Canisterapie aneb jak psi léčí naši duši

Naši dávní předci prožili celý život obklopeni přírodou. Byli plně podřízeni jejím pravidlům, mohli si brát jen to, co tam bez jejich přičinění vyrostlo. Tvor, kterému trvalo nějaký čas dostat se na špici potravního řetězce, měl k přírodě zcela jiný vztah než člověk dnešních dní. Ten už žije zcela v zajetí civilizace. Jedním z posledních pojítek moderního člověka s přírodou jsou v dnešním světě domácí zvířata.

Po tisících letech o nás už vědí první poslední

Jako první tvor zvířecí říše byl domestikován pes. Stalo se tak v době někdy mezi 135 000 a 10 000 let před Kristem. Postupně následovali další – kočka, morče, fretka, kůň, králík. Samozřejmě k nim patří i zvířata, jako jsou kur domácí, husa nebo kapr, kde smyslem domestikace bylo získání stabilního zdroje potravin. Kočka, kůň nebo pes ale měli specifické postavení – od samého počátku byli vnímáni jako rovnocenní partneři tvoru homo sapiens. Přispěli svou tlapou nebo kopytem k dílu při práci, pomáhali lovit kořist, tahali těžká břemena, likvidovali nebezpečné predátory či obtížné škůdce, bránili domov. A také byli milovanými společníky.

První canisterapie v Belgii v 9. století

Pes sice nerozumí lidské konverzaci, ale dobře zná řeč těla člověka. Nemusíme nic říkat, ale pes přesně ví, co zrovna prožíváme. Jeho dobrácká povaha mu ale nedovoluje této vědomosti zneužít v jeho vlastní prospěch. Pes se umí vcítit do psychického a fyzického stavu jeho páníčka a podle svých možností se mu snaží pomoci. Také instinktivně respektuje biologický věk člověka. Lásku poskytuje nezištně, potřebuje jen trochu nakrmit a vyvenčit. A na rozdíl od dvounohých druhů je ochoten se svému příteli věnovat 24 hodin denně.

Pes je tedy rozený terapeut. Jako první ho pro léčení duševních bolístek začali využívat v Belgii v 9. století našeho letopočtu. Byla to první canisterapie, a vlastně také první animoterapie obecně. V roce 1792 pak byla v Anglii v hrabství Yorkshire založena klinika pro duševně nemocné, kde byla součástí programu péče o psy, králíky a drůbež.

Neznamená to, že by pes nebyl dobrý rovněž pro léčbu bolestí fyzického původu. Zde má zkušenosti ještě mnohem delší. Ve starém Babylonu doprovázel lékaře, aby nemocným a zraněným svými slinami léčil rány. Ve starověkém Řecku byli přikládáni malí psíci na těla lidí trpících revmatismem. A v současnosti lékařské kapacity objevují netušené schopnosti psů pomoci odhalit rakovinu. O tom jsme psali na Pharmapointu docela nedávno, viz tento článek.

Blahodárné účinky polohování se psy

Zpět ale ke canisterapii. Ta je dnes velmi rozšířená, hlavně u zranitelnějších sociálních skupin – především u dětí, starých lidí a zdravotně postižených. Děti z citově chudého prostředí díky pejskovi naplňují potřebu po doteku, kontaktu, pomazlení. Čtyřnohý přítel pomáhá v citovém i motorickém vývoji a učí dítě pocitu zodpovědnosti. Starým lidem zase pomůže k udržení soustředění a při tréninku paměti. Díky pejskovi senior procvičuje verbální a neverbální komunikaci, rozvíjí orientaci v čase a prostoru a udržuje si duševní rovnováhu a motivaci.

Canisterapie má mnoho podob. Coby oficiální léčebná metoda probíhá leckdy se speciálně trénovanými pejsky, individuálně nebo ve skupinkách, vždy ale pod dohledem psovoda – canisterapeuta či tzv. canisasistenta. Tito lidé navštěvují domovy dětí, důchodců nebo nemocnice a umožňují, aby jejich klienti strávili se psím léčitelem potřebný čas.

Rozvíjí se mnoho speciálních metod. Známým příkladem využití práce canisterapeutického psa je takzvané polohování. Pes prohřívá člověku svaly (pes má přibližně o stupeň vyšší tělesnou teplotu), a tím ulevuje od bolestí. Zlepšuje se uvolňování spasmů, zdokonaluje se jemná motorika, během polohování se rovněž prohlubuje vztah mezi člověkem a psem.

Jak dodat novou chuť do života člověku, který na vše rezignoval

Zajímavý experiment provedla roku 1980 R. Friedmannová. Ta se svými spolupracovníky prokázala ve dvojitě slepé studii, že přežívání osob po infarktu myokardu se významně zlepšilo, když pacient vlastnil nějaké domácí zvíře. Během prvního roku po srdeční příhodě zemřeli pouze 3 z 53 majitelů domácích zvířat, zatímco ve druhé skupině osob nechovajících zvířata zemřelo 22 osob z 39.

Nejde jen o to, že promlouvání ke psům snižuje krevní tlak, což především osobám s hypertenzí hodně pomáhá. Důležitý je také pocit potřebnosti, který pejsci dodávají. Je to motivace k tomu co nejrychleji se zotavit, aby se dotyčný mohl svému příteli naplno věnovat. Proto vlastně canisterapií prochází neoficiálně stovky tisíc lidí. Hlavně osoby, které žijí osamoceně, bez pravidelného kontaktu s jinými lidmi. V okamžiku pořízení pejska – aniž by to tušili – zahajují prospěšnou léčebnou kúru.

Zdroje:

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-11/vliv-zvirat-psychiku-cloveka.html
https://www.spektrumzdravi.cz/psychologie/lecebne-pusobeni-zvirat-na-nase-zdravi-i-psychiku
https://www.pesweb.cz/cz/3069.historie-zooterapie-canisterapie
https://seniorcentrum-pohoda.cz/canisterapie-v-domove-pro-seniory-teplice/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Domestikace