Změna času a vliv na organismus

V noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024 dochází ke změně času na tzv. zimní. V této souvislosti chceme hned na úvod zmínit jedno jméno – Stanislav Pecka. Pravděpodobně vám nic neřekne, ale když dodáme klíčová slova – pekař, odpůrce změn času, budete už možná vědět. Zvláště ti starší, kteří pravidelně v 90. a 00. letech sledovali televizní zpravodajství.

Odjakživa vděčné téma pro televizní reportáže. V hlavní roli pekař Pecka

Stanislav Pecka byl hlavním mediálním představitelem té části národa, které změny času vadily a vadí. Zatímco většina si u tohoto tématu vystačí s brbláním, které pár dní po změně času odezní, Stanislav Pecka se s tímto pravidlem nikdy neuměl smířit. Posílal písemné žádosti státním představitelům, Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, dokonce se sám snažil vstoupit do politiky.

Témata televizních zpráv se opakují a reportáž o změně času patří ke stejným stálicím, jako reportáž o prvním spuštění lyžařských vleků nebo zpráva o přeplněných silnicích směrem na Chorvatsko na vrcholu letní dovolenkové sezony. Stanislav Pecka byl vždy hlavní hvězdou televizních šotů o změně času. Bohužel, už se v televizi neobjeví. V roce 2009 tento pekař z Chrudimska zemřel.

Odkud pochází změna času

Jak starý je vlastně systém změny času z letního na zimní? Moc ne. Poprvé tuto myšlenku nahlas vyslovuje Benjamin Franklin na konci 18. století, ale reálný návrh, jak by to v praxi vypadalo, vznáší až v roce 1907 londýnský stavitel William Willett.

K politické realizaci už pak nebylo daleko. Oficiálně je letní čas zaveden v roce 1916, a to hned v několika zemích najednou. K průkopníkům patří Německo, Švédsko, ale také Rakousko-Uhersko. Takže i Češi patřili mezi první národy, kde se začaly ručičky hodin a hodinek posouvat o hodinu tam a zpátky.

Kde se používá letní čas

Letní čas dává smysl jen v zemích mírného pásu. Kdo dával v hodinách zeměpisu pozor, ten ví, že čím blíže se nacházíte rovníku, tím menší je rozdíl mezi délkou dne v zimě a v létě. Na rovníku je délka dne a noci konstantně 12 hodin po celý rok.

Stejně tak je střídání letního a zimního času zbytečné pro země na dalekém severu. Zde se potýkají s fenoménem polárního dne a noci. Proto k evropským zemím, které letní čas neznají, patří Island a norské ostrovy Špicberky a Jan Mayen. K nim se připojily Rusko a Bělorusko, které sice letní čas měly, ale v roce 2011 je zrušily. To stejné učinil i další tradiční spojenec Ruska Arménie v roce 2012. Parlament Ukrajiny ve stejné době také plánoval zrušení letního času, ale nakonec od této myšlenky v říjnu 2011 upustil.

To jasně ilustruje, že toto téma je v první řadě politické.

V létě méně svícení, v zimě vstávání po rozednění

Střídání letního a zimního času mnoho lidí nese nelibě – ostatně, ke zrušení tohoto pravidla došlo v Rusku právě proto, že vláda vyslyšela přání veřejnosti. Jiné vlády dlouho argumentovaly snahou o úsporu elektrické energie. V létě je večer déle světlo. V zimě se sice stmívá dříve, ale také se dříve rozednívá, takže má větší část lidí naději vstávat už se sluníčkem. A to má pozitivní psychologický efekt. V prosinci nastává východ slunce v 6:50, takže v těch školách, kde stále razí tradiční čas zahájení výuky, už první vyučovací hodina probíhá za světla.

Pro většinu lidí nepředstavuje změna problém, ale...

Hodinová změna není nijak dramatická a většina si na to rychle zvykne. Jsou ale výjimky. Podvědomě cítíme, že jsme byli o hodinu denního světla „okradeni“. Některé organismy to nesou těžce – objevuje se podrážděnost, ztráta koncentrace a také ospalost.

Je to podobné jako u „jet lagu“ (úkazu, který pociťují lidé ocitající se po leteckém přesunu v jiném časovém pásmu). Někteří lidé jsou zvláště citliví na narušení takzvaných cirkadiánních rytmů, tedy těch biologických dějů, které se pravidelně opakují s periodou zhruba 24 hodin. Všechny tyto děje se podřizují prvku střídání dne a noci.

V předním hypotalamu přímo nad křížením zrakových nervů jsou uložena párová suprachiasmatická jádra, která řídí veškerou elektrickou aktivitu člověka (nebo jiných savců). Jedním z procesů, které jsou takto řízeny, je proces zvýšení nebo snížení hladiny melatoninu, hormonu, který usnadňuje spánek. Proto může při tak prudké změně, jako je „zkrácení dne o hodinu“, trpět právě kvalita spánku.

Do roku 2026 stále platí: od března do října letní čas

Zatím se střídání letního a zimního času v Česku řídí evropskou směrnicí. Té ale možná zvoní umíráček. Evropská komise si nechala vypracovat studii, ze které vyšlo najevo, že ve 21. století už letní čas nepřináší takové úspory, jak se předpokládalo. Proto se stále více politiků přiklání k názoru, že by se Evropa měla řídit jediným časem – tím zimním (středoevropským), který je podle odborníků přirozenější.

Už kolem roku 2021 to vypadalo, že letní čas bude zrušen. „Zachránila“ ho pandemie covidu. Kvůli tomu, že Evropa měla v tu dobu na starosti důležitější věci, bylo projednání letního času odloženo. Nejméně do roku 2026 budeme tedy stále přetáčet ručičky hodinek. Na mobilních telefonech nebo jiných digitálních zařízeních nemusíme, většinou se čas přetočí automaticky.

Zdroje:

https://www.marnys.com/en/magazine/effects-of-the-time-change-on-the-organism/?srsltid=AfmBOootcxWqtR4ihDsMUh3fdOT9rmI2pWX96C20QvpSKE6frnWpPFaM

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2468867318300981

https://www.meteoshop.cz/blog/letni-vs-zimni-cas-ktere-argumenty-nakonec-zvitezi/126/

https://www.novinky.cz/clanek/historie-letni-cas-vymyslel-anglican-zaveden-byl-ve-svedsku-rusko-ho-rusi-a-cesko-se-nekolik-desetileti-prizpusobuje-85967

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vlada-rozhodla-o-stridani-casu-letni-zimni_2109131654_onz