Klimatizace – pro a proti

Žijeme v době klimatizované. Chytrou mašinku, která ochlazuje vzduch v našem domově, na našem pracovišti i v autě, má dneska skoro každý a už si neumíme představit, jak bychom bez ní žhavé léto vydrželi. Přitom ještě v šedesátých letech minulého století využívalo klimatizaci jen 12% Američanů. Čechoslováci sice tento přístroj už také znali, první zařízení tohoto typu bylo instalováno ve Vinohradské tržnici už před sto lety, ale jeho využití pro osobní účely bylo dlouhá léta sci-fi.

Znamená to, že na „klimošce“ si vybudovala závislost teprve naše generace. Naši otcové dokázali přežít slunečná léta i s tradičními způsoby ochlazování – dokořán otevřená okna, mokrý ručník, pivo ze sedmého schodu…

Když kašleme a chraptíme v horkém létě

Klimatizace ale nepřináší pouze pozitiva. S jejím užíváním je spojena řada zdravotních rizik, která bychom rozhodně měli brát vážně. „Špatně udržovaná nebo nekvalitní klimatizace, jedno jestli doma nebo v autě, představuje potenciální nebezpečí,“ říká doktor Mark Mendell, epidemiolog z institutu California Department of Public Health. „Snadno se kontaminuje mikroorganismy, které v jejím nitru najdou ideální podmínky pro růst a šíření do okolního prostředí. Jenže není jasné, kolik lidí je vůči nim citlivých a tudíž, o jak velký problém jde.“

Doktor Mendell zkoumal spolu s týmem odborníků rizika klimatizací a přišel na to, že existují zdravotní problémy, na něž má klimatizace přímý vliv – například astma nebo různé typy alergií. Dopady na horní cesty dýchací jsou mnohým z nás dobře známé – za letní angíny, chraptění nebo dráždivý kašel nemůže mnohdy nic jiného, než nekvalitní nebo nesprávně nastavená klimatizace.

Klimatizace ale může zdraví i prospívat. „Pro městské prostředí je typický silně znečištěný vzduch,“ uvádí doktor Mendell jeden příklad. „Spolehlivá klimatizace zvládne odfiltrovat tyto nebezpečné látky a kvalitu vzduchu v interiérech tím výrazně zvýší.“

Nepřímé, těžce měřitelné důsledky

Tyto dva efekty klimatizace ale doplňuje ještě třetí. Existují vážné zdravotní problémy, na něž má klimatizace nepřímý, stěží měřitelný vliv. Buďto působí jako katalyzátor, tedy postupně danou chorobu zhoršuje, nebo ji spouští principem „motýlích křídel“.

Klimatizace například zhoršuje příznaky nízkého krevního tlaku či artritidy, její užívání je spojené s nástupem bolestí hlavy a únavy, které vedou k dalším zdravotním komplikacím.

Lidé, kteří tráví hodně času v klimatizovaném prostředí, se dále stávají méně a méně odolnými vůči vysokým letním teplotám. Prudké přechody z chladných interiérů do venkovních veder s sebou přinášejí velkou zátěž na oběhový systém. To může vést až k selhání organismu. Teplotní šok má za následek stovky smrtících kolapsů ročně.

Teplotní nepohodlí není vždycky špatné

Co tedy dělat?

Klimatizace není z principu špatná, ale musíme ji užívat rozumně.

Za prvé, musíme si vybrat takový typ, který znemožňuje usazování a šíření bakterií a plísní.

Za druhé, musíme zabránit tomu, abychom se na klimatizaci stali zcela závislí. Doktor Stan Cox z Kansasu, který o tématu napsal vynikající publikaci Losing Our Cool, tvrdí, že trochu teplotního nepohodlí nemusí být vždycky špatně. „Když  pociťujeme horko nebo chlad, náš metabolismus pracuje rychleji.“ V dokonalých teplotních podmínkách mají lidé tendenci více jíst a nabírat váhu. Proto doktor Cox navrhuje následující: tak jako se v zimě mnozí z nás otužujeme, měli bychom v létě analogicky organismus vystavit podobné zkoušce, tentokrát ale horkem: „Jestliže na týden nebo na dva úplně vypneme klimatizaci, navykneme tím naše tělo teplotám, které bychom jinak shledali neúnosnými. Nebude pak zapotřebí, abychom klimatizaci pouštěli naplno, a tím prospějeme nejen našemu zdraví, ale i naší planetě,“ uzavírá doktor Cox.