Rakytník řešetlákový (úzkolistý)
Hippophae rhamnoides
Odborníky je považován za rostlinu budoucnosti. Není totiž pouze okrasným keřem, který pravidelně vídáte na procházkách či cestách do práce. Pro vysoký obsah vitamínu C bývá právem označován jako CITRONÍK SEVERU. Řeč je o rakytníku řešetlákovém, který má pro naše zdraví blahodárné účinky. Pro denní doporučenou dávku vitamínu C stačí pouze jedna jeho oranžovožlutá bobule.
Plody rakytníku se v lidovém léčitelství objevují u mnoha civilizací – v tradiční medicíně Indů, Číňanů, Mongolů, u obyvatel Sibiře. Stejně tak byly využívány v Římě a Řecku. Dokonce se mu dařilo i v Rusku, kde rostlina přetrvávala i v nepříznivých klimatických podmínkách. A právě ruští šlechtitelé se nejvíce zasloužili o zavedení nových odrůd.
Plody rakytníku jsou ceněny pro velký obsah vitamínů C, A, B, E, F, D, K, a rutinu (vitamín P), který zabraňuje rozkladu vitamínu C. Tím se vysvětluje, proč si rakytník zachovává vitamín C při sušení i tepelném zpracování. Obsahuje 25x více vitamínu C než pomeranč.
Proč se doporučuje
- podporuje přirozenou obranyschopnost organismu
- přispívá ke správné činnosti zažívacího traktu
- přispívá k dobrému fyzickému stavu a posiluje činnost srdce
- udržuje zdravou pokožku
- vitamín C přispívá k přirozené tvorbě kolagenu pro normální funkci pokožky, jeho antioxidační účinek neutralizuje nežádoucí volné radikály, tím zpomaluje stárnutí buněk
Říká se že
- má vliv na oční neduhy
- bojuje s kožními nemocemi
- je výborným společníkem při rekonvalescenci
- údajně napomáhá při nadprodukci hormonů štítné žlázy
- příznivě působí na revmatismus a dnu
- snižuje bolest
- regeneruje tkáně, sliznici trávicího a pohlavního ústrojí
- léčí popáleniny, křečové žíly, žaludeční a střevní potíže
Víte že
- Původní název údajně pochází z dob Alexandra Makedonského, kdy vojáci pro sebe i pro koně užívali rakytník k obnově sil. Koně měli díky obsahu oleje lesklou srst.
- Původním místem výskytu rakytníku je Asie.
- Množství vitamínů a minerálních látek předurčilo rakytník ke zkoumání, šlechtění, v r. 1949 byl v SSSR vybudován první závod na výrobu rakytníkového oleje a vitamínových výrobků.
- Rakytník je rozvětvený keř, vysoký 2-4 m. Hlavní růst rakytníků začíná po odkvětu a trvá až do srpna. Kvete v dubnu, při průměrné teplotě 7 – 12 °C. Plody jsou šťavnaté a voňavé.
- Rané odrůdy dozrávají v srpnu a září, pozdní až v říjnu. Plody z keřů neopadávají, a tudíž je lze sbírat celou zimu.
- Množství karotenu v rakytníku je větší než v mrkvi.
Recepty
Rakytníkový sirup
Suroviny:
3 l bobulí rakytníku
2 l vlažné vody
20 g kyseliny citronové
na 1 l šťávy 1 kg krystalového cukru
Postup:
Tři litry omytých plodů rakytníku rozmačkáme nebo umeleme na masovém strojku, zalijeme 2 l vlažné vody, přidáme 20 g kyseliny citronové a necháme 24 hodin stát. Potom přecedíme a vymačkáme. Na 1 l šťávy přidáme 1 kg krystalového cukru. Na kraji plotny ho bez vaření necháme rozpustit. Můžeme přidat i želírovací přípravek. Ještě teplé plníme do lahví a řádně je uzavřeme.
Rakytníkový džem
Suroviny:
1 kg plodů rakytníkových bobulí
700 g cukru
100 g želírovacího přípravku
Postup:
Bobule očistíme, omyjeme, dáme do nerezového hrnce, podlijeme troškou vody a vaříme do změknutí. Potom postupně přidáváme cukr s želírovacím přípravkem a vaříme do zhoustnutí. Ještě vroucím džemem naplníme čisté skleničky, uzavřeme je víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.