Zimní alergie – mýty a realita o alergenech v interiéru

Alergie máme obvykle spojené s jarním a letním obdobím. Jsou to ty nejklasičtější alergie způsobené pyly, které jsou důvěrně známé až třetině Čechů. Počet alergiků stále roste a proto už také utichají posměšky, že jde o přecitlivělost zhýčkaných měšťanů, kteří nejsou zvyklí na zdravý venkovský vzduch a přírodu – pylovou alergii totiž klidně může chytit po padesátém roce věku člověk, který desítky let pracuje v zemědělství nebo pečuje o velkou zahradu.

Ale o jarních a letních alergiích dnes řeč nebude. Nyní totiž zažíváme zimu v plné kráse. A možná se někteří z vás ptáte: jak je to s alergiemi v zimě? Když pomineme alergie na potraviny, které jsou celoroční, může se stát, že začnete slzet a kýchat v zimě? Jak je to s alergeny v domácnostech poté, co uhodí mrazy?

Pokojové rostliny: více než pyl jsou problémem plísně

Nejdříve zaměříme pohled na hlavního podezřelého: pokojové rostliny. Jeden by si pomyslel: ty přece klidně mohou alergie způsobit, což je pravda, ale celá problematika je komplexnější, než by se dalo čekat. Jsou to rostliny jako každé jiné, a když člověk v zimě tráví většinu času v uzavřeném, suchém a teplém prostoru, může být jistým rizikům vystaven. Pokojovky totiž často vyvolávají alergii i nepřímo například proto, že jsou chlupaté nebo milují vlhkou půdu. Pokud tedy máte doma alergika, vyplatí se o výběru pokojové rostliny popřemýšlet.

Řada pokojových rostlin dost často vůbec nekvete, tudíž nemají jak pylové alergeny vypouštět. Od monster a jiných filodendronů obvykle nebezpečí vdechnutí pylu nehrozí. Ale jsou určité zvláštnosti, které mohou (zejména lidem, kteří již nějakou alergií trpí) život znepříjemnit.

Buď jde o rostliny, které obsahují nějaké dráždivé látky, které přirozeně vypouští do vzduchu a dráždivá až jedovatá je i jejich míza, známé jsou například africké fialky nebo dieffenbachie. Případně jde o rostliny, které dráždivé látky uvolňují po zranění. Kdo měl někdy fikus, tak si jistě povšiml, že i při pouhém ulomení listu tato rostlina roní bílou šťávu, tzv. latex, což je známý alergen. Nejenže je latex dráždivý pro kůži, bylo pozorováno, že z latexu se alergeny mohou dostat na povrch listů případně jiných částí rostliny a následně se v mikroskopických částečkách přilepí na prach, který se šíří vzduchem a může tedy být vdechnut. Bílou šťávou se vyznačují i pryšcovité rostliny, jako je například velice oblíbená vánoční hvězda. Nejde však o latex, přesto jsou v něm obsažené dráždivé a toxické látky.

Kvetoucí pokojovky jako jsou orchideje nebo lilie mohou u citlivějších osob vyvolat podráždění nikoli tím, že by šlo o typické alergeny (orchideje mají obvykle pyl slepený do hrudek, takže se špatně šíří vzduchem), ale jejich vůně může být v uzavřeném prostoru příliš intenzivní.

Milovníci pokojovek vědí, že boj s prachem je věčný. Proto pokud máte alergii na prach, je vhodné listy pravidelně otírat nebo sprchovat, aby se snížila koncentrace alergenů. Z toho důvodu se také doporučuje vybírat rostliny, které nejsou chlupaté -v těch se přirozeně prach drží více.

Pokud máte alergii na plísně, tak při výběru květin také zbystřete. Plísně nemusí být v květináči vůbec viditelné. V zimě se jim v interiéru obecně daří, vyhovuje jim teplé a vlhké klima. A kde by se usadily lépe, než právě v květináči: v půdě, na shnilých listech a jiných organických zbytcích. Plísňové spóry jsou obzvláště silným alergenem a mohou vést k vážnému podráždění očí, nosu i kůže. V případě alergie na plísně je tedy vhodnější volit rostliny, které nevyžadují neustálé vlhko, za nejvhodnější by se tedy daly považovat sukulenty a kaktusy.

Ohrožení pro vaše zdraví se skrývá pod postelí

Možná více než pokojových rostlin byste se měli v domácnosti obávat mikroskopických tvorečků, kteří se spokojeně procházejí pod vaší postelí. Roztoči jsou sami o sobě neškodní, ale pro alergiky představují velkou komplikaci. Proteiny obsažené v jejich exkrementech a svlečené kůži se velmi snadno mísí s prachem. Tyto částice jsou neuvěřitelně lehké a snadno se víří vzduchem, obzvláště když v zimě zapneme topení.

Roztoči milují teplo a vlhko, nejlépe se jim daří při vlhkosti 70 % až 80 % a teplotách nad 25 °C. Jestliže v létě by klidně mohli žít venku, v zimě mohou přežít jedině tak, že si zalezou do útulného bytu. Pokud jde o živiny, stačí jim vlhkost ve vzduchu, kterou dokáží vstřebávat. K tomu potřebují i něco sníst, a i tady si vystačí s málem: primárně se živí odumřelou kůží, ať už člověka nebo zvířat. Proto v zimě volí strategický úkryt právě kolem postele, v matracích, v polštářích nebo v čalouněném nábytku.

Roztoči se množí mezi květnem a říjnem, svou dospělost tedy tráví právě v zimním období. Čím méně větráte a víc topíte, tím jsou spokojenější. Alergeny se pak snadno rozvíří po celém interiéru a neustálá expozice těmto látkám vám může činit problémy. Důsledkem jsou chronické záněty nosní sliznice, potíže s dýcháním a u citlivých jedinců dokonce k rozvoji bronchiálního astmatu.

Zajímavé je, že u některých alergiků může dojít i ke křížové reakci po požití korýšů (jako jsou krevety nebo krabi), protože sdílejí podobné proteiny jako roztoči.

Navážeme na další z klíčových spouštěčů zimních alergií: domácí mazlíčky. Zatímco v létě tráví naši čtyřnozí kamarádi spoustu času venku, v zimě se všichni stahujeme do interiéru, čímž se násobně zvyšuje koncentrace zvířecích alergenů.

Velký omyl je domnívat se, že alergie je způsobena samotnými chlupy. Ve skutečnosti imunitní systém reaguje na proteiny, které se nacházejí v danderu (mikroskopické šupinky kůže), slinách a moči zvířat. Tyto lehké částice se snadno vznášejí ve vzduchu, ulpívají na kobercích, nábytku a textilu a stávají se tak celoročním problémem. V zimě je to ale o něco horší, protože – a teď se budeme opakovat – trávíte více času v interiéru a topíte. A pokud patříte k chovatelům exotického ptactva, tak jistě víte, že v peří se roztočům také daří.

Nejenže zvířecí alergeny přímo spouštějí kýchání, rýmu a astmatické záchvaty, ale nepřímo zhoršují i problém s roztoči – odumřelé šupinky kůže domácích mazlíčků totiž představují další, bohatý zdroj potravy pro roztoče v našich matracích a čalounění. Zbytky potravy případně trusu v kleci nebo teráriu mohou zase přitahovat plísně.

Co můžete dělat?

Jak se v zimě vyhnout alergiím? Rady jsou prosté. Pokojové rostliny odstraňovat nemusíte, nebezpečí z nich se dá minimalizovat jejich správným výběrem. Jen možná důsledněji dbejte o jejich čistotu a zdraví: odstraňujte vadnoucí a shnilé listy a větvičky a vyhýbejte se druhům s dráždivými látkami, pokud jste citlivější.

Co je důležitější, to je pravidelně prát textilie v bytě. Přehoz na pohovce, peřiny, povlečení i ubrusy – to vše byste měli udržovat v čistotě, o pelíšcích, klíckách a teráriích nemluvě. A to nejen proto, že se blíží Vánoce a určitě chcete, aby vaši hosté viděli o svátcích pěkně udržovaný byt.

Pokud jde o zvířátka, ta byste je neměli pouštět do ložnice (ale víme, že těžko něco takového můžete vysvětlovat vašemu pejskovi nebo kočičce, kteří spí celý život stulení ve vaší blízkosti). Zkuste tedy vašeho chlupáče na zimu alespoň vykoupat a myjte si ruce po kontaktu se zvířaty. A také pravidelně procházejte bytem s vysavačem. Je dobré mít kvalitní model s HEPA filtrem.

Co je univerzální rada, která bude fungovat na jakýkoli typ alergie: větrejte. Pravidelně a důkladně. V zimě, kdy je venku pod nulou, se nikomu moc nechce okno otevírat. Ale nepodceňte tento důležitý rituál – alespoň třikrát denně, a to vždy nejméně na pět minut.

Zdroje:

https://www.marthastewart.com/worst-indoor-plants-for-allergies-8757596

https://www.clarityne.com.sg/living-allergies/outdoor-and-indoor-allergies/can-houseplants-cause-allergies

https://acaai.org/news/do-you-have-the-winter-sniffles-5-ways-you-can-manage-indoor-winter-allergies

https://health.clevelandclinic.org/winter-allergies