Prevence nade vše

Prevence, prevence, prevence. Toto slovo slyšíme takřka každý den. V našich článcích na webu i v magazínu často věnujeme prostor mnoha různým chorobám a neduhům, fyzickým i psychickým, krátkodobým i vleklým. A mnoho z nich obsahuje nějakou variaci myšlenky „prevence je lepší, než léčba“. Což je mimochodem myšlenka velmi stará a její autorství bývá přisuzováno Erasmovi Rotterdamskému.

Samotný pojem prevence je ale daleko starší. V tuto chvíli musíme opět použít jedno klišé: „již staří Římané“… Právě tento národ jako první vypracoval koncept obecné péče o zdraví, do níž je zahrnuta osobní hygiena a udržování čistoty v domovech i na veřejných prostranstvích. Římané, více než kterýkoli jiný národ té doby, vnímali souvislost mezi špínou a nemocemi. Došli k závěru, že udržováním čistého a funkčního města dosáhnou kvalitního životního prostředí, ve kterém budou obyvatelé lépe chráněni před chorobami, než kdyby žili v těsném kontaktu se špinavými stokami, močály a neprostupnými lesy, které se nacházely na periferii Říma. Revoluční akvadukty, veřejné toalety, funkční systém kanalizace, obrovské lázně – to vše byly střípky do mozaiky všeobecného veřejného blahobytu a nízkého rizika výskytu chorob ve městě.

Co naše civilizace? Nebezpečné močály jsou dnes stovky kilometrů od našich domovů, epidemie moru jsou také minulostí, vodovod a kanalizace jsou samozřejmostí. Jenže prevenci nesmíme zanedbávat ani v dnešní době. Dokonce na ni musí myslet individuálně každý z nás.

Zdravé město, zdravý domov, ba dokonce i zdravý životní styl nemusí stačit. Zničehonic nám může tělo vyslat signál, že něco není v pořádku. Protože jsme trochu pohodlní a nepřipouštíme si, že by nám hrozilo něco zlého, máme tendenci tyto signály ignorovat. Buďto je máme za krátkodobou nepříjemnost, která sama přejde, nebo ji potlačujeme léky proti bolesti. Tím se ale neřeší příčina, která se může v našem těle akumulovat a v určitý okamžik vyrazí na zteč plnou silou. A to už může být pro nás pozdě.

Měli bychom využít dalšího výdobytku civilizace, o kterém se ani Římanům nesnilo. Totiž bezplatné preventivní prohlídky. Náš zdravotní systém nám umožňuje navštívit lékaře každé dva roky na „servisní prohlídku“. Provedení krevních testů, odebrání vzorku moči a jeho vyšetření, zhodnocení rodinné anamnézy a tudíž kontrola výskytu rizikových onemocnění, jako je cukrovka, vysoký tlak, autoimunitní onemocnění, infarkt nebo rakovina – o to vše se dobrý praktický lékař postará.

Mimo tuto základní péči bychom si měli dopřát jednou za čas i nadstavbu v podobě návštěv specialistů. Jednou až dvakrát ročně bychom se měli objednat k zubaři. Ženy by měly docházet na preventivní gynekologické vyšetření prsou a dělohy, muži pak na kontrolu varlat, prostaty a tlustého střeva. Další položkou je očkování. Kdy jste naposledy byli očkováni proti tetanu? A co žloutenka nebo klíšťová encefalitida, nejsou pro vás rizikové?

Prevence ale neznamená jen zdravě jíst, zdravě se pohybovat a navštěvovat lékaře. Zvláštní kapitolou totiž jsou psychické poruchy. A co může pomoct proti nim? Nevystavovat se stresu, nepřepínat se, nešidit spánek. A moci si dopřát co nejčastěji něco hezkého, co vás potěší. Procházka na čerstvém vzduchu, dobrý film, návštěva přátel, ale klidně i chutné jídlo v restauraci nebo koupě nových bot. I drobnosti, které vám udělají radost, se počítají.