Syndrom neklidných nohou

Přistihnete se občas, že pohupujete nohou nebo oběma nohami jako jakýsi bláznivý bubeník, kterému někdo sebral jeho bicí soupravu? Tento stav není úplně normální. Možná je to jen fyziologický neklid nebo přebytek energie. Máte potřebu svůj temperament nebo vnitřní tenzi ventilovat tímto typem pohybu. Možná jde o projev vaší úzkosti nebo stresu. Ale možná jde o něco horšího.

V případě, že nohy uvádí do pohybu skutečnost, že v klidovém režimu jimi prostupuje svědění, zvláštní tlak nebo mravenčení, pak se jedná zřejmě o syndrom neklidných nohou (také nazývaný RLS neboli restless legs syndrome). Právě této neurologické poruše se dnes chceme věnovat.

Historie a neurochemické příčiny

Symptomy RLS popsal poprvé už v roce 1685 anglický lékař Sir Thomas Willis. Jeho závěry v odborných kruzích vzbudily zájem, jenže šlo o 17. století – to se ještě neurologické poruchy nebraly tak vážně. K Willisovým závěrům se vrátil v roce 1945 Švéd Karl-Axel Ekbom, který napsal velmi podrobnou studii. Na památku obou těchto mužů se dnes syndrom nazývá také Willis-Ekbomova nemoc. Tato nemoc se projevuje, jak už jsme popsali, bolestivými pocity v nohou – tlakem, svěděním, pálením, ale také záškuby jako při elektrošoku.

Ale co tyto pocity způsobuje? Lékaři stále neznají definitivní příčinu RLS. Většina výzkumů však poukazuje na nerovnováhu dopaminu v mozku.

Dopamin je klíčový neurotransmiter v bazálních gangliích. Podílí se na regulaci svalového pohybu. Pokud tato oblast mozku nepracuje efektivně, dochází ke stavům, které jsme si popsali. Zajímavé je, že RLS je spojeno také s metabolismem železa. Železo je totiž nezbytný kofaktor pro enzymatickou syntézu dopaminu.

RLS často není primární porucha, ale sekundární stav spojený s jinými zdravotními problémy. Chronický nedostatek železa je jeden z nich, k dalším patří selhání ledvin, periferní neuropatie (poškození nervů, často spojené s diabetem), ale i užívání určitých léků, jako jsou antihistaminika, antidepresiva nebo antiemetika.

Častěji nemoc postihuje ženy než muže

Syndrom neklidných nohou postihuje globálně poměrně významnou část populace. V USA se mluví o 7 až 10 % dospělých, v Evropě včetně Česka by to mělo být jen 5 až 8 %. Přibližně třetina z pacientů pociťuje symptomy natolik intenzivně, že vyžadují lékařskou péči.

Riziko výskytu roste s věkem a je častější u žen než u mužů. Často se RLS vyskytuje i dědičně – pokud se stav objeví před 40. rokem života, zafungovala zde pravděpodobně rodinná anamnéza. Tento RLS s časným nástupem je jedním typem RLS. Pak existuje ještě RLS s pozdním nástupem. V tom případě se nemoc objevuje náhle, ale zase se alespoň s postupem času nezhoršuje.

Ačkoli je RLS porucha projevující se hlavně na dolních končetinách, pocity neklidu a nutkání k pohybu se mohou méně často šířit i na ruce nebo jiné části těla. Může to mít dopad i na kvalitu spánku. Nekontrolovatelné škubání a kopání nohou během spánku má za následek, že se osoba často budí.

Cesta k diagnóze a léčebné možnosti

RLS nemůže být diagnostikováno pomocí krevních testů nebo zobrazovacích metod. Tady je diagnóza čistě klinická a určí ji zkušený neurolog nebo spánkový specialista. Při zkoumání ho vlastně nejvíce zajímá, jaké pocity v nohou postižená osoba cítí, zdali této osobě pohyb nohou pomáhá ono nepříjemné pálení, svědění nebo záškuby „zaplašit“ a zdali se symptomy častěji objevují večer či v noci.

U dětí je diagnostika složitější. Někdy je RLS mylně zaměněna za poruchu ADHD nebo za problémy způsobené s růstem. Tady přece jen krevní test může pomoci – jestliže se ukáže, že osoba netrpí neuropatií nebo jinými problémy a jestli má citelný nedostatek železa, pak se skutečně zdá, že jde o RLS.

Na RLS neexistuje definitivní lék. Ale existují efektivní postupy, které pomáhají symptomy zvládat. V první řadě je to větší příjem železa, dále opravdu pomůže omezit kofein, alkohol a nikotin. Pacient by měl často a pravidelně cvičit. Neuškodí ani teplé koupele, masáže nohou, protažení nebo relaxační techniky jako jóga a meditace.

Protože mezi rizikové faktory patří i stres, někdy pomohou i relaxační techniky a duševně stimulující aktivity, jako je pobyt v klidném prostředí nebo luštění křížovek.

U těžších případů je možné pacientovi dodávat dopaminové agonisty, třeba ropinirol. Lékaři však musí být opatrní, protože dopaminové léky mohou při dlouhodobějším užívání vyvolat tzv. augmentaci – to znamená, že po čase, kdy se zdá, že symptomy odezněly, se vrátí zpět a mohou se rozšířit na další části těla a být výraznější než před léčbou.

Život se syndromem neklidných nohou

Dopad RLS na kvalitu života je značný. Ačkoli nezkracuje délku života, výrazně ovlivňuje jeho prožívání. Největším problémem je určitě rušení spánku. Po zvláště neklidné noci přichází den, kdy se cítíte ospalý a máte problémy s pamětí a soustředěním. Úzkostné stavy a deprese také nejsou výjimkou – vždyť jsme si řekli, že k příčinám patří snížená hladina dopaminu.

K rizikovým skupinám mohou patřit i těhotné ženy. RLS poměrně často nastupuje ve třetím trimestru, pravděpodobně kvůli hormonálním změnám a nízkým hladinám železa. Dobrou zprávou je, že ve většině případů symptomy po porodu samy zmizí.

Zdroje:

https://www.cedars-sinai.org/blog/everything-you-need-to-know-about-restless-leg-syndrome.html

https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/9497-restless-legs-syndrome

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/restless-legs-syndrome/symptoms-causes/syc-20377168

https://www.healthdirect.gov.au/restless-legs-syndrome