Slivoň africká

Obyvatelé Moravy mají jasno v tom, jaká švestka má nejvíce léčivé účinky a v jaké podobě by měla být konzumována. V dnešním herbáři se ale podíváme na jinou švestku. A nebudou nás zajímat plody, ale kůra stromu.

Řeč totiž bude o slivoni africké (Prunus africana). Roste převážně v centrální a jižní Africe a na ostrovech – na Madagaskaru i na málo známých souostrovích Svatý Tomáš a Princův ostrov a Komory. V Česku by se jí moc nelíbilo, protože má ráda vlhké klima, kdy dešťové srážky jsou rovnoměrně rozloženy po celý rok. Dorůstá výšky 30–40 m a má kulaté střídavé a jednoduché listy o velikosti 8–20 cm. Švestka, tedy plod, má červenohnědou barvu. Není moc velká, spíše je podobná naší třešni než švestce. Pro ptáky a africká divoká zvířata jsou vítanou pochoutkou, pro člověka zajímavou chuť nemají.

Kůra má hnědou až černou barvu, je šupinatá, tříští se v charakteristickém obdélníkovém vzoru. Čím je opravdu zajímavá, to je obsah sterolů – brassikasterol, beta-sitosterol a kampesterol. Od 60. let 20. století začaly být publikovány studie, které tvrdí, že kůra slivoně může pomoct při zánětlivých onemocněních, proti žaludeční nevolnosti, a navíc může být prospěšná mužům dostávajícím se do středního věku s velmi choulostivým problémem. V oblasti řešení potíží s prostatou a močovými cestami je jednou z nejvyužívanějších rostlin. Biologicky aktivní látky extraktu z kůry mají schopnost vyvolat pozitivní fyziologickou reakci přímo v cílové tkáni – prostatě.

Pokud se chcete o Slivoni africké dozvědět více, celý článek najdete zde.