Pracujete na počítači? Dejte si pozor na syndrom karpálního tunelu

Karpální tunel je slovní spojení často skloňované v souvislosti s prací na počítači. Tato krutá bolest ale sužovala lidi dávno předtím, než vznikly první kancelářské komplexy. Trpěly jí švadleny, dojičky krav nebo dělníci manipulující s drobnými předměty v pásové výrobě. Poprvé tak nemoc popsal již v polovině 19. století britský chirurg James Paget. Tento doktor správně popsal, že při prvních projevech bolesti je nutné zápěstí zafixovat sádrou.

Na léčbu karpálního tunelu v případě pokročilé choroby ale lidstvo čekalo dalších sto let. Teprve v roce 1933 Skot James Learmonth popsal metodu dodnes používané dekomprese karpálního tunelu. V roce 1988 pak byla poprvé provedena endoskopická operace.

Nenápadná štěrbina, kterou prochází klíčový nerv

Co je to karpální tunel? Tuto otázku správně zodpoví snad jedině medici a nadšenci do tohoto oboru a pak lidé, kteří se syndromem mají osobní zkušenost. Ostatní totiž existenci této malé oblasti mezi předloktím a zápěstím sotva zaznamenají.

Jde o štěrbinu, kterou tvoří ze tří stran zápěstní kůstky a ze čtvrté zápěstní vaz. Kromě šlach do dlaně touto prohlubní prochází středový nerv. Tomu vděčíme za funkci většiny svalů předloktí a také některých ze svalů ruky. Závisí tedy na něm z velké části naše motorická funkce. Procházejí jím impulzy z mozku do palce, ukazováku a prostředníčku. Proto syndrom karpálního tunelu na první pohled poznáme podle toho, že nás bolí právě tyto tři prsty.

Japonci jsou z obliga, nejčastěji bolest zachvátí evropské ženy

Některé faktory mohou výskyt syndromu karpálního tunelu posílit. Kromě velkého tlaku na ruku v důsledku repetitivní manuální činnosti k nim patří také obezita a hormonální změny v organismu, například při těhotenství nebo v době menopauzy. Roli hrají i genetické predispozice. Je překvapivou skutečností, že europoidní rasa má k této nemoci mnohem větší sklon než ostatní rasy. Japonec trávící prací na počítači osmnáct hodin denně většinou tuto bolest nezažije. Typickým adeptem na potíže spojené s karpálním tunelem je evropská sekretářka či účetní ve středním věku, která zanedbala zásady ergonomie svého pracoviště.

Alespoň trochu pozornosti pravidlům ergonomie věnujte

Co je správná ergonomie práce, to by měla znát většina zaměstnanců kanceláře z pravidelných, často povinných školení. Protože tyto rady ale mnozí z nás podceňují, připomeňme si, že u počítače je třeba sedět tak, aby paže v lokti svíraly pravý úhel, monitor byl ve výšce očí a záda aby byla vzpřímená. A hlavně, nikdy se zápěstím neopírat o tvrdou desku stolu. To je právě typický postoj, kterým si pracovník zadělává na problémy. Tlačením zápěstí nejdříve odrovnáte drobné cévy, které zásobují středový nerv. Poté se začne zmenšovat prostor v karpálním tunelu jako takovém. Výsledkem je brnění, bolest a ztráta citlivosti v prstech, k nimž se nedostávají vzruchy z mozku.

Při prvních projevech bolesti dopřejte ruce klidový režim

Pocítili jste již několikrát určitou ztuhlost v oblasti ruky? Většina z nás tyto záchvěvy ignoruje. Stačí totiž ruku protřepat nebo promasírovat a bolest zmizí. Není to ale dostatečná péče. Ruka vyžaduje klidový režim. Tuto fázi by ještě objevitel choroby James Paget efektivně vyléčil: je totiž zapotřebí zafixovat zápěstí a ruku sádrovou dlahou a podávat léky. Je-li ale nemoc již pokročilá a bolest se dokonce zintenzivňuje a dostavuje stále častěji, nastává čas pro razantnější krok. Sir Paget v takovém případě doporučoval amputaci. Naše moderní doba ale naštěstí zná méně drastické opatření.

Operace karpálního tunelu

Specialisté musí uvolnit vaz hmoždící nerv. To jde buď běžnou klasickou operací, nebo endoskopickou. Při klasické otevřené operaci specialisté přeruší příčný vaz v zápěstí, čímž dojde k uvolnění struktur přítomných v karpálním kanálu a tím i k uvolnění stlačeného středového nervu. Zákrok je to poměrně krátký, zato dlouhá je doba rekonvalescence. Můžete se obávat několikaměsíční pracovní neschopnosti.

Proto je možná výhodnější vyhledat některé z mála pracovišť, kde je možné provést endoskopickou operaci. Endoskop se dostane do karpálního tunelu a lékaři pak mohou pod dohledem kamery přeříznout vaz. Díky selektivnímu uvolnění vazu a díky tomu, že nedojde k jizvení v ostatních tkáních se ruka obvykle zahojí daleko rychleji. A jako památka vám zůstane jen kratičká jizvička.

Jak uchovat karpální tunel funkční?

V rámci prevence provádějte méně monotónních pohybů ruky a častěji protahujte a procvičujte zápěstí. Nepřetěžujte vaše ruce a nevytáčejte ho do extrémních úhlů. A dlouhá období stereotypní práce proložte fázemi odpočinku, kdy necháte zápěstí ve střední poloze.

Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Carpal_tunnel_syndrome
https://www.sanus.cz/plasticka-chirurgie/chirurgie-ruky/operace-karpalniho-tunelu-klasicka-nebo-endoskopicka
https://www.idnes.cz/onadnes/nemoci/syndrom-karpalniho-tunelu.A080423_135833_nemoci_bad
https://www.idnes.cz/xman/styl/syndrom-karpalniho-tunelu.A130912_133034_xman-styl_fro
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/operace-karpalniho-tunelu.A161219_134437_zdravi_pet
https://www.bezpecnostprace.info/pracovni-urazy/ergonomie-pocitacoveho-pracoviste-a-zasady-bezpecnosti-prace-na-pc-aneb-jak-predejit-rsi-syndromu/