Krev: co o ní víme? | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Krev: co o ní víme?

1-155082522

Krev: co o ní víme?

Věděli jste, že za 30 sekund projde červená krvinka celým krevním oběhem člověka? Že Česko má jedny z nejsvědomitějších dárců krve v rámci Evropské Unie? Víte, že obecně rozšířený fakt, že nejčastější krevní skupina je A+, platí jen pro malé množství zemí na světě? A jak je to vlastně s objeviteli krevních skupin? Dnes se podíváme na několik zajímavostí o krvi.

Krev znamená život a zdraví

Někteří lidé si už od mala vypěstují odpor ke krvi, při pohledu na tuto tekutinu se jim dělá nevolno. Částečně je to způsobeno barvou krve – červená působí na naše instinkty, signalizuje nebezpečí. Ale především, i malé dítě si uvědomuje, že ztráta krve vede ke ztrátě zdraví. Krev znamená život. Už staré kultury si to uvědomovaly – zástupci některých kmenů pili krev nepřátel, protože věřili, že tím získají jejich sílu. Jiné kultury striktně zakazují pojmout krev cizí osoby, protože podle jejich přesvědčení jde o obohacení života na úkor někoho jiného.

Jakou funkci doopravdy krev plní?

Tekutou složku krve tvoří krevní plazma, kromě ní jsou v krvi ještě některé elementy: červené krvinky, bílé a krevní destičky. Funkcí, které krev má, je bezpočet. V první řadě je to transport kyslíku, ale také tuků, bílkovin, minerálů či cukrů. Samozřejmě musíme zmínit obranyschopnost nebo transport řady dalších cenných látek. Možná vás překvapí, že krev obsahuje stopové množství třeba i zlata – uvádí se, že je to 0,2 miligramů. Informace o tom, co všechno naše krev obsahuje, podává krevní obraz.

Když jsme ale u funkcí krve, musíme zmínit také funkci komunikační. Lidské tělo prostřednictvím krve samo se sebou komunikuje. A zpráva, kterou tělo vysílá, se k „příjemci“ dostane rychle. Jak jsme uvedli, za 30 sekund projde červená krvinka celým krevním oběhem člověka.

Historické milníky

Už jsme mluvili o tom, jak krev vnímaly staré kultury. Velmi dobré vědomosti měli lékaři ve starém Řecku a Římě. Existuje mylné povědomí, že ve středověku se na toto učení zapomnělo a lékařská věda se vrátila o pořádný kus zpět. Máme představu, že středověcí felčaři byli hrubiáni, kteří vše léčili pouštěním žilou. Ve skutečnosti byli i ve středověku kvalitní lékaři, kteří o krvi věděli hodně.

V historických datech ale tuto etapu přeskočíme a podíváme se až do 17. století, kdy došlo k mnoha přelomovým objevům – byly popsány lymfocyty, došlo k první transfúzi krve, a dokonce byl vytvořen první chemický rozbor krve. Roku 1862 byl objeven hemoglobin (červené krevní barvivo). Z množství přelomových událostí se blíže podíváme na popis krevních skupin, který byl učiněn až ve 20. století. Pro Čechy je tato etapa výzkumu nejzajímavější díky osobě Jana Janského.

Objev krevních skupin

Mnoho Čechů má ale o objevu Jana Janského mylné povědomí. Tvrdí totiž, že rodák z Prahy objevil krevní skupiny. Není to přesné. Tři krevní skupiny popsal už roku 1901 Karl Landsteiner. Je možné, že Janský by skupiny objevil také, protože pracoval v té době nezávisle na Landsteinerovi. Ale výsledky výzkumu publikoval až 1907. Lékařskými kapacitami je tak respektován jen za jedno doplnění – ovšem nesmírně cenné. Krevní skupiny nejsou tři, ale čtyři. Janského čtvrtá skupina nesla označení AB.

Janský přišel se svým objevem tak trochu s křížkem po funuse - odborná veřejnost na celém světě uznává především Landsteinerův výzkum. Rakouský lékař na rozdíl od toho českého získal za svůj výzkum Nobelovu cenu.

Ještě pořád ale Janský dopadl lépe než jistý Američan William Lorenzo Moss, který stejně jako jeho dva kolegové dlouhá léta seděl nad zkumavkami a bádal, ale své výstupy publikoval až v roce 1910, netušíc o existenci Landsteinerovy či Janského práce. Také Moss došel k závěru, že krevní skupiny jsou čtyři.

Která krevní skupina je nejrozšířenější?

Je velmi zajímavé, že statistické zastoupení jednotlivých krevních skupin vypadá v různých populacích různě. V Evropě máme zažito, že nejčastější krevní skupina je A+. Ale Evropa je v tomto ohledu v menšině. Ve většině světa převažuje skupina 0+. Je to celý americký kontinent, Čína, Zadní Indie i lidnaté africké státy. Nula koluje také v žilách většiny Britů, Italů a Řeků. Existují dokonce státy, kde převažuje skupina B+ - jsou to Pákistán nebo Bangladéš.

Také s Rh faktorem, neboli antigenem, který byl objeven roku 1940, je to složité. 84 % Evropanů disponuje antigenem Rh+, ale lidé, kteří mají Rh-, nejsou žádným unikátem. Je jich 16 %. Naopak v Africe se zastoupení Rh- pohybuje jen do 1 %.

Dárcovství krve. Přidejte se k dobrodincům, kteří darují zdraví

Dárcovství krve je nezištný akt solidarity a podpory, který umožňuje zachránit životy a zlepšit zdraví lidí po celém světě. Krev může darovat téměř každý zdravý dospělý jedinec ve věku od 18 do 65 let, který splňuje určitá zdravotní a bezpečnostní kritéria. Mezi tyto kritéria patří absence infekčních onemocnění, dostatečná hmotnost a dostatečné zastoupení hemoglobinu v krvi (přesně 141 g/l), a také absence rizikového chování, které by mohlo ohrozit bezpečnost darované krve.

Krve není nikdy dost, lékaři se tak snaží přesvědčit nové dárce. Pravdou ale je, že dárců v Česku není tak málo a navíc jsou svědomití, srovnáváme-li s jinými zeměmi. Při pohledu na statistiky nás překvapí, že neexistuje žádná souvislost mezi bohatstvím země a počtem dárců. V Norsku či Lucembursku je dárců 20 na 1000 obyvatel, v Česku je to dvojnásobek. Česko je tak mezi nejlepší desítkou evropských zemí. Ještě více dobrodinců ale je v Rakousku, Řecku nebo ve Slovinsku.

Podrobnější článek o dárcovství najdete zde: 14. června – Světový den dárců krve

  

    

Zdroje:

https://www.pharmanews.cz/clanek/krev-co-vi-co-my-ne/

https://dvojka.rozhlas.cz/proc-je-pro-zivot-krev-tak-dulezita-a-jakou-funkci-v-nasem-tele-plni-vi-8722624

https://who-sandbox.squiz.cloud/en/health-topics/Health-systems/blood-safety/data-and-statistics

https://tidsskriftet.no/en/2012/11/norway-heading-blood-supply-crisis

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Janský

https://www.cervenykriz.eu

Přečtěte si ještě

Jahodník obecný

Jahodník obecný

Jahody, které kupujeme v obchodě nebo na trhu, obvykle dovážené ze zahraničí, se našim lesním jahodám v chuti…
Letní sezóna je za dveřmi

Letní sezóna je za dveřmi

Informaci, že se blíží léto, si každý vyloží jinak. Pro někoho je to signál začít hubnout, aby nebylo nutné shánět nové plavky.…
Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoce jsou po Vánocích nejvýznamnější svátky roku, a to znamená i to, že si dáme pěkně do těla. Pokud máte rádi…
Jak na jarní únavu

Jak na jarní únavu

Lidský organismus neustále čelí těžkým zkouškám a některé výzvy se periodicky vracejí. Jsou vlivy, které ve skutečnosti nejsou…
Jaký má zima vliv na zdraví? O negativních i pozitivních vlivech zimního období

Jaký má zima vliv na zdraví? O negativních i pozitivních vlivech zimního období

Pro řadu lidí je zima, z hlediska lidského zdraví, nejkrizovějším ročním obdobím. Je to doba, kdy nejvíce řádí chřipkové epidemie…
Historie léčby a diagnostiky celiakie až po současnost

Historie léčby a diagnostiky celiakie až po současnost

Celiakie je chronická choroba, která je způsobena nesnášenlivostí vůči glutenu čili lepku. Bývá zaměňována s alergií, ovšem nejde o …
Duševní zdraví. Jak se chránit před vánočním stresem?

Duševní zdraví. Jak se chránit před vánočním stresem?

Že Vánoce nejsou takové svátky odpočinku a pohody, jak je líčí reklamy v televizi, to tuší většina z nás. Pociťujeme, jak…
Bezlepkové potraviny: Jak je poznat?

Bezlepkové potraviny: Jak je poznat?

Zejména pokud začínáte s bezlepkovou dietou, může pro vás být obtížné identifikovat potraviny, které jsou vhodné. Jak je možné, že v…
Jak se léčily rány kdysi a jak dnes. Něco z historie farmacie

Jak se léčily rány kdysi a jak dnes. Něco z historie farmacie

Farmacie, česky lékárnictví má dlouhou a bohatou historii. V pravěku v kmenech fungovali mágové, kteří uměli využívat léčivé rostliny…
Jak se vypořádat s horkem

Jak se vypořádat s horkem

Ve chvílích, kdy vznikají řádky tohoto článku, tedy uprostřed jednoho červencového odpoledne, je v dalekém Bagdádu teplota 46 °C.…
Jak se zbavit únavy?

Jak se zbavit únavy?

Únavu často připisujeme nedostatku spánku a náročnému dennímu programu. Ale čím to je, že někdo zvládá s lehkostí dvě práce,…
Nespavost. Co dělat pro klidnější spánek?

Nespavost. Co dělat pro klidnější spánek?

Během života se většinou potýkáme s opačným extrémem - rádi bychom spali mnohem déle, ale nabitý pracovní rozvrh nebo starosti s…
Faraonova kletba. Egyptologové musí být na pozoru i dnes, smrt stále číhá v hrobkách

Faraonova kletba. Egyptologové musí být na pozoru i dnes, smrt stále číhá v hrobkách

I v roce 2023 jako by egyptští faraoni podrážděně reagovali na příchod nezvaných návštěvníků. Především tedy egyptologů.…
Canisterapie aneb jak psi léčí naši duši

Canisterapie aneb jak psi léčí naši duši

Naši dávní předci prožili celý život obklopeni přírodou. Byli plně podřízeni jejím pravidlům, mohli si brát jen to, co tam bez jejich přičinění…
Když muž se ženou snídá… Dnes o snídaních

Když muž se ženou snídá… Dnes o snídaních

Někteří lidé snídani nazývají nejdůležitějším jídlem dne. Jiní ji odbydou koblihou do ruky z pekárny na cestě do práce. A …
Ani bos, ani obut… O barefootových botách

Ani bos, ani obut… O barefootových botách

Boty nosí lidstvo už po tisíce let. Teprve v posledních staletích se z nich ale stává módní doplněk. Někdy plní roli…
Tinnitus může potkat každého aneb jak chránit svůj sluch

Tinnitus může potkat každého aneb jak chránit svůj sluch

Stalo se vám někdy, že jste se probudili například po bujaré tancovačce, koncertu nebo festivalu a cítili, že to…
Škytavka – co to je a jak vzniká

Škytavka – co to je a jak vzniká

Ach ta škytavka! Napřed vtipná, ale po nějaké době úmorná. A hlavně nás může přepadnout prakticky kdykoli a kdekoli. Obecně…
Záhadné pohyby našeho těla při spaní. Co všechno za osm hodin spánku prožijeme?

Záhadné pohyby našeho těla při spaní. Co všechno za osm hodin spánku prožijeme?

Spí, jako když ho do vody hodí, spí jako nemluvně, spí jako dřevo… Pokud netrpíme spánkovou poruchou nebo nás zrovna nepronásledují noční…
Vysokohorská nemoc – krutá cena, kterou někteří zaplatí za hezká panoramata

Vysokohorská nemoc – krutá cena, kterou někteří zaplatí za hezká panoramata

Která Češka stanula jako první na vrcholu Mount Everestu? Na tuto otázku jako vystřiženou z vědomostního kvízu neexistuje jednoznačná…
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku
Dárkový poukaz žádejte ve své lékárně