Vysokohorská nemoc – krutá cena, kterou někteří zaplatí za hezká panoramata | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Vysokohorská nemoc – krutá cena, kterou někteří zaplatí za hezká panoramata

vysokohorska

Která Češka stanula jako první na vrcholu Mount Everestu? Na tuto otázku jako vystřiženou z vědomostního kvízu neexistuje jednoznačná odpověď. Někteří by mohli tvrdit, že to byla Renáta Chlumská. Té se to povedlo v roce 1999. Protože je ale švédskou občankou a na špičce nejvyšší hory světa mávala modrožlutou vlajkou, část veřejnosti raději prvenství přiznává Kláře Poláčkové. Ta 8848 metrů vysoký vrchol zdolala v roce 2007.

Jenže pak je tady ještě třetí názor, který budou zastávat ti nejortodoxnější příznivci horolezectví. Mount Everest ještě nedobyla žádná Češka. Jak je to možné? Jak Chlumská, tak i Poláčková se na vrchol dostaly „nesportovně“ – použily umělý kyslík.

Výstupy s kyslíkem a bez něj jsou dvě úplně jiné činnosti,“ komentovala úspěch Kláry Poláčkové jiná česká horolezkyně, Soňa Boštíková. „My horolezci říkáme: S kyslíkem lézt nechceme, je to nečisté.

Podle Boštíkové umělý kyslík sráží výšku hory zhruba o 2000 metrů. Ona sama mimochodem jako první žena pokořila obávanou horu Makalu o výšce 8463 metrů. Na Everest ale – stejně jako žádná z jejích krajanek – bez kyslíkové pomůcky nevyzrála.

Obrovská spotřeba kyslíku

Takto zeširoka otevíráme téma vysokohorských nemocí. Jak jsme si totiž vyjasnili, kyslík hraje při pobytu ve vysokých nadmořských výškách důležitou roli. Čím to?

Kyslík v lidském těle potřebujeme doslova na všechno. Je ho zapotřebí v krvi, v orgánech, vlastně v každé jednotlivé buňce. Proto ho „konzumujeme“ ve velkém – za minutu se do těla dostane třetina litru čerstvého kyslíku. Ani ten největší milovník piva by nedokázal udržet stejnou spotřebu svého oblíbeného nápoje déle než deset minut! Přitom toto množství, tedy 0,33 litru, je jen nepatrné množství toho, co doopravdy nadýcháme. Protože vzduch, který obsahuje mnoho různých plynů, je nutné nejdříve plicemi přefiltrovat. Za minutu tak projde naším tělem 7 až 8 litrů vzduchu, z nějž ona zmíněná třetina litru kyslíku je tím, co naše tělo potřebuje pro udržení chodu základních funkcí.

Kde se někteří ani nenadechnou, jiní si postaví dům

Jak si možná vzpomínáte ze školy, se stoupající nadmořskou výškou klesá atmosférický tlak vzduchu. Jsme-li u moře, tlak kyslíku, který vdechujeme, činí 21,33 kPa. Tato hodnota se ale s rostoucí nadmořskou výškou snižuje, až kolem 4 000 metrů nad mořem se dostává pod kritickou hranici kolem 4,7 kPa. Dýchá se tedy hůře. Pokud se ocitnete v této výšce bez předešlého tréninku a aklimatizování, hrozí zdravotní problémy. Přesto se dá do těchto výšek dostat, ba dokonce tady i žít – takové bolívijské město El Alto, kde žije víc lidí než v Brně, se nachází ve výšce 4150 m.n.m. Je to zkrátka o zvyku a v případě trvalých obyvatel i o fyzických dispozicích – tito lidé mají daleko více červených krvinek, než obyvatelé nížin.

V zóně smrti na spánek zapomeňte

Od 6000 metrů nad mořem jsme už ale v zóně, kde dlouhodobý pobyt není možný, neboť zde dochází k postupné degradaci organismu. Odvážlivci, kteří se chtějí dostat až sem, musí dodržovat přísný aklimatizační řád. Zóna nad 8000 metrů, která na zemském povrchu přísluší jen vrcholům horských gigantů, bývá nazývána zónou smrti. Pobyt zde by neměl přesáhnout 24 hodin, protože pokud se zde uložíte ke spánku, nemusíte se už probudit…

Při hypoxii tělo může reagovat pozitivně i negativně

Nedostatečné množství kyslíku v těle se nazývá hypoxie. Organismus vystavený slabší hypoxii (třeba při pobytu ve výšce kolem 4000 m.n.m.) reaguje sérií obranných opatření. Rychle se učí, jak s kyslíkem efektivně hospodařit – zvyšuje permeabilitu (propustnost) plicních sklípků, rychleji spaluje tuky, zvyšuje aktivitu oxydativních enzymů. Pokud je ale změna příliš náhlá, organismus příliš slabý a fyzická námaha příliš vysoká, dojde k negativním jevům. Postižený pociťuje nechutenství a nespavost, zároveň ale také únavu a slabost, zvrací, je malátný a nedokáže chodit rovně. Pokud pozorujeme, že se postižený jednoduše nedokáže s pobytem v extrémním prostředí vyrovnat, je nutné nařídit sestup do nižších poloh. Jinak hrozí vážné potíže v podobě edému plic nebo otoku mozku.

Aklimatizace je nutná

Máte-li před extrémním výstupem, nepodceňte vhodnou přípravu a aklimatizaci. Jinak se snahou o splnění snu v podobě zdolání vysoké hory můžete narazit. Jen mimochodem – nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro s výškou 5895 metrů nad mořem nepatří mezi nejnáročnější cíle horské túry. K jejímu zdolání nejsou zapotřebí mačky ani cepíny. Přesto se ale uvádí, že z nadšenců, kteří ji chtějí slézt, se na vrchol dostane méně než 50%. Hlavní příčina neúspěchu? Vysokohorská nemoc…

Zdroje:

https://www.ulekare.cz/clanek/dychani-ve-vyskach-2786
https://www.wikiskripta.eu/w/Akutní_horská_nemoc
https://www.tourism-review.cz/5-nejvyssich-mest-na-svete-news2544
https://www.sportvital.cz/sport/vliv-nadmorske-vysky-na-vytrvalost
https://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/fyzio/texty/ch09s01.html#d0e1279
https://www.gigaplaces.com/magazin-vyskova-horska-nemoc/

Přečtěte si ještě

Tykev obecná

Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) je symbolem podzimu. Už i u nás se koncem října množí malé i velké tykve na zahrádkách nebo…
10. 10.: Světový den zraku

10. 10.: Světový den zraku

Druhý říjnový čtvrtek již tradičně připadá na Světový den zraku. Tato událost pod záštitou Světové zdravotnické organizace WHO si klade za…
Lékořice lysá

Lékořice lysá

Pokud by si měl každý stát zvolit nějakou svoji národní bylinu, není pochyb, kdo by si vybral lékořici. Určitě Finové. Lékořice je hlavní přísadou…
Světový den dárců kostní dřeně 16. září

Světový den dárců kostní dřeně 16. září

16. září slaví svátek Ludmila. Toto slovanské jméno znamená „lidu milá“, což je přiléhavé označení pro množinu lidí, kteří s Ludmilami…
Reveň lékařská

Reveň lékařská

Název reveň bude povědomý málokomu. Když ale řekneme slovo rebarbora, určitě už budete doma. Rebarbora je produktem řapíků některých z …
Dehydratace

Dehydratace

Naše tělo je tvořené ze 60 až 70 % vodou. Voda je tedy klíčový element podílející se na vnitřní rovnováze organismu a pokud…
Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení je významná etapa v životě ženy. Některé matky na to vzpomínají rády – tento zvláštní tělesný kontakt s dítětem utváří…
Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Letní sezóna láká bezpočtem aktivit, které lze provozovat. Výlety, plavání, potápění, grilování na zahradě... Čeká na nás zkrátka mnoho…
Kopr vonný

Kopr vonný

Kopr vonný (Anethum graveolens) je rostlina původem z východní oblasti Středomoří a ze západní Asie, ale už od raného…
Jak tlak v hloubce působí na tělo

Jak tlak v hloubce působí na tělo

Lidstvo dokázalo za staletí vývoje velké věci. Člověk stanul na všech kontinentech, dobyl severní i jižní pól, na nejvyšší horu…
Krev: co o ní víme?

Krev: co o ní víme?

Věděli jste, že za 30 sekund projde červená krvinka celým krevním oběhem člověka? Že Česko má jedny z nejsvědomitějších dárců…
Jahodník obecný

Jahodník obecný

Jahody, které kupujeme v obchodě nebo na trhu, obvykle dovážené ze zahraničí, se našim lesním jahodám v chuti…
Letní sezóna je za dveřmi

Letní sezóna je za dveřmi

Informaci, že se blíží léto, si každý vyloží jinak. Pro někoho je to signál začít hubnout, aby nebylo nutné shánět nové plavky.…
Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoce jsou po Vánocích nejvýznamnější svátky roku, a to znamená i to, že si dáme pěkně do těla. Pokud máte rádi…
Jak na jarní únavu

Jak na jarní únavu

Lidský organismus neustále čelí těžkým zkouškám a některé výzvy se periodicky vracejí. Jsou vlivy, které ve skutečnosti nejsou…
Jaký má zima vliv na zdraví? O negativních i pozitivních vlivech zimního období

Jaký má zima vliv na zdraví? O negativních i pozitivních vlivech zimního období

Pro řadu lidí je zima, z hlediska lidského zdraví, nejkrizovějším ročním obdobím. Je to doba, kdy nejvíce řádí chřipkové epidemie…
Historie léčby a diagnostiky celiakie až po současnost

Historie léčby a diagnostiky celiakie až po současnost

Celiakie je chronická choroba, která je způsobena nesnášenlivostí vůči glutenu čili lepku. Bývá zaměňována s alergií, ovšem nejde o …
Duševní zdraví. Jak se chránit před vánočním stresem?

Duševní zdraví. Jak se chránit před vánočním stresem?

Že Vánoce nejsou takové svátky odpočinku a pohody, jak je líčí reklamy v televizi, to tuší většina z nás. Pociťujeme, jak…
Bezlepkové potraviny: Jak je poznat?

Bezlepkové potraviny: Jak je poznat?

Zejména pokud začínáte s bezlepkovou dietou, může pro vás být obtížné identifikovat potraviny, které jsou vhodné. Jak je možné, že v…
Jak se léčily rány kdysi a jak dnes. Něco z historie farmacie

Jak se léčily rány kdysi a jak dnes. Něco z historie farmacie

Farmacie, česky lékárnictví má dlouhou a bohatou historii. V pravěku v kmenech fungovali mágové, kteří uměli využívat léčivé rostliny…
Potřebujete poradit ohledně svého zdraví?
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku