Anémie neboli chudokrevnost - vznik, projevy, léčba

V češtině používáme oba výrazy, tedy anémie a chudokrevnost, zhruba ekvivalentně. Možná vás napadne, že výraz "chudokrevnost" zní, jako by ho vymyslel nějaký kreativní národní obrozenec, že jde o poměrně lapidární popis tohoto stavu. Ve skutečnosti ale poměrně přesně vystihuje podstatu tohoto stavu, jak víme, jedná se o sníženou koncentraci hemoglobinu, kdy je snížena schopnost krve dodávat kyslík tkáním.

Pravda ale je, že podobné slovo najdeme v mnoha jazycích. Poláci říkají anémii niedokrwistość, Němci Blutarmut (to je doslova "krevní chudoba") a Rusové малокровие (doslova "málo krve").

A i sám mezinárodně přijímaný výraz anémie vlastně znamená totéž. Pochází z řeckého anaimía: předpona an- znamená „bez“ a haima „krev“. Doslova tedy něco jako „bezkrevnost“.

Tolik úvodem jazykové okénko. Nyní ale k meritu věci - co je vlastně ta anémie zač?

Popis anémie a důvody jejího vzniku

Příčin, proč anémie vzniká, existuje celá řada. Zjednodušeně je můžeme rozdělit do tří základních skupin.

Ztráta krve (krvácení): Krev a s ní i železo můžeme ztratit náhle, například při úrazu nebo operaci. Často se tak ale děje nenápadně a dlouhodobě. Typickým příkladem je silné menstruační krvácení u žen nebo skryté krvácení z trávicího traktu. Za ním mohou stát například žaludeční vředy, polypy, hemoroidy, ale také závažnější onemocnění.

Nedostatečná tvorba červených krvinek: Kostní dřeň potřebuje k jejich výrobě správné „stavební kameny“. Pokud tělu chybí železo, může vzniknout nejrozšířenější typ – anémie z nedostatku železa neboli sideropenická anémie. Důvodem může být nedostatek železa ve stravě, jeho horší vstřebávání například při celiakii či Crohnově chorobě nebo jednoduše to, že tělo nestíhá nahrazovat ztráty.

Tvorbu krvinek může narušit také nedostatek vitamínu B12 nebo kyseliny listové. Problém může nastat rovněž při chronickém onemocnění ledvin nebo při poruchách kostní dřeně.

Zvýšený rozpad červených krvinek: Červené krvinky běžně přežívají asi 120 dní. Při takzvaných hemolytických anémiích však zanikají předčasně. Příčina může být například autoimunitní, kdy imunitní systém napadá vlastní krvinky, nebo dědičná. Do této skupiny patří například srpkovitá anémie, talasemie nebo dědičná sférocytóza.

Anémie je celosvětový problém, ohrožuje zejména ženy a děti

Anémie představuje významný globální zdravotní problém a postihuje miliardy lidí. Zvlášť častá je u žen v reprodukčním věku, těhotných žen a malých dětí.

U žen hraje významnou roli menstruace, při které tělo pravidelně ztrácí železo. Potřeba tohoto prvku je proto u žen v reprodukčním věku vyšší než u mužů. Ještě více železa potřebuje organismus během těhotenství, kdy musí mimo jiné zabezpečit vývoj dítěte.

Nejhůře zasaženými regiony jsou jižní Asie a subsaharská Afrika. Velmi ohroženou skupinou jsou také děti do pěti let – anémie se celosvětově týká přibližně čtyř z deseti dětí tohoto věku. Svou roli zde hraje rychlý růst, výživa, infekce i další zdravotní problémy.

Anémie se často objevuje také u starších lidí, u kterých může souviset s chronickými nemocemi, nedostatkem některých živin nebo skrytým krvácením.

Přestože jsou nejohroženější ženy, děti a senioři, může se anémie objevit v kterémkoli věku. Důležité je proto nepodceňovat její příznaky a v případě podezření vyhledat lékařské vyšetření.

Jak se anémie projevuje?

Protože při anémii organismus hůře zásobuje tkáně kyslíkem, její příznaky mohou být poměrně pestré. Navíc se často rozvíjejí postupně. Člověk si proto může dlouho myslet, že je prostě unavený z práce, stresu nebo nedostatku spánku.

Typické projevy zahrnují:

• Únavu a slabost: Člověk se rychleji vyčerpá a běžné aktivity, například chůze do schodů, mu mohou najednou připadat podstatně náročnější.
• Bledost: Nápadná může být bledší kůže, ale také sliznice, například vnitřní strana spodního víčka.
• Dušnost, bušení srdce a závratě: Organismus se snaží horší přenos kyslíku kompenzovat. Při námaze se proto může objevit zadýchávání, rychlejší tep nebo motání hlavy.
• Horší soustředění: Někteří lidé popisují „mozkovou mlhu“, zapomnětlivost nebo pocit mentálního vyčerpání.
• Padání vlasů a lámavé nehty: Zejména při nedostatku železa mohou vlasy více vypadávat a nehty se lámat.
• Další potíže: Objevit se mohou bolesti hlavy, studené ruce a nohy nebo syndrom neklidných nohou.
• Změny v ústech: Typický může být bolestivý či vyhlazený jazyk nebo prasklinky v koutcích úst.

U dětí může dlouhodobý nedostatek železa a anémie negativně ovlivňovat také vývoj, aktivitu, schopnost soustředění a učení.

Je ale důležité dodat, že uvedené příznaky nejsou specifické pouze pro anémii. Samotná únava nebo padání vlasů ještě neznamenají, že člověk trpí chudokrevností. Rozhodující je krevní vyšetření. U mírnějších forem mohou být příznaky nenápadné nebo dokonce zcela chybět, zatímco těžká anémie může významně omezovat běžné fungování a ve vážných případech představovat i zdravotní riziko.

Důležité je najít příčinu

Léčba anémie závisí především na její příčině. Nestačí proto pouze zjistit, že je v krvi nízká hladina hemoglobinu. Za anémií může stát například dlouhodobé krvácení, gynekologické potíže, onemocnění trávicího traktu nebo nedostatek jiné látky než železa.

Pokud se potvrdí nedostatek železa, často se začíná jeho doplňováním v tabletách. Vstřebávání železa může podpořit vitamín C, zatímco například čaj a káva jeho vstřebávání zhoršují, a proto není ideální užívat je současně s přípravkem obsahujícím železo.

Ne každý však železo v tabletách dobře snáší. Může způsobovat například nevolnost, bolesti břicha nebo zácpu. Pokud léčba tabletami nestačí, není dobře snášena nebo je potřeba železo doplnit rychleji, může lékař zvolit nitrožilní podání železa.

Pokud je anémie způsobena nedostatkem vitamínu B12 nebo kyseliny listové, doplňují se tyto látky. U některých závažných stavů může být nutná krevní transfuze nebo další cílená léčba. Nejdůležitějším krokem je proto vždy správná diagnóza. Teprve po určení příčiny lze zvolit léčbu, která bude skutečně účinná.

Co jste o anémii možná nevěděli

Nedostatek železa může předcházet samotné anémii. Železo se v těle ukládá mimo jiné ve formě feritinu. Jeho zásoby se mohou postupně vyčerpávat ještě v době, kdy má člověk hemoglobin v normě. Proto se při podezření na nedostatek železa nehodnotí vždy jen samotný krevní obraz, ale také feritin a případně další ukazatele.

Není železo jako železo. Hémové železo z živočišných zdrojů, například masa a ryb, se obecně vstřebává lépe než nehémové železo obsažené v rostlinných potravinách. Vstřebávání rostlinného železa může zlepšit současná konzumace potravin bohatých na vitamín C.

Více železa automaticky neznamená lépe. Doplňky s železem mají smysl především tehdy, když pro jejich užívání existuje důvod. Nadbytek železa může být pro organismus škodlivý a u některých lidí mohou doplňky způsobovat výrazné zažívací potíže.

Anémie může ovlivňovat i psychiku a soustředění. Nedostatek železa a anémie mohou souviset s únavou, horším soustředěním, neklidem nebo změnami nálady. Tyto potíže však mají mnoho možných příčin, takže není správné automaticky připisovat například úzkost či depresi nedostatku železa.

Anémie v těhotenství není banalita. Dostatek železa a dalších živin je důležitý jak pro matku, tak pro vyvíjející se dítě. Výrazný nebo dlouhodobý nedostatek železa v těhotenství proto není dobré přehlížet a patří do rukou lékaře.

Chudokrevnost nemusí znamenat, že je v těle málo krve. Přestože název „chudokrevnost“ svádí k opačnému závěru, většina lidí s anémií nemá méně krve než zdravý člověk. Problém spočívá v tom, že krev obsahuje méně hemoglobinu nebo červených krvinek, a proto hůře přenáší kyslík do tkání.

Zdroje:

https://www.healthdirect.gov.au/anaemia

https://www.theguardian.com/society/2025/nov/02/why-do-i-feel-tired-iron-deficiency-symptoms-anaemia-fatique-exhaustion

https://emedicine.medscape.com/article/198475-treatment

https://www.bbc.com/future/article/20250312-the-debate-over-when-to-take-iron-supplements

https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/anaemia