Migréna – jak se liší od bolesti hlavy? A proč je jaro kritické?

Jaro vstoupilo do naší země se vší parádou. Kvetou keře i stromy, slunce se na obloze drží až do večera a mnozí pociťují úlevu. Doba tmy a zimy je pryč, nastává doba regenerace přírody a regenerace naší nálady. Už nepotkáváme na ulici lidi zachumlané do kabátů a do šál, vidíme jim do tváří - a mnohým se na nich zračí úsměv.

Jenže jsou jedinci, kteří toto období tak v lásce nemají. Je to z důvodu migrén. Ty, které obecně bolehlavy netrápí, možná překvapí fakt, že jaro je z hlediska migrén mnohem problematičtější než zima. Dnes si vysvětlíme, proč tomu tak je, a prozradíme mnoho dalších důležitých informací.

Kdy je to „jen“ bolest hlavy a kdy už je to migréna

Toto si musíme rozlišit už na začátku. Bolesti hlavy se liší ve vážnosti, příčině výskytu a četnosti. A teprve při splnění několika kritérií můžeme hovořit o migréně.

Nepřekvapivě, migréna je opakující se typ bolesti hlavy, která bývá silná, pulzující, někdy až vysilující a obvykle vychází z jedné strany či jednoho místa.

Ale bolest hlavy je jedním z mnoha příznaků migrény. K dalším patří nevolnost, potíže s viděním, citlivost na světlo a na zvuk. Lékaři rozlišují čtyři fáze postupu migrény – fáze podromu (tzv. předzvěst, se kterou se pojí třeba podrážděnost, potíže se soustředěním, touha po jídle), fáze aury (už zmíněné potíže s viděním, záblesky, závratě, necitlivost), fáze bolestí hlavy (může trvat několik hodin až dní) a fáze postdromální, kdy postižená osoba nadále trpí únavou, bolestmi těla nebo citlivostí na světlo.

Proč jsou na jaře migrény horší

Pro mozek člověka trpícího migrénami je jaro plné podnětů, které vyvolávají doslova neurologickou bouři. Nejde o jeden konkrétní faktor, ale o kombinaci atmosférických, biologických a světelných změn, které se odehrávají současně.

Vliv počasí a nevyzpytatelné jarní proměny. Jaro je v našich zeměpisných šířkách známé svou nestálostí. Teplotní skoky, kdy ráno mrzne a odpoledne rtuť teploměru šplhá k patnácti stupňům, kladou obrovské nároky na adaptabilitu našeho organismu. Pro člověka s migrénou je tato nestabilita klíčovým spouštěčem. Prudké oteplení totiž vede k takzvané vazodilataci – rozšiřování krevních cév. Právě náhlé změny v průtoku krve a rozšiřování cév v mozku jsou mechanismem, který stojí u zrodu pulzující bolesti.

Občas se k tomu přidají jarní bouřky nebo silný vítr. Ten dokáže prudce změnit ionizaci vzduchu a elektrický náboj v atmosféře, což se citlivému nervovému systému nelíbí.

Mechanismus tlaku. Možná nejdůležitějším, a přitom nejméně ovlivnitelným faktorem, je barometrický (atmosférický) tlak. Naše hlava není jednolitý kus kosti; je protkána dutinami, které jsou vyplněny vzduchem. Za normálních okolností panuje mezi tlakem uvnitř těchto dutin a tlakem okolního prostředí rovnováha. Jakmile se ale blíží jarní fronta nebo bouřka, atmosférický tlak prudce klesá. Tento pokles vytvoří nerovnováhu – tlak v našich dutinách je najednou vyšší než tlak venku, což působí podobně, jako když se vám „nafukuje“ hlava zevnitř.

Odborné studie naznačují, že zatímco u běžných tenzních bolestí hlavy reaguje na změnu tlaku jen asi 20 % populace, u lidí trpících migrénami je to až 75 %. Jako by lidé trpící migrénami byli živoucími barometry.

Alergie jako tichý spouštěč zánětu. Jaro je samozřejmě sezónou pylů, prachu a plísní. I když se může zdát, že senná rýma a migréna spolu nesouvisejí, opak může být (u citlivých osob) pravdou. Alergická reakce není nic jiného než imunitní systém v pohotovosti. Když tělo bojuje s pylem, uvolňuje do krevního oběhu histamin a další zánětlivé látky. Tento systémový zánět zvyšuje dráždivost nervové soustavy a snižuje „práh bolesti“. Jinými slovy, to, co by vám v zimě hlavu nerozbolelo, je na jaře kvůli podrážděným sliznicím a zánětlivému prostředí skutečný problém. Navíc ucpaný nos a neustálé kýchání vedou k horší kvalitě spánku, což nás oslabuje v dalším boji.

Jaká je role životního stylu a životosprávy

Co člověka udržuje v klidu a stabilitě, je rutina. V zimě takovou rutinu máme – teple se oblékáme, nezdržujeme se obvykle dlouho venku, doma si topíme, déle spíme. Jaro tuto rutinu zcela rozvrátí.

Prvním velkým tématem je světlo. Dny se prodlužují a intenzita slunečního záření po šedivé zimě prudce roste. Fotosenzitivita je u lidí s migrénami extrémně vysoká; jasné světlo dráždí zrakový nerv, který následně vysílá abnormální signály do mozkového kmene, čímž se spouští kaskáda migrény.

Dalším faktorem je spánkový režim. Díky dřívějšímu svítání a pozdějšímu stmívání máme tendenci chodit spát později a vstávat dříve. Člověk s migrénou tím ale může trpět. I hodinová odchylka v pravidelnosti spánku hraje roli.

Nesmíme zapomenout ani na hydrataci a stravu. S příchodem jara se stáváme aktivnějšími. Začínáme pracovat na zahradě, chodit na delší procházky nebo sportovat. Často ale zapomínáme, že s vyšší teplotou a aktivitou roste potřeba tekutin. Dehydratace je jedním z nejčastějších „banálních“ spouštěčů.

5 tipů, jak se ochránit před útoky jarních migrén

I když počasí a tlak neovlivníte, můžete výrazně posílit svou obranyschopnost a „zvýšit práh“, po jehož překročení migréna propuká. Zde je pět praktických strategií:

1. Investujte do kvalitní ochrany zraku a stínění: Proti sluníčku nasaďte sluneční brýle. A nespoléhejte přitom na levné brýle z drogerie. Hledejte brýle s kvalitním UV filtrem, ideálně polarizační, které eliminují odlesky.
   Doma pak nepodceňujte zatemňovací závěsy, aby vás ranní slunce nebudilo dříve, než vaše tělo potřebuje.
2. Sledujte barometr, ne jen teplotu: Nainstalujte si do telefonu aplikaci, která monitoruje změny atmosférického tlaku. Pokud uvidíte, že se blíží prudký pokles, naplánujte si na daný den volnější režim. Vyhněte se stresovým schůzkám, nepijte alkohol a dbejte na extra hydrataci. Být připraven znamená polovinu vítězství, mějte po ruce úlevové prostředky pro možnost jejich rychlého nasazení hned při prvním náznaku migrény.
3. Pravidelnost nade vše: Jídlo, spánek, pohyb. Snažte se vstávat a chodit spát ve stejnou dobu i o víkendech. Nevynechávejte jídla, protože pokles cukru v krvi (hypoglykémie) je pro mozek stresovým signálem. Pokud začínáte s jarním cvičením, postupujte velmi pomalu. Nárazový běh na 10 km po půlroční pauze vyvolá u migrenika záchvat kvůli prudkému zvýšení krevního tlaku a tepu.
4. Získejte kontrolu nad alergiemi: Pokud víte, že trpíte sennou rýmou, nečekejte, až začnete kýchat. Konzultujte se svým lékařem včasné nasazení antihistaminik nebo nosních sprejů. Čím menší zánět bude ve vašich dutinách probíhat, tím méně bude drážděn trojklanný nerv, který může hrát u migrén klíčovou roli.
5. Veďte si deník migrén: Tuto radu si asi vezme k srdci málokdo. Ale věřte nebo ne, zabírá. Když si zapisujete nejen kdy vás hlava bolela, ale i co jste jedli, jaké bylo počasí (a pokud jde o dámy, také hraje roli fáze cyklu), naučíte se lépe rozumět svému tělu a mechanismům, které v něm probíhají.

Zdroje:

https://brainhealthct.com/spring-and-migraine/

https://blog.cefaly.com/avoiding-spring-migraine-triggers/

https://www.mhealthfairview.org/blog/are-migraines-more-common-spring

https://americanmigrainefoundation.org/resource-library/seasonal-migraine/

https://www.summacare.com/blog/entries/2024/06/migraines-vs-headaches-understanding-key-differences-can-bring-you-much-needed-relief