Značky kvality potravin

Díky blahobytu, ve kterém si zrovna u nás v Evropě žijeme, a také díky volnému trhu se k nám do obchodů dostává nepřeberné množství českých i zahraničních výrobků. Jejich kvalitu však může být na první pohled těžké rozeznat. Proto se nám to Evropská Unie a náš stát snaží v mnohém usnadnit a postupně vzniklo jednotné označování různých ukazatelů, jako například kvality potravin či místa původu.

Stát si to musí ohlídat

Obecně platí, že pokud chce výrobce užívat určité značení kvality či místa původu, musí mít smlouvu s některou kontrolní organizací, která je konkrétně například v ČR pověřena Ministerstvem zemědělství (dále MZ). Tato organizace pak prověřuje splnění různých podmínek, jako je dodržení určitých mikrobiologických požadavků nebo kvalitní výrobní procesy a pěstování. Cílem je prosadit na našem trhu opravdu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny. V současnosti je náš trh zaplaven velkým množstvím levných potravin z celé Evropy, přičemž jejich kvalita bývá někdy nevyhovující.

Evropské dobroty a jejich přísná pravidla

Na celoevropské úrovni mají tyto úkoly na starost různé agentury. Jedna z nich je například CPVO sídlící ve Francii, neboli Odrůdový úřad Společenství, který dbá na správnou registraci nových odrůd ovoce a zeleniny. Takže až se do obchodu dostane například jablko odrůdy Jonagold, splňuje přesně definované podmínky a chuťové charakteristiky. I když sami víme, že ta nejlepší jablka jsou ta napadaná u tetičky za domem, v supermarketu mohou prodávat kyselá nepoživatelná jablka a ohánět se zaběhnutými názvy. Jde tady hlavně o dvě věci – o ochranu spotřebitele a také aby tradiční firmy měly vůbec nějaký důvod investovat do kvality svých výrobků. Typickými příklady jsou italský sýr parmezán a i produkt světově proslulý a nám velmi blízký –  české pivo. Tato chráněná označení a jejich velmi konkrétní specifikace jsou pak přísně zkoumána Evropskou komisí. Jejich napodobování a jiné zneužívání je soudně vymahatelné.

Značení potravin v ČR

My se teď podrobněji podíváme na přehled vyplývající z domácích zákonů a zároveň z nařízení Evropské unie a vysvětlíme si, co jednotlivá označení v praxi znamenají.

Česká potravina – toto dobrovolné označení s logem české vlajky nabízí MZ výrobcům, jejichž suroviny ze 75% celkové hmotnosti obsahu pocházejí z ČR.

Regionální potravina – toto označení prosadilo MZ, protože potraviny vyráběné v regionech mají kontroloři „lépe na očích“, jsou obecně čerstvější a chutnější a mají kratší distribuční cestu. Navíc také podporují zaměstnanost v krajích.

BIO – legislativa zastřešující biopotraviny je velmi obsáhlá. Obecně ale platí, že biopotraviny musí být vyráběny z co možná nejkvalitnějších surovin, bez nepřírodních konzervantů, barviv či dochucovadel. Dále nesmějí obsahovat rezidua agrochemických látek, léčiv apod. Kromě toho nesmějí obsahovat geneticky modifikované (GMO) suroviny a nesmějí být ošetřovány ionizujícím zářením.

Klasa – od roku 2003 je značka „KLASA“ výrobkům propůjčována na 3 roky a uděluje se výrobci, který prokáže výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují přidanou hodnotu výrobku a jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům na trhu.

Chráněné označení původu – je označení výjimečného zemědělského produktu nebo potraviny z daného regionu či místa, jejichž jakost nebo vlastnosti jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím. Tady příklady mluví za vše: šampaňské, tvrdý sýr Parmigiano Reggiano či z našeho „rybníčku“ je to český kmín či žatecké pivo.

Chráněné zeměpisné označení – CHZO je označení výjimečného zemědělského produktu nebo potraviny z daného regionu či místa. V tomto případě postačí, pokud pouze některá část produkce je spojena s určitým místem. Sem patří značky výjimečné kvality jako např. olomoucké tvarůžky, české pivo, karlovarské oplatky atd.

Zaručené tradiční speciality – pod toto ochranné značení patří produkty, které se vyrábí tradičním způsobem minimálně po dobu 30 let. Zde není problém, pokud se výrobek vyrábí na více místech, avšak kvalita a tradiční postup výroby musí být dodržovány. Příkladem nám poslouží pražská šunka, italský pršut, atd.

Obecně se nám vyplatí investovat do kvalitních potravin, protože si víc užijeme jejich chuť a pravděpodobně zůstaneme i déle zdraví. Ve finále jsme opravdu to, co jíme… a také co pijeme. Na zdraví!

Zdroje:

Ministerstvo zemědělství (eAgri) http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin