Lymfatický systém: mimořádně důležitá obranná linie našeho těla

Zajímavosti

Lidské tělo je komplikované. Sestává se z mnoha orgánových soustav, z nichž některé perfektně známe, umíme vyjmenovat jeho součásti a hlavně - je nám srozumitelný jejich význam. To je případ dýchací soustavy, trávicí soustavy nebo pohybového aparátu. Některé orgánové soustavy jsou ale tak trochu záhadou. To je případ lymfatického systému. Jeho záludnost spočívá mimo jiné i v tom, že jednotlivé jeho orgány jsou rozesety na pohled náhodně napříč celým tělem. Jak jednotlivé součásti lymfatického systému spolupracují a jaká je jejich funkce? Jaké potíže mohou nastat a jak jim zabránit? O tom všem bude dnešní článek.

Co je lymfatický systém a proč je důležitý

Lymfatický systém je součástí oběhového a imunitního systému. Představuje rozsáhlou a fascinující síť trubic, tkání a orgánů, která prostupuje téměř celým naším tělem. Dohromady jde o obrannou linii organismu, jejímž úkolem je sbírat přebytečnou tekutinu z tkání a odvádět ji zpět do krevního řečiště. Tím je zajištěn stabilní objem a tlak krve a sníženo riziko vzniku nežádoucích otoků.

Kromě regulace tekutin funguje lymfatický systém jako jakási bezpečnostní agentura, která neustále monitoruje tělo, zachycuje a ničí škodlivé patogeny, toxiny i staré či poškozené buňky. V neposlední řadě je lymfatický systém nepostradatelný pro náš metabolismus – ve střevech totiž specializované lymfatické cévy vstřebávají tuky a vitamíny rozpustné v tucích ze stravy a transportují je do krve, kde slouží jako palivo pro tělo.

S jakými látkami lymfatický systém operuje

Hlavním hrdinou celého tohoto aparátu je lymfa (míza). Co to je? Představte si čirou až mléčnou tekutinu, která vzniká z krevní plazmy. Vzniká filtrací krevní plazmy přes stěny kapilár do okolních tkání a v podobě mezibuněčné tekutiny se rozlévá mezi buňky. Jakmile splní svou vyživující roli, odtéká z tkání do drobných lymfatických kapilár. Tam se z ní stává lymfa.

Složení lymfy je velmi pestré a odráží čistící funkci celého systému. Lymfa běžně obsahuje:

vodu, cukry, soli a minerály,
bílkoviny a tuky (zejména v oblasti trávicího traktu),
odpadní produkty buněčného metabolismu,
patogeny, které pronikly do těla (bakterie, viry, parazity) a toxiny,
poškozené, abnormální nebo odumřelé buňky, včetně buněk rakovinných.

Součásti lymfatického systému

Abyste si celý systém lépe představili, vzpomeňte si na řeku, která protéká městem. Protože je voda drahocenná, řeka prochází čističkami odpadních vod, kde se experti snaží řeku očistit od škodlivin. Také lymfa prochází přes řadu filtračních stanic a specializovaných základen. Pojďme se na celý systém podívat zblízka.

Lymfatické cévy a kapiláry: Lymfatické kapiláry začínají ve tkáních slepě a jsou tvořeny jedinou vrstvou překrývajících se buněk. Postupně se spojují do větších a větších cév, až nakonec vyúsťují do velkých lymfatických mízovodů v oblasti krku, kde se lymfa vlévá zpět do žilního systému poblíž srdce. Lymfatické cévy mají v sobě jednosměrné chlopně, které brání zpětnému toku tekutiny.
Lymfatické uzliny: Malé útvary fazolového tvaru o velikosti 1 až 2 cm, které fungují jako přísné kontrolní checkpointy. Čistí a filtrují lymfu od škodlivin a jsou domovem velkého množství lymfocytů (bílých krvinek). Ty se v případě infekce začnou masivně množit, což vede k dočasnému a často hmatnému zvětšení uzlin (např. na krku, v podpaží či tříslech). Lymfatické uzliny se nacházejí po celém těle, především podél lymfatických cév. V mozku a míše se za běžných okolností nevyskytují.
Kostní dřeň: Houbovitá tkáň uvnitř velkých kostí (např. stehenní či kyčelní kosti), kde vznikají všechny krevní buňky z takzvaných kmenových buněk. Zde se rodí i lymfocyty. Ty, které zde plně dozrají, se nazývají B-lymfocyty.
Brzlík (thymus): Malý žláznatý orgán ve tvaru motýla umístěný v hrudníku za hrudní kostí. Slouží jako „škola“ pro T-lymfocyty, které zde dozrávají v aktivní imunitní buňky a následně odcházejí bojovat s infekcemi do celého těla.
Slezina: Největší lymfatický orgán těla, velikostí srovnatelný se zaťatou pěstí. Slezina je ukryta pod levým žeberním obloukem. Nefiltruje lymfu, ale krev. Odstraňuje z ní staré červené krvinky, zachycuje patogeny a uchovává nouzovou zásobu zdravých krvinek a destiček.
Slizniční lymfatická tkáň (MALT): Shluky lymfocytů v citlivých oblastech, kde hrozí snadný průnik infekce (v ústech, střevech či dýchacích cestách). Patří sem krční a nosní mandle, Peyerovy plaky ve střevech a další tkáně, které zachycují nepřátele hned u vstupu do těla.

Možná rizika a jak se jim vyhnout

Když lymfatický systém nepracuje správně, tělo začne vysílat jasné varovné signály. Nejčastějším projevem městnání lymfy je lymfedém – chronický otok, pocit těžkosti a napětí, nejčastěji v rukou či nohou. Mezi další příznaky oslabené lymfy patří chronická únava (tělo je přetíženo toxiny), časté infekce, ucpané dutiny a dýchací potíže, kožní problémy (akné, vyrážky, otoky obličeje), bolesti kloubů či zažívací obtíže a nadýmání. Opomíjet nelze ani tzv. „mozkovou mlhu“ a potíže se soustředěním.

Vážným rizikem je pak lymfom, což je typ rakoviny krve, při které se lymfocyty nekontrolovaně množí a hromadí se v uzlinách, přičemž tyto otoky na rozdíl od běžné infekce samy nezmizí. K poškození lymfy často dochází v důsledku onkologické léčby (odstranění uzlin, ozařování), úrazů, infekcí, ale obrovským rizikem je také obezita, která lymfatické cévy prokazatelně poškozuje a narušuje hormonální rovnováhu.

Jak podpořit lymfatický tok?

Lymfatický systém nemá vlastní pumpu (jako má krevní oběh srdce). Pohyb lymfy je zcela závislý na vnějších tlacích. Toku lymfy můžete efektivně pomoci těmito kroky:

Pravidelný pohyb: Kontrakce svalů fungují jako přirozený motor lymfy. Ideální jsou aktivity zapojující velké svalové skupiny s nízkým dopadem – chůze, plavání, jízda na kole nebo jóga. Pomáhá i obyčejné kroužení rameny či patami.
Hluboké břišní dýchání: Rytmické dýchání do břicha vytváří vnitrobřišní tlak, který doslova pumpuje ty největší lymfatické kmeny v těle.
Udržování zdravé váhy a čistá strava: Odlehčete tělu od toxinů. Zaměřte se na stravu bohatou na zeleninu, ovoce, celozrnné obiloviny, ořechy a libové proteiny (ryby, luštěniny). Vyhýbejte se průmyslově zpracovanému a tučnému masu. Nadváha mechanicky blokuje lymfatické cesty.
Dostatečný pitný režim: Aby lymfa mohla ředit a odvádět odpad, potřebuje dostatek čisté vody.
Lymfatické masáže (drenáže): Profesionální manuální nebo přístrojové drenáže využívají jemný, specifický tlak k odblokování uzlin, což může podpořit odtok lymfy, zmírnit otoky a podpořit regeneraci tkání.

Zajímavá fakta na závěr

Přestože je lymfatický systém nejméně pochopenou soustavou v těle, je naprosto nezbytný pro přežití. Jeho selhání vede k hromadění tekutin, narušení imunity a závažným poruchám vnitřního prostředí organismu.
Lymfatickým systémem projdou denně přibližně 3 litry mízy, které se vracejí zpět do krevního řečiště.
V lidském těle se nachází úctyhodných 400 až 800 lymfatických uzlin, které nepřetržitě filtrují protékající mízu.
Slepé střevo (appendix) bylo dlouho považováno za evoluční pozůstatek bez významné funkce. Dnes je známo, že obsahuje velké množství lymfatické tkáně a podílí se na imunitních procesech ve střevě.
Některé tradiční léčebné systémy, například ájurvéda, přikládají proudění tělních tekutin zásadní význam. Je však potřeba dodat, že přímé ztotožnění těchto konceptů s moderním náhledem na lymfatický systém není zcela přesné.

Zdroje:

https://www.mdanderson.org/cancerwise/how-to-improve-your-lymphatic-system.h00-159852189.html

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3572233/

https://vivawellnesswi.com/symptoms-of-poor-lymphatic-drainage/

https://www.visiblebody.com/blog/anatomy-and-physiology-major-components-of-the-lymphatic-system

https://www.thoughtco.com/lymphatic-system-373581

Zpět