5.května: Světový den astmatu

U této nemoci zaznamenáváme celosvětově až 300 milionů případů, a číslo stále roste. Každý rok na následky tohoto onemocnění zemře 455 tisíc lidí. Řeč je o astmatu. Světová zdravotnická organizace vyhlásila už v roce 1993 Světový den astmatu. Vychází na první úterý v měsíci květnu, takže letos je astmatu věnován 5. květen. Pojďme si připomenout fakta o tomto závažném, přitom ale dobře léčitelném onemocnění.

Co je astma

Odborně astma bronchiale je onemocnění, pro něž je typické reverzibilní (dočasné) zúžení průdušek a z toho plynoucí potíže.

Spouštěči jsou alergie, virózy, plísně nebo chladný vzduch. Průdušky se pod těmito vlivy stahují, na jejich sliznici vzniká otok, případně dochází k nadměrné tvorbě hlenu. Pacient pak pociťuje ztížené dýchání, výdechovou dušnost, kašel, sípání či pískání na hrudi. Někdy se objevuje více příznaků současně, jindy dominuje jediný příznak.

Někdy mohou obtíže přerůst v astmatický záchvat. Pokud astma není správně léčeno, jeho příznaky přetrvávají dlouhodobě.

Za astma mohou často také vrozené predispozice. První projevy astmatu přicházejí často už v dětském věku.

Demografie astmatu

Astma si své oběti nevybírá náhodně a statistiky ukazují zajímavé rozdíly mezi pohlavími i věkovými skupinami v průběhu života. Pokud se podíváme na děti, je astma diagnostikováno častěji u chlapců (7,0 %) než u dívek, což je často dáváno do souvislosti s odlišným vývojem dýchacích cest v raném věku.

Jakmile se však přehoupneme do dospělosti, situace se obrací. Nemoc trápí výrazně více dospělé ženy (10,8 %) než muže, u nichž se výskyt pohybuje kolem 6,5 %. Pozoruhodným faktem je, že výskyt astmatu úzce souvisí se socioekonomickým statusem a prostředím, ve kterém žijeme. Nejvyšší míru onemocnění (přes 11 %) vykazují rodiny s nejnižšími příjmy, což potvrzuje, že faktory jako kvalita bydlení, strava nebo dostupnost lékařské péče hrají v rozvoji nemoci zásadní roli.

Rizikové faktory astmatu

Kromě genetické predispozice, která hraje klíčovou roli zejména u atopiků trpících ekzémy či sennou rýmou, existuje i řada vnějších faktorů, jež mohou onemocnění vyvolat. Velkým tématem posledních let je období před narozením a rané dětství – kouření matky v těhotenství, nedostatek vitamínu D nebo předčasný porod před 36. týdnem výrazně zvyšují riziko citlivosti plic u novorozence.

V dospělosti se k rizikům přidává znečištěné ovzduší, obezita, dlouhodobý stres, ale i specifické pracovní prostředí. Je pochopitelné, že pracovníci v továrnách, kde je prašné prostředí nebo chemické výpary, budou náchylnější k tomu nakazit se virovou infekcí, která může dát vzniknout chronickému zánětu v dýchacích cestách.

Hlavní mýty a problémy

Největším nepřítelem úspěšné léčby je podceňování příznaků a zakořeněný mýtus, že k plnohodnotnému životu s astmatem stačí mít v kapse „ten modrý sprej“. Mnoho pacientů se mylně domnívá, že pokud záchranný inhalátor použijí několikrát týdně, mají situaci pod kontrolou. Ve skutečnosti ale jen maskují nebezpečný zánět. Sprej pouze tlumí akutní příznaky, neléčí příčinu.

Pokud kašlete častěji než dvakrát týdně, budí vás dušnost ze spaní nebo pociťujete únavu při běžné fyzické aktivitě, vaše nemoc vyžaduje změnu přístupu. Kritickým problémem je také nesprávná technika inhalace – bez hlubokého výdechu před aplikací a správného načasování vdechu skončí většina léku na sliznici úst místo v plicních sklípcích.

Diagnostika a léčba

Základním kamenem diagnostiky zůstává spirometrie, která dokáže přesně změřit, jak rychle a v jakém objemu dokážete vyfouknout vzduch z plic, a to zejména po podání léku, který rozšiřuje průdušky (bronchodilatancia), kdy se sleduje míra zlepšení průchodnosti dýchacích cest. Moderní medicína však využívá i další metody, jako je měření vydechovaného oxidu dusnatého, které pomáhá odhalit aktivní eozinofilní zánět (typický pro alergickou reakci) přímo v průduškách a umožňuje lékařům nastavit léčbu skutečně na míru.

Pokud jde o samotnou léčbu, v té zaznamenáváme v poslední době obrovské pokroky. Éra, kdy pacienti trávili dlouhé týdny v nemocnicích na infuzích glukokortikoidů, je již naštěstí minulostí. Dnešní pacienti jsou léčeni ambulantně, a to primárně za pomoci inhalačních preparátů, které doručují léčivou látku přímo do plic, čímž se minimalizují celkové vedlejší účinky. Klíčovým faktorem úspěchu je však správná technika inhalace a pravidelnost; i ten nejmodernější lék totiž selže, pokud se kvůli špatnému „grifu“ nedostane hluboko do dýchacích cest.

Tam, kde standardní inhalační léčba nestačí, nastupuje biologická terapie. Ta představuje vrchol současné medicíny, kdy specifické protilátky cíleně blokují zánětlivé procesy vyvolané eozinofily – druhem bílých krvinek, které hrají v rozvoji těžkého astmatu klíčovou roli. Budoucnost péče navíc patří technologiím, jako jsou chytré trackery propojené s mobilní aplikací. Tyto senzory v reálném čase monitorují nejen frekvenci inhalací, ale dokážou včas varovat před blížícím se zhoršením stavu, čímž dávají pacientům i lékařům drahocenný čas na včasný zásah ještě před propuknutím samotného záchvatu.

Jaký bude Světový den astmatu 2026

Pro letošní ročník Světová zdravotnická organizace vybrala heslo: „Dostupnost protizánětlivých inhalátorů pro každého.“ Organizace tím upozorňuje na fakt, že až 96 % úmrtí na astma se odehrává v zemích, kde pacienti nemají přístup k moderní preventivní léčbě nebo je pro ně finančně nedostupná.

Cílem pro rok 2026 je zajistit, aby každý pacient, včetně nejmenších dětí v předškolním věku, obdržel léky, které skutečně léčí základní onemocnění, nikoliv jen jeho projevy. Lékaři by měli astmatikům na míru vypracovat akční plán. Pacient by tak měl získat jistotu a mít k dispozici přesný návod, jak reagovat v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu.

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK430901/

https://ginasthma.org/world-asthma-day-tuesday-may-5-2026/

https://www.fnbrno.cz/2-kveten-svetovy-den-astmatu/t7697

https://www.nationalasthma.org.au/news/2025/world-asthma-day-2025

https://www.bbc.com/news/uk-england-norfolk-63060912