Kopr vonný

Kopr vonný (Anethum graveolens) je rostlina původem z východní oblasti Středomoří a ze západní Asie, ale už od raného středověku si ji oblíbili lidé napříč celou Evropou. Takže se záhy rozšířila po celém kontinentu. Používali ji římští gladiátoři, kteří před zápasem koprem potírali ruce a nohy pro posílení svalů. Velkým příznivcem byliny byl franský král Karel Veliký, který žil v 8. století. Nařizoval pěstovat kopr na svých statcích. Řekové používají kopr při přípravě známého tzatziki. Kopr chutná i obyvatelům Skandinávie, přestože zde klima neumožňuje jeho pěstování. Ve Finsku jsou brambůrky s příchutí kopru a cibule zřejmě nejpopulárnější slanou pochoutkou.

Putování Evropou zakončíme u nás. Také v Česku je kopr známý a v kuchyni nepostradatelný. Koprová omáčka nebo kulajda jsou oblíbené tradiční pokrmy, kopr patří do láku k nakládaným okurkám a čerstvá bylina dobře chutná s rybami.

Dnes ale budeme hovořit o účincích kopru na zdraví. Na úvod zmiňme, že rostlinu si lze velmi jednoduše vypěstovat, a to na zahrádce i třeba na balkoně. Je to velmi nenáročná rostlina, která se často množí samovýsevem. Vyhovuje jí prakticky jakákoli půda, vyžaduje jen dostatek slunce a tepla. Kopr vonný dorůstá výšky až 1 metr, má šedozelenou, rýhovanou dutou lodyhu a v době květu (což bývá od června do září) se pyšní krásnými žlutými kvítky složenými do okolíků. Má tenký kořen a přímou, jemně rýhovanou lodyhu namodralé barvy. Střídavé listy jsou několikrát děleny do nitkovitých segmentů.

Zatímco pro účely kulinářské sbíráme nať, léčivé účinky mají všechny části rostliny s výjimkou kořene. Obzvláště prospěšné je semeno, zralé i nezralé. Výsev provádíme v dubnu až srpnu, sklízíme pak v období vrcholného léta nebo na podzim.

Pokud se chcete o Kopru vonném dozvědět více, celý článek najdete zde