Faraonova kletba. Egyptologové musí být na pozoru i dnes, smrt stále číhá v hrobkách

I v roce 2023 jako by egyptští faraoni podrážděně reagovali na příchod nezvaných návštěvníků. Především tedy egyptologů. Přesvědčil se o tom Ramy Romany, archeolog, který je znám i v nevědeckých kruzích. Rodák z Káhiry se snaží popularizovat svůj obor. V rámci natáčení dokumentu Rozbalené mumie (Mummies unwrapped) se společně se štábem odhodlal otevřít hrobku patřící významnému muži. Šlo o místo spočinutí farona Achnatona, manžela proslulé královny Nefertiti. Právě tento faraon posílil pozici náboženského centra v Heliopolisu a prosadil boha Atona jako představitele náboženské priority. Jeho hrobka měla být podle Romanyho slov zavřená po 600 let.

Den po otevření hrobky se Ramony probudil s horečkami až 42 stupňů Celsia. Vykašlával krev a v horečkách začal trpět halucinacemi. Že by opravdu důsledek faraonova hněvu?

Nálezci Tutanchamonova hrobu zaplatili za opovážlivost smrtí

Že egyptské hrobky střeží jakási nadpozemská síla, to je domněnka, jíž věří mnoho lidí. Fenomén faraonovy kletby je znám přes sto let. Nejvíce se o ní mluví v souvislosti s nálezem Tutanchamonovy hrobky, který byl učiněn archeologem Howardem Carterem před 100 lety. Místnost s Tutanchamonovým sarkofágem vyšla na světlo boží 16. února 1923. Vydala velké množství úžasných artefaktů i s posmrtnou zlatou maskou mladého faraona, která je dodnes ikonou. Nálezci ale za svoji opovážlivost zaplatili cenou nejvyšší. Jeden po druhém v krátké době zemřeli.

To je alespoň všeobecně tradovaný mýtus, ve skutečnosti z 58 členů týmu objevitelů zemřelo během 12 let jen osm. Známý je případ mecenáše projektu lorda Carnarvona, který zemřel krátce po otevření Tutanchamonovy hrobky. Jistému Carterově příteli, jenž dostal darem předmět z hrobky, vyhořel dům. A po následné přestavbě nešťastníkovi domov pro změnu zaplavila voda.

Svoji zkušenost měl i Napoleon

Než se pustíme do vysvětlování událostí, zmiňme ještě jednu záhadnou příhodu. Na konci 18. století stanul na egyptské půdě císař Napolen Bonaparte. Podnikal zde své úspěšné dobyvačné tažení. Sebevědomý Napoleon údajně dorazil i k Chufuově pyramidě, kde přes varování egyptských průvodců vešel dovnitř. Uvádí se, že v pyramidě strávil Napoleon nezvykle dlouhou dobu. Konečně vyšel ven a viditelně se třásl. Za nic na světě nechtěl nikomu říci, co uvnitř viděl nebo prožil.

Vědci přičítají záhadná úmrtí houbě

Jaké je tedy vysvětlení? Podle vědců je jedním z biologických původců faraonovy kletby houba. Houby druhu Aspergillus často obývají temná nehostinná místa, jako jsou právě staré hrobky. Plísně vedou k infekci zvané aspergilóza, která je zvláště nebezpečná pro pacienty se sníženou imunitou. Tato nemoc možná stála za úmrtími některých ze členů Carterovy výpravy. Lorda Carnarvona ale nezabila – tento muž zemřel na otravu krve spojenou s pneumonií. Osudným se mu stalo holení. Žiletkou si totiž rozřízl komáří kousnutí.

Milovníci hypotézy o faraonově kletbě efekt houby neznají nebo jej zamlčí. Při svém vyprávění o temných egyptských silách jistě takticky nezmíní ani to, že sám nejdůležitější muž výpravy Howard Carter žil ještě dlouho po otevření Tutanchamonovy hrobky. Zemřel až v 69 letech na rakovinu. A zrovna na něj mohl mít faraon zvláště spadeno, protože prameny tohoto egyptologa líčí jako zloděje, který si z hrobek vybíral ty nejvzácnější předměty a nechával si je pro sebe.

Také archeolog Romany přežil

Bez úhony přežil výpravu do místa faraonova spočinutí také egyptolog Ramy Romany, o němž jsme mluvili na začátku. Doktoři v Káhiře se vážně nemocného muže ujali a ihned nasadili antibiotika. Po několika týdnech je Ramony zcela zdráv a o svých dobrodružstvích mluví v podcastech. Žádná faraonova kletba tedy zjevně opravdu neexistuje.

Zdroje:

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-otevrel-egyptskou-hrobku-a-stihla-jej-zahadna-choroba-s-horeckou-42-degc-40431250#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=abtest217_krokovy_redesign_feedu_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

https://www.denik.cz/ze_sveta/faraon-tutanchamon-hrobka-egypt-britsky-archeolog-howard-carter-luxor-kahira.html