Líska obecná

Corylus avellana

Na kraji lesů, v parcích i zahradách nacházíme keř, který bezpečně rozliší snad každý. Na jaře zaujme dlouhými žlutozelenými jehnědami, na konci léta pak světle hnědými oříšky. Ty mají vynikající chuť, a tak lákají nejen děti. Skořápka oříšku je ale pořádně tvrdá a k tomu, abychom se dostali k pochoutce, je zapotřebí šikovný kámen.

Líska obecná (Corylus avellana) je keřem důvěrně známým pouze Evropanům. Svůj areál výskytu omezuje pouze na starý kontinent, nejvýchodnější lokality se nachází poblíž pohoří Ural a Kavkaz.

Ač si to mnoho lidí neuvědomuje, líska je převážně keřem. Dorůstá výšky 4 metrů, 8 nebo 10 metrů dosáhne pouze v případě, že má půda dostatek živin a že je o keř dobře postaráno. Vysoké lísky tak nalezneme jen v parcích a zahradách, nikoli v přírodě. Je to totiž typický příklad pionýrské dřeviny – na pasekách vyrůstá mezi prvními, protože větve vyrostou z původního pařezu, není náročná na stanoviště a roste rychle. Z dlouhodobého hlediska ale nemůže žádné lokalitě dominovat coby převládající dřevina, protože ji postupem času přerostou dřeviny silnější a houževnatější, například dub, buk nebo smrk.

Dalšími příklady pionýrských dřevin jsou osika, vrba, olše nebo bříza. Poslední dvě jmenované patří do stejné čeledi jako líska, čili břízovité.

Květenství lísky zaznamenáváme od počátku února do června. Jehnědy jsou vlastně samčí květy, samičí v období jara nejsou moc patrné, tvoří pupenové obaly a pozorovatel z nich vidí pouze dlouhou červenou bliznu. Po opylení se samičí květy proměňují v oříšky. Většinou rostou ve skupinách, nejčastěji po 5 kusech.

Listy lísky jsou po obou stranách řídce chlupaté. Kůra keře je zabarvená do tmavě šedivé až hnědé barvy a její povrch je hladký.

Líska patří k nejčasnějším alergenům. První pyly zaznamenáváme v nižších polohách, na dobře chráněných, slunných místech už koncem ledna.

Proč se doporučuje:

  • působí na normální funkce dýchacího systému;
  • podporuje přirozenou obranyschopnost;
  • umožňuje normální činnost cév – snižuje hladinu cholesterolu v krvi;
  • používá se při střevních komplikacích, například při průjmech
  • prospívá činnosti urogenitálního systému mužů.

Říká se, že:

  • olej z lískových oříšků prospívá naší pleti;
  • lískové oříšky posilují naši nervovou soustavu, zlepšují paměť;
  • čaj z listů má močopudný (diuretický) účinek;
  • do lísky nikdy neuhodí blesk, protože pod ní podle legendy často odpočívala Panna Maria.

Víte, že:

  • lísce obecné byl vždy přisuzován magický a spirituální účinek? Hůl z lískového dřeva nosil např. řecký bůh Hermes nebo germánský bůh Odin.
  • vidlicové hůlky ve tvaru Y se používají k hledání vody a skrytých pokladů?
  • z dřevěného uhlí lísky se dříve vyráběl střelný prach?
  • dřevo z lísky se využívá v řezbářství či v košíkářství, protože je měkké a dobře ohebné?

Osvědčený recept:

Čaj z listů lísky obecné pro lepší trávení a silnější imunitu

Nejlépe v létě nasbíráme dostatek listů lísky, které nejdříve vysušíme a pak uchováme v uzavřené nádobě. Na podzim a v zimě si pak připravujeme čaj. Vezmeme dvě lžíce sušených listů a zalijeme horkou vodou. Necháme 15 minut odstát a vypijeme.

Zdroje:

https://www.nppodyji.cz/liska-obecna-corylus-avellana
bylinkopedie.cz/liska-obecna/
https://www.celostnimedicina.cz/liska-obecna.htm