Chmel otáčivý

Humulus lupulus

Kdyby na každé státní vlajce měla být rostlina typická pro danou zemi, Češi by na tu svoji dosti možná přidali chmel otáčivý (Humulus lupulus). Tato vytrvalá dvoudomá liána z čeledi konopovitých si zaslouží pozornost nejen kvůli tomu, že je jednou ze základních surovin pro výrobu jednoho z našich vůbec nejpopulárnějších nápojů: piva.

Chmel otáčivý je původní rostlinou v téměř celém mírném pásmu Eurasie, odkud byl zavezen do obou Amerik a do východní Asie a Austrálie.

Běžně dorůstá 3-5, někdy dokonce až 10 metrů. Má velké, dlanitě členěné listy se třemi až sedmi laloky s pilovitým okrajem. V období května a června každého roku se objevují nenápadné zelené květy. Samčí rostlina má květy přeměněné do latnatého květenství, samičí do hustých svazečků, ze kterých se poté stávají známé vejčité šištice zvané strobily.

Jak je známo všem, kteří se někdy účastnili proslavených chmelových brigád, sběr chmelu probíhá zhruba v druhé polovině srpna. Sklizený chmel je třeba co nejrychleji sušit při teplotách do 40°C a odeslat k dalšímu zpracování, neboť látek obsažených v chmelu se časem rychle snižuje.

Zatímco k výrobě piva byl chmel využíván už v prvních stoletích po Kristu (pivo vařily sice i starověké civilizace, například Indové, Egypťané či Mezopotámci, ti si ale ještě možnosti využití chmele nebyli vědomi a museli si vystačit s jinými surovinami), na jeho léčebné účinky dlouho nikdo nepomyslel. Až roku 1813 pařížský lékárník Planche přichází s nápadem používat látku lupulin z chmelových šištic coby sedativum na uklidnění. Další výzkum prokázal přítomnost flavonoidů ve chmelu otáčivém. Flavonoidům přitom bývá přisuzován blahodárný vliv na lidský organismus. Chmel dnes bývá používán také v kosmetickém průmyslu.  Můžeme se s ním setkat v šampónech a dalších čisticích nebo hydratačních produktech.

Proč se chmel doporučuje:

  • říká se, že má uklidňující účinek, může pomáhat při poruchách spánku, protože je mu přisuzován blahodárný vliv na zdravý spánek;
  • přispívá k udržení správné činnosti nervové soustavy,
  • podporuje zachování normálního trávení;
  • flavonoidům obsaženým ve chmelu bývají přiznávány antioxidační účinky;
  • přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi;
  • dokáže pozitivně ovlivňovat menopauzální komfort u žen.

Říká se, že:

  • prý funguje při obtížích spojených s migrénami;
  • může mít i protizánětlivý účinek;
  • dokáže tlumit sexuální apetit;
  • chmelové lázně mohou pomáhat při padání vlasů.

Víte, že:

  • chmel patří do čeledi konopovitých?
  • první zmínka o pěstování chmele na našem území pochází již z roku 859?
  • mladé výhonky lze používat rovněž jako zeleninu? Například staří Římané chmel konzumovali syrový s trochou oleje, octa, soli a pepře.

Osvědčený recept:

Vynikající „pivní“ limonáda

Zpola nasušíme několik chmelových šištic (tak na 4 hrsti). Připravíme si cukrový sirup tvořený vodou a třtinovým cukrem (poměr: na litr vody 400 g cukru). Přidáme chmel a k němu trochu skořice, citronové kůry a kousky jablek nebo jablečných slupek. Promícháme a vaříme na slabém plameni (na slabý výkon) asi 45 minut.

Do vzniklého rozvaru nakapeme čerstvě vymačkanou citronovou šťávu a trochu medu. Přisypeme několik chmelových šištic – tentokrát bez vaření, tak, aby si zachovaly vůni.

Studenou limonádu  scedíme a necháme na 2 týdny v lednici uležet. Podáváme s ledem a mátou, ředíme sodovkou.

Zdroje:

https://www.ireceptar.cz/zahrada/chmel-jako-okrasna-popinava-rostlina.html
http://www.scanzen.cz/kytky/chmel/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7629-recepty/3026-chmelova-limonada/
https://botany.cz/cs/humulus-lupulus/