Užívání antibiotik: proč některá přestávají účinkovat? | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Užívání antibiotik: proč některá přestávají účinkovat?

str_14_1-34712567-1024x683

Malé děti, zejména ty v kojeneckém a batolecím věku, jsou daleko náchylnější k infekcím dýchacího ústrojí než starší děti a dospělí. A je přirozené, že rodiče své děti velmi neradi vidí nemocné, a snaží se jim pomoci, jak nejlépe dokáží. Často jsou to právě oni, kteří pro své děti vyžadují antibiotika. Domnívají se, že antibiotika nemoc vyléčí spolehlivěji.

To je však jen část pravdy. Záleží na tom, zda infekci způsobují bakterie nebo viry. Antibiotika působí pouze proti bakteriím, předepisují se tedy při angíně nebo zápalu plic. Proto pokud onemocnění způsobí viry, které patří k původcům tzv. viróz, nachlazení a chřipky, antibiotika se na ně nepředepisují, protože proti virům nejsou účinná. Zjednodušeně řečeno, chřipka se musí léčit jinak než angína. Výjimkou může být chřipka, ke které se může v těžších případech přidat bakteriální infekce, což léčbu chřipky komplikuje natolik, že je nutné nasadit i antibiotika. U dětí se k chřipce nejčastěji přidružuje zánět středního ucha či vedlejších nosních dutin.

Dětská imunita

Je všeobecně známo, že malé děti jsou častěji nemocné. Na začátku školní docházky není neobvyklá jedna infekce měsíčně. Je to proto, že imunitní systém se rozvíjí postupně. Setkáváním se s novými spolužáky a tedy i s novými „bacily“ získává dětská obranyschopnost nové zkušenosti. Toto sbírání zkušeností je sice pro rodiče i dítě nepříjemné, ale je velmi cenné a nenahraditelné. Pokud imunitní reakce proběhne správně, tělo se již s další stejnou nemocí vyrovnává podle předchozí zkušenosti efektivněji. Ideálním příkladem jsou plané neštovice, které obvykle zažijeme jen jedenkrát za život. Situace ovšem není vždy tak jednoduchá. Původců je opravdu mnoho druhů a navíc mají schopnost se měnit. Proto nejsou vždy tak snadno rozpoznatelní a tělu tedy může trvat déle, než najde ty správné „zbraně“.

Opakované infekce

Rodič, který s nemocným dítětem navštíví lékaře, si přeje jediné – mít zdravé a veselé dítě. Nutnost zajistit hlídání dítěte nás však často nutí léčbu uspěchat, což je obrovská chyba. V řadě případů totiž nachlazení se zvýšenou teplotou vyžaduje pouze klid a trpělivost, případně léky volně dostupné v lékárnách. Tělo si s běžnou infekcí poradí, ale potřebuje čas. Pokud se dítě vrátí do kolektivu předčasně, jeho imunita je ještě stále zaměstnaná bojem s nedoléčenou nemocí. O to snadněji může do těla proniknout nový zdroj infekce, případně se díky školní zátěži znovu rozvine infekce stávající.

Za opakovanou infekcí může stát i přehnaná snaha zajistit svému potomkovi co nejlepší péči. Lékaři se často dostávají pod tlak, aby předepsali antibiotika, protože to rodiče považují za nejlepší volbu. Jak jsme si ale vysvětlili, v řadě případů jde o nesmyslný požadavek, který může ve výsledku ohrozit správný vývoj imunity. Rozhodnutí, zda antibiotika předepsat, závisí na klinickém nálezu, celkové anamnéze a případně výsledcích dalších testů. Vyvíjející se dětský organismus reaguje velmi citlivě a neuvážené podávání antibiotik může vést k opakovaným zdravotním potížím. Zcela výjimečně by měla být antibiotika předepsaná dětem do jednoho roku věku.

Pokud je dítě nemocné častěji, než je pro stejně staré děti obvyklé, nebo jsou infekce vážné, je na místě zvážit vyšetření na imunologii a/nebo alergologii.

Antibiotika pouze v opodstatněných případech

První antibiotika byla objevena již téměř před devadesáti lety a dodnes zůstávají jednou z nejdůležitějších skupin léků v dějinách lékařství, která umožnila léčbu mnoha (do té doby smrtelných) onemocnění. Druhou stranou mince je již poměrně známý fakt, že podávání antibiotik poškozuje (nejen u dětí) přirozenou střevní mikroflóru. Antibiotika totiž z podstaty jejich účinku likvidují nejen cizorodé, ale i tělu vlastní mikroorganismy. Ty jsou nedílnou součástí zdravého a fungujícího imunitního systému a užívání antibiotik narušuje jejich přirozenou rovnováhu.

Pokud se pediatr rozhodne pro antibiotika, musí pečlivě zvážit, který lék je vhodný. Antibiotik je řada druhů a výběr té správné varianty je skutečně stěžejní a to nejen pro aktuální zdravotní stav pacienta, ale i z důvodu stále častěji vznikajících rezistencí.

Co je rezistence a jak vzniká?

Rezistence je odolnost bakterií (původců nemoci) vůči antibiotiku, které se v takovém případě stává neúčinným. Tento nepříznivý vývoj se v posledních desítkách let zhoršuje a je přičítán užívání antibiotik v neopodstatněných případech a jejich nesprávnému užívání.

Jak užívat antibiotika správně? Pokud lékař antibiotika předepíše, je nutné dodržet doporučený způsob dávkování. Denní dávka se stanovuje na základě hmotnosti dítěte a je zpravidla rozdělena do několika menších dávek. Jednotlivé dávky se musí brát pravidelně ve stanovených intervalech (např. po 6, 8 či 12 hodinách) a mělo by se využívat celé balení, pokud lékař nestanoví jinak. Celková doba podávání antibiotik se odvíjí od druhu bakteriální infekce a typu antibiotika. Obvykle se pohybuje mezi 5 až 14 dny.

Pokud neužíváme antibiotika ve správných intervalech nebo po odeznění potíží nedobereme zbývající léky, mají bakterie příležitost „svého nepřítele“ poznat a díky velmi krátkému životnímu cyklu se mu přizpůsobit. To je z pohledu evoluce přirozené: bakterie jsou živé organismy a jako takové se snaží přežít.

Takto vzniklá rezistence se však nevztahuje pouze dotyčného člověka. Tak, jako se běžně nakazíme angínou (resp. bakterií, která ji způsobuje), můžeme se úplně stejným způsobem nakazit rezistentní bakterií. Čím více se tedy v populaci užívají antibiotika, tím větší riziko vzniku rezistence hrozí.

Světová zdravotnická organizace* považuje nárůst rezistentních kmenů bakterií za alarmující. Výzkum a vývoj nových antibiotik je však skutečně velmi náročný a nákladný.

Věnujme se proto poctivě preventivním opatřením, počínaje umýváním rukou před jídlem a vyváženou stravou. A pokud nám lékař předepíše antibiotika, užívejme je poctivě podle doporučení lékaře či lékárníka. V opačném případě se totiž může stát, že antibiotika postupně přestanou fungovat. Nikdo z nás by se asi nechtěl vrátit do dob, kdy prostá infekce mohla znamenat rozsudek smrti.

Přečtěte si ještě

Vrba bílá

Vrba bílá

Vrb v Česku roste až 21 druhů a dnes v herbáři představujeme vrbu bílou (Salix alba). Má světlejší listy než ostatní vrby, z …
4. 3. Světový den obezity

4. 3. Světový den obezity

Dříve platilo, že děti z bohatých rodin bývají často tlusté a nešikovné, zatímco děti z chudých rodin jsou hubené, ale …
Čínský citroník (schizandra)

Čínský citroník (schizandra)

Tato rostlina má velmi zajímavý vzhled. Má podobu liány s délkou až osm metrů, na které můžete vidět po hrstkách bobulovité plody…
CRP testování: co to je a jak funguje

CRP testování: co to je a jak funguje

CRP testování slouží k měření hladiny C-reaktivního proteinu (CRP) v krvi. CRP má přímou spojitost s přítomností zánětu v těle.…
4.2. Světový den boje proti rakovině

4.2. Světový den boje proti rakovině

Na 4. února připadá světový den boje proti rakovině. V současnosti jde o jednu z nejzávažnějších hrozeb, které lidstvo čelí.…
Chaluha bublinatá

Chaluha bublinatá

Její název chaluha bublinatá zní nevábně. Sympatie jí nepřidá ani její vzhled – žlutohnědá, někdy zelenavě hnědá chaluha s kožovitými pásy.…
Modré pondělí – nejdepresivnější den roku. Nebo ne?

Modré pondělí – nejdepresivnější den roku. Nebo ne?

Mnoho fenoménů, které jsou zabydleny v širokém povědomí a těší se všeobecné vážnosti, nejsou ničím jiným než produktem chytrého…
Zimomřivost. Je to jen nedostatečná adaptace na chladné teploty, nebo je to příznak nemoci?

Zimomřivost. Je to jen nedostatečná adaptace na chladné teploty, nebo je to příznak nemoci?

Setkal se s tím snad každý. V kanceláři, doma, zkrátka v jakémkoli prostředí, kde se v jedné místnosti pohybuje více…
Myrhovník Guggul

Myrhovník Guggul

Na 6. ledna připadá slavnost Zjevení Páně, kterou všichni známe jako svátek Tří králů. Že šlo o tři mudrce, kteří se přišli…
Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Období konce roku, to jsou dny, kdy mnozí z nás nejvíce čelí zažívacím problémům. Vědí to i marketingoví experti. Jen si všimněte…
Blahovičník

Blahovičník

Je to jedna z mála rostlin, u níž zná česká veřejnost více její latinský název než ten český. Termín blahovičník totiž není…
Světový den diabetu

Světový den diabetu

V Česku cukrovkou podle dostupných dat trpí 850 000 lidí, přičemž dalších 200 tisíc o tom ani neví. Hodně diabetiků je také v…
Černý kašel

Černý kašel

Za období leden a únor 2024 se v Česku objevilo 1200 případů nákazy černým kašlem. Do dubna toto číslo narostlo na 9300…
Změna času a vliv na organismus

Změna času a vliv na organismus

V noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024 dochází ke změně času na tzv. zimní. V této souvislosti chceme hned na…
Tykev obecná

Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) je symbolem podzimu. Už i u nás se koncem října množí malé i velké tykve na zahrádkách nebo…
10. 10.: Světový den zraku

10. 10.: Světový den zraku

Druhý říjnový čtvrtek již tradičně připadá na Světový den zraku. Tato událost pod záštitou Světové zdravotnické organizace WHO si klade za…
Lékořice lysá

Lékořice lysá

Pokud by si měl každý stát zvolit nějakou svoji národní bylinu, není pochyb, kdo by si vybral lékořici. Určitě Finové. Lékořice je hlavní přísadou…
Světový den dárců kostní dřeně 16. září

Světový den dárců kostní dřeně 16. září

16. září slaví svátek Ludmila. Toto slovanské jméno znamená „lidu milá“, což je přiléhavé označení pro množinu lidí, kteří s Ludmilami…
Reveň lékařská

Reveň lékařská

Název reveň bude povědomý málokomu. Když ale řekneme slovo rebarbora, určitě už budete doma. Rebarbora je produktem řapíků některých z …
Dehydratace

Dehydratace

Naše tělo je tvořené ze 60 až 70 % vodou. Voda je tedy klíčový element podílející se na vnitřní rovnováze organismu a pokud…
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku
Dárkový poukaz žádejte ve své lékárně