24. března: světový den boje proti tuberkulóze

Dne 24. března si připomínáme Světový den boje proti tuberkulóze. Datum nebylo vybráno náhodou – právě 24. března objevil bacil tuberkulózy německý lékař a mikrobiolog Robert Koch, který za to získal v roce 1905 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Byl teprve pátým nositelem tohoto ocenění. Na způsob léčby si muselo lidstvo poté ještě nějakou chvíli počkat, do té doby na tuto zákeřnou nemoc zemřely miliony lidí. A i když už dnes lék na TBC známe, lidé umírají nadále. Tak například podle ročenky WHO v roce 2020 zemřelo 1,5 milionů lidí, převážně v rozvojových zemích. S nástupem nemoci Covid-19 počet případů globálně vzrostl.

Dříve byla nemoc známá jako souchotiny nebo úbytě

To, že Robert Koch objevil bacil tuberkulózy v roce 1882, neznamená, že jde o nemoc moderních časů. Ve skutečnosti na tuberkulózu umírali lidé ve velkém v průběhu staletí. Název tuberkulóza je ale relativně nový, poprvé jej použil v roce 1839 německý přírodovědec a profesor medicíny Johann Lukas Schönlein. Do té doby měla nemoc mnoho jmen – v Česku se hojně užívaly termíny souchotiny, úbytě nebo také oubytě.

Ta bakterie, kterou objevil Koch, se jmenuje Mycobacterium tuberculosis. Německý lékař také dokázal, že se nemoc šíří kapénkami – při kýchání a kašlání, ale také mluvení. To všechno byly důležité objevy. Kde Koch selhal, to bylo hledání léku. Poprvé představil medikament zvaný tuberkulin, ale ten se ukázal být neúčinný jak v léčbě, tak i profylaxi. Většího úspěchu dosáhli ve Francii. Mikrobiolog Leon Charles Albert Calmette a veterinář Jean Marie Camille Guérin pracovali nikoli na léku, ale na vakcíně, a to od roku 1897 dlouhých 24 let. Konečně v roce 1921 představili svou vakcínu – byla vytvořena z kmene izolovaného z krávy s tuberkulózní mastitidou, jenž byl sloučen se žlučí. Avirulentní kmen nesl název Bacille bilie Calmette-Guérin, zkráceně BCG.

V roce 1921 tuto vakcínu podali první osobě. Bylo to novorozeně, jehož matka zemřela pár hodin po porodu na tuberkulózu. Dítě díky vakcíně na TBC neonemocnělo. Medicína slavila velký úspěch.

První lék proti tuberkulóze byl představen až v roce 1943. Vytvořil jej tým profesora Selmana Waksmana. Lék nesl název streptomycin.

Situace v Československu – pokroků se dosáhlo už za první republiky

V Československu byla už v prvních letech existence založena Masarykova liga proti tuberkulóze. Očkování se tehdy ještě nezavádělo, ale přinejmenším už lidé věděli, jak se nemoc šíří. A byly dostupné léky, které měly ucházející účinnost. V roce 1919 zemřelo na TBC 29 265 osob, v roce 1924 už 16 tisíc. Tehdy mimochodem tuberkulóza tvořila 11 % všech úmrtí – je to jen o trochu menší procento, než kolik lidí dnes v ČR umírá na rakovinu.

V roce 1932 založil MUDr. Jaroslav Jedlička, DrSc. první kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí. Ta existuje dodnes, jen se už dávno nespecializuje právě na TBC.

Této chorobě totiž v Československu uštědřili rozhodující úder v roce 1953. Bylo zavedeno plošné očkování proti tuberkulóze. V 50. letech se očkovali jak novorozenci, tak starší ročníky, a to pro dosažení rychlé proočkovanosti populace. Československo bylo mezi prvními zeměmi, kde byla vakcína BCG povinná – Švédsko a Norsko ji zavedly ve 40. letech, Francie, kde vakcínu objevili, až v roce 1950.

Počet případů v posledních letech mírně roste

Česko je dnes mezi zeměmi s nejnižším výskytem TBC. Dokonce už očkování není ani povinné – plošná kalmetizace byla ukončena v roce 2010 a očkovány jsou jen děti z rizikových skupin nebo na přání rodičů.

Jenže počet případů se v poslední době přece jen zvýšil, i když lékaři upozorňují, že ne dramaticky. V posledním roce se jen v Praze léčilo 110 pacientů s tuberkulózou. V celé ČR je počet případů něco přes 400. Téměř polovinu tvoří lidé narození mimo Česko.

S ohledem na vývoj migrace v posledních letech se logicky zvýšil i podíl Ukrajinců trpících touto nemocí. Na Ukrajině je přitom očkování povinné. Ukrajinské děti se od roku 2016 proti TBC povinně očkují už v porodnici. Avšak válečný konflikt snižující socioekonomické podmínky v zemi přístup ke zdravotní péči zhoršily.

Ve světě přijdou do styku s TBC miliardy lidí

Česko pořád není v situaci, kdy by se mělo TBC obávat. Horší je situace ve světě. V afrických a asijských zemích se onemocnění týká především mladých a produktivních lidí. Pokud infikovaný člověk není léčen, může průměrně nakazit 10 až 15 lidí za rok.

Ještě v roce 2005 platilo, že se do styku s infekcí dostaly téměř 2 miliardy lidí. A z nich zemřelo 1,6 milionů. V následujících letech se situace zlepšila, ale s nástupem pandemie Covid-19 zase zhoršila.

Nejvyšší počet případů hlásí subsaharské státy v Africe. Dále je situace kritická v Bangladéši, Pákistánu, na Filipínách, v Číně i Indii.

Dokážeme tuberkulózu vymýtit

Nejběžnější forma tuberkulózy, plicní tuberkulóza, se projevuje chronickým kašlem (trvá déle než 3 týdny), vykašláváním hlenu nebo krve, horečkou, únavou a celkovou slabostí. Příznaky se vyvíjí pomalu a mohou být zpočátku nenápadné. Když není TBC léčena, může dojít k vážnému poškození plic, dýchacím potížím a šířením infekce do dalších částí těla.

Světový den boje proti tuberkulóze má připomenout riziko této nemoci. Mottem letošního dne je „Ano! Dokážeme tuberkulózu vymýtit.“

Zdroje:

https://www.who.int/campaigns/world-tb-day/2025

https://www.who.int/news/item/14-10-2021-tuberculosis-deaths-rise-for-the-first-time-in-more-than-a-decade-due-to-the-covid-19-pandemic

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-obavy-z-sireni-tuberkulozy-od-uprchliku-padly-vice-lidi-prislo-s-hiv-211894

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/pred-sto-lety-se-zacalo-ockovat-proti-tuberkuloze-zastavilo-to-pandemii-nemoc-ale-zije-dal-31906

https://www.denik.cz/zdravi/prvni-lek-na-tuberkulozu-slavi-vyroci-pred-75-lety-se-zrodil-streptomycin-20181018.html

https://www.uzis.cz/sites/default/files/knihovna/13_07.pdf

Foto zdroj: Samphotostock.cz