Alergie na mléko versus intolerance laktózy. Co je odlišuje a co prožívají ti, kteří na ně trpí?

28letý Abhishek je IT specialista z Indie, který už pět let žije a pracuje v Brně. Moravskou metropoli si natolik oblíbil, že zde časem přivedl ze své rodné země i svoji manželku Dipiku a spolu vychovávají roční dceru Nairu.

37letá Veronika naopak Česko opustila. S manželem Michalem si rozhodli splnit dávný sen odstěhovat se do Finska. Mají dvě dcery a syna.

Veronika a Abhishek toho na první pohled nemají mnoho společného. Cosi je ale přece jen spojuje: oba patří mezi jedince, kteří až v dospělosti zjistili, že jim konzumace mléka způsobuje nepříjemné zdravotní problémy.

Alergik a vegetarián v jedné osobě – v restauraci si moc nevybere

Abhishkův organismus začal na mléčné výrobky nepřiměřeně reagovat teprve před třemi lety. Už byl dávno zabydlen v Česku a svůj problém si nejdříve nedokázal vysvětlit. „Zničehonic jsem začal trpět nadýmáním a překyselením organismu. Také se mi objevily vředy v puse, nejčastěji na jazyku a někdy také na vnitřní straně mých tváří. Kromě toho mi naběhly mi pupínky na pažích a na zádech,“ popisuje příznaky Abhishek.

Doktor mu vysvětlil, že jde o alergii na bílkovinu kravského mléka. Pro Abhiska to byl šok – nikdo z jeho rodiny na nic podobného nikdy netrpěl. „Navíc je to pro mě o to těžší, že mi moje náboženství zakazuje jíst maso,“ dodává sympatický Ind, který se v Brně naučil už obstojně česky. „Už tak omezený výběr jídel české kuchyně se ještě zúžil. Asi nikdy zase neochutnám můj oblíbený nakládaný hermelín.“

Abhishek si v restauracích může dopřát nanejvýš samotné hranolky a vybrané speciality typu smažený květák. Nejvíce si ale vaří doma sám. Je zručný kuchař a pestrá indická kuchyně nabízí spoustu inspirace. „Kravské mléko nejvíce nahrazuji sójovým, mandlovým a kokosovým mlékem. Také často jím tofu a zeleninu.“

Intoleranci jí zjistili až po 18 letech

Veroniku zažívací potíže pronásledovaly hodně dlouho. Důvod se dozvěděla až těsně před odjezdem z Česka, při výstupní alergologické prohlídce. „Je to intolerance mléčné bílkoviny a mléčného cukru. Nemůžu ani bezlaktózové věci,“ vysvětluje nadšená fotografka finské přírody. „Když mi to doktor oznámil, přijala jsem to vlastně s ulehčením. Konečně někdo zjistil, proč mě 18 let den co den bolí břicho.“

Také Veronice nejvíce chybí sýry. Vyrovnání se s intolerancí na mléčné výrobky pro ni ale nebylo tak obtížné – vlastně se stalo součástí zvykání na jídelní kulturu nové země, kde s rodinou žije již čtyři léta. „Ve Finsku neustále vymýšlí více a více použitelných a poživatelných náhražek mléčných výrobků, takže je to v pohodě,“ míní Veronika. „Ovesné mléko a výrobky z něj u mě vedou.“

Změnit jídelníček není problém, důležitá je dostupnost alternativ

U dospělých je alergie na mléko docela vzácností, většinou se s ní setkáváme u kojenců a dětí. Bílkoviny kravského mléka mají vysokou alergizující schopnost. Jsou odolné vůči teplu, a tak se jejich aktivita nesnižuje ani po tepelné úpravě, například po převaření mléka.

Laktózová intolerance znamená nedostatek enzymu laktázy, což jedinci znemožňuje zpracovat a vstřebat laktózu neboli mléčný cukr. Činností střevních bakterií nestrávený mléčný cukr kvasí, a to vede k nadměrné produkci plynů.

Příznaky intolerance jsou nicméně mírnější, než je tomu u alergie – nedochází ke kožním ani k respiračním projevům, proto (jak dokazuje případ Veroniky) je možné s intolerancí žít i řadu let, aniž by postižený rozpoznal zdroj potíží.

Jak s intolerancí, tak i s alergií je možné vést plnohodnotný život. Hodně záleží na dostupnosti alternativ kravského mléka.