Vrba bílá

„Hned tu noc se holič

z domu vypravil zkusit,

co mu stařec v lese poradil,

a našeptal do vrby hltavě,

co král Lávra skrývá na své hlavě,

pak se uzdravil.“

Znalci české literatury poznávají – jde o známou pasáž z básně Karla Havlíčka Borovského Král Lávra. A důkaz toho, že vrba má nejen své významné místo v české flóře, ale že má rovněž odraz v našem folkloru a kultuře.

Vrb v Česku roste až 21 druhů a dnes v herbáři představujeme vrbu bílou (Salix alba). Má světlejší listy než ostatní vrby, z čehož plyne její název. Vysloveně bílé tyto listy ale nejsou, spíše sivé.

Je to opadavý a dvoudomý strom, který dorůstá výšky až 30 metrů. Vrby jsou obvykle štíhlé stromy, ale vrba bílá působí poměrně statně. Listy jsou střídavé a krátce řapíkaté, dlouze zašpičatělé.

Jakmile vyraší listy, k čemuž dojde v dubnu až květnu, vrba vykvétá. Dochází k tomu tedy později než u jiných vrb. Květy jsou jednopohlavné a uspořádané v jehnědách. Samčí květy zde jasně žlutě svítí.

Vrba bílá roste o severu Afriky přes celé území kontinentální Evropy až po střední Skandinávii. Na východě zasahuje její areál až do střední Asie. Má ráda lužní lesy, roste v úzkém pruhu kolem břehů vod. Více jí vyhovuje teplé klima, mrazy objevující se brzy na podzim nebo naopak na jaře jí škodí.

Sbírá se hlavně kůra. Výtažek z kůry vrby bílé obsahuje velké množství fenolických sloučenin, které mají léčivé účinky.

Pokud se chcete o vrbě bílé dozvědět více, celý článek najdete zde