné žádosti státním představitelům, Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, dokonce se sám snažil vstoupit do politiky.

Témata televizních zpráv se opakují a reportáž o změně času patří ke stejným stálicím, jako reportáž o prvním spuštění lyžařských vleků nebo zpráva o přeplněných silnicích směrem na Chorvatsko na vrcholu letní dovolenkové sezony. Stanislav Pecka byl vždy hlavní hvězdou televizních šotů o změně času. Bohužel, už se v televizi neobjeví. V roce 2009 tento pekař z Chrudimska zemřel.

Odkud pochází změna času

Jak starý je vlastně systém změny času z letního na zimní? Moc ne. Poprvé tuto myšlenku nahlas vyslovuje Benjamin Franklin na konci 18. století, ale reálný návrh, jak by to v praxi vypadalo, vznáší až v roce 1907 londýnský stavitel William Willett.

K politické realizaci už pak nebylo daleko. Oficiálně je letní čas zaveden v roce 1916, a to hned v několika zemích najednou. K průkopníkům patří Německo, Švédsko, ale také Rakousko-Uhersko. Takže i Češi patřili mezi první národy, kde se začaly ručičky hodin a hodinek posouvat o hodinu tam a zpátky.

Kde se používá letní čas

Letní čas dává smysl jen v zemích mírného pásu. Kdo dával v hodinách zeměpisu pozor, ten ví, že čím blíže se nacházíte rovníku, tím menší je rozdíl mezi délkou dne v zimě a v létě. Na rovníku je délka dne a noci konstantně 12 hodin po celý rok.

Stejně tak je střídání letního a zimního času zbytečné pro země na dalekém severu. Zde se potýkají s fenoménem polárního dne a noci. Proto k evropským zemím, které letní čas neznají, patří Island a norské ostrovy Špicberky a Jan Mayen. K nim se připojily Rusko a Bělorusko, které sice letní čas měly, ale v roce 2011 je zrušily. To stejné učinil i další tradiční spojenec Ruska Arménie v roce 2012. Parlament Ukrajiny ve stejné době také plánoval zrušení letního času, ale nakonec od této myšlenky v říjnu 2011 upustil.

To jasně ilustruje, že toto téma je v první řadě politické.

V létě méně svícení, v zimě vstávání po rozednění

Střídání letního a zimního času mnoho lidí nese nelibě – ostatně, ke zrušení tohoto pravidla došlo v Rusku právě proto, že vláda vyslyšela přání veřejnosti. Jiné vlády dlouho argumentovaly snahou o úsporu elektrické energie. V létě je večer déle světlo. V zimě se sice stmívá dříve, ale také se dříve rozednívá, takže má větší část lidí naději vstávat už se sluníčkem. A to má pozitivní psychologický efekt. V prosinci nastává východ slunce v 6:50, takže v těch školách, kde stále razí tradiční čas zahájení výuky, už první vyučovací hodina probíhá za světla.

Pro většinu lidí nepředstavuje změna problém, ale...

Hodinová změna není nijak dramatická a většina si na to rychle zvykne. Jsou ale výjimky. Podvědomě cítíme, že jsme byli o hodinu denního světla „okradeni“. Některé organismy to nesou těžce – objevuje se podrážděnost, ztráta koncentrace a také ospalost.

Je to podobné jako u „jet lagu“ (úkazu, který pociťují lidé ocitající se po leteckém přesunu v jiném časovém pásmu). Někteří lidé jsou zvláště citliví na narušení takzvaných cirkadiánních rytmů, tedy těch biologických dějů, které se pravidelně opakují s periodou zhruba 24 hodin. Všechny tyto děje se podřizují prvku střídání dne a noci.

V předním hypotalamu přímo nad křížením zrakových nervů jsou uložena párová suprachiasmatická jádra, která řídí veškerou elektrickou aktivitu člověka (nebo jiných savců). Jedním z procesů, které jsou takto řízeny, je proces zvýšení nebo snížení hladiny melatoninu, hormonu, který usnadňuje spánek. Proto může při tak prudké změně, jako je „zkrácení dne o hodinu“, trpět právě kvalita spánku.

Do roku 2026 stále platí: od března do října letní čas

Zatím se střídání letního a zimního času v Česku řídí evropskou směrnicí. Té ale možná zvoní umíráček. Evropská komise si nechala vypracovat studii, ze které vyšlo najevo, že ve 21. století už letní čas nepřináší takové úspory, jak se předpokládalo. Proto se stále více politiků přiklání k názoru, že by se Evropa měla řídit jediným časem – tím zimním (středoevropským), který je podle odborníků přirozenější.

Už kolem roku 2021 to vypadalo, že letní čas bude zrušen. „Zachránila“ ho pandemie covidu. Kvůli tomu, že Evropa měla v tu dobu na starosti důležitější věci, bylo projednání letního času odloženo. Nejméně do roku 2026 budeme tedy stále přetáčet ručičky hodinek. Na mobilních telefonech nebo jiných digitálních zařízeních nemusíme, většinou se čas přetočí automaticky.

                  

       

Zdroje:

https://www.marnys.com/en/magazine/effects-of-the-time-change-on-the-organism/?srsltid=AfmBOootcxWqtR4ihDsMUh3fdOT9rmI2pWX96C20QvpSKE6frnWpPFaM

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2468867318300981

https://www.meteoshop.cz/blog/letni-vs-zimni-cas-ktere-argumenty-nakonec-zvitezi/126/

https://www.novinky.cz/clanek/historie-letni-cas-vymyslel-anglican-zaveden-byl-ve-svedsku-rusko-ho-rusi-a-cesko-se-nekolik-desetileti-prizpusobuje-85967

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vlada-rozhodla-o-stridani-casu-letni-zimni_2109131654_onz

Přečtěte si ještě

Zarudlé oči? Pozor, může se jednat o zánět spojivek

Zarudlé oči? Pozor, může se jednat o zánět spojivek

Vidíte na svém kolegovi v práci, že má zarudlé oči. Vaše přirozená reakce je: je jen unavený, přepracovaný. Měl by si na chvíli…
Kosatec německý, florentský a bledý

Kosatec německý, florentský a bledý

V našem herbáři obvykle hledáme léčivé byliny mezi rostlinami hojně se objevujícími na loukách a v lesích. Tentokrát…
5.května: Světový den astmatu

5.května: Světový den astmatu

U této nemoci zaznamenáváme celosvětově až 300 milionů případů, a číslo stále roste. Každý rok na následky tohoto onemocnění zemře 455…
25.dubna: Světový den malárie

25.dubna: Světový den malárie

Napříč historií lidstva zaznamenáváme čtyři nemoci, které si vyžádaly nejvíce obětí – tuberkulóza, pravé neštovice, mor a malárie. Pravé…
Kokoška pastuší tobolka

Kokoška pastuší tobolka

Tuto rostlinu si z hodin přírodopisu pamatuje každý, ovšem patrně jen zásluhou jejího názvu. Kokoška pastuší tobolka se tak řadí do…
Migréna – jak se liší od bolesti hlavy? A proč je jaro kritické?

Migréna – jak se liší od bolesti hlavy? A proč je jaro kritické?

Jaro vstoupilo do naší země se vší parádou. Kvetou keře i stromy, slunce se na obloze drží až do večera a mnozí…
21.března: Mezinárodní den zdravého spánku

21.března: Mezinárodní den zdravého spánku

Spánkem strávíte třetinu života. Tedy za předpokladu, že žijete šťastný a zdravý život – pokud spánek šidíte, získáte sice více…
Šácholan (magnolie)

Šácholan (magnolie)

Magnolie jsou prastarý a významný rod kvetoucích rostlin. Je jich na světě na dvě stě druhů a uvádí se, že první kvetoucí…
Vliv kávy a kofeinu na lidský organismus

Vliv kávy a kofeinu na lidský organismus

Káva patří mezi nejvíce konzumované nápoje na Zemi. Od 17. století, kdy se Evropané poprvé začali seznamovat s kávovými zrny…
Zdraví očí v digitální době

Zdraví očí v digitální době

Průměrný člověk v dnešní době stráví na digitálních zařízeních více než 13 hodin denně. Toto číslo možná většině z nás jen prošumí…
Bambus

Bambus

Skutečně to je nejrychleji rostoucí rostlina na světě. Některé druhy dokáží vyrůst o šokující jeden metr za den, tedy asi…
Placebo efekt: Když mozek léčí tělo

Placebo efekt: Když mozek léčí tělo

Dnes zná slovo placebo každý, ale ještě před 50 lety to byl termín, který neopouštěl hranice lékařských skript a odborných…
Žloutenka – jaké jsou její typy, a jak je to s příznaky a přenosem?

Žloutenka – jaké jsou její typy, a jak je to s příznaky a přenosem?

Věděli jste, že typů žloutenky existuje hned sedm? Nebo že prevalence v české populaci je zhruba 2,5 %? Anebo že se…
Muira Puama neboli amazonská viagra

Muira Puama neboli amazonská viagra

Domorodý název této rostliny zní muira puama, český ekvivalent je voňatec vejčitý, latinsky se nazývá Ptychopetalum olacoides. Ale známější…
11. ledna 1922: první pacient s cukrovkou dostal inzulin

11. ledna 1922: první pacient s cukrovkou dostal inzulin

Diabetes známe v dnešní době jako velmi nepříjemnou nemoc. Obvykle nepřichází jako solitér, ale pojí se s ní další zdravotní…
Fermentované potraviny a jejich vliv na imunitu a trávení

Fermentované potraviny a jejich vliv na imunitu a trávení

Jogurty, sýry, kysané zelí, kefír. To vše jsou příklady fermentovaných potravin. Může se zdát, že jde o záležitost posledních…
Řasa wakame

Řasa wakame

Najdeme ji běžně v každém obchodě s asijskými potravinami, ale už se dostává také do tradičních supermarketů. Někdo si jí…
Zimní alergie – mýty a realita o alergenech v interiéru

Zimní alergie – mýty a realita o alergenech v interiéru

Alergie máme obvykle spojené s jarním a letním obdobím. Jsou to ty nejklasičtější alergie způsobené pyly, které jsou důvěrně známé až…
Syndrom neklidných nohou

Syndrom neklidných nohou

Přistihnete se občas, že pohupujete nohou nebo oběma nohami jako jakýsi bláznivý bubeník, kterému někdo sebral jeho bicí soupravu?…
Slivoň africká

Slivoň africká

Obyvatelé Moravy mají jasno v tom, jaká švestka má nejvíce léčivé účinky a v jaké podobě by měla být konzumována. V dnešním…
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku
Dárkový poukaz žádejte ve své lékárně