Kardiaci: na co si dát v létě pozor
Léto bývalo statisticky nejoblíbenějším ročním obdobím. Děti se těšily na prázdniny, na letní tábory a dovolené. Dospělí zase na pěkné počasí, výlety, dlouhé dny, grilování a možná i na otevření zahrádek. Podvečerní posezení s přáteli na čerstvém vzduchu je vážně skvělé.
Ale poslední roky pozorujeme, že léto má čím dál více odpůrců. Pokud jde o děti, ne všechny letní tábory baví a některé prázdniny vnímají jako dva měsíce nudy. A dospělí? Ne všichni dobře snášejí vysoké teploty.
Ať už máte ke globálnímu oteplování jakýkoli postoj, musíte přiznat, že vedra jsou v červenci a srpnu čím dál neúnosnější. Zvláště když žijete ve větším městě, v betonové džungli, kde při třiceti pěti stupních trpíte už jen cestou do obchodu.
Nejproblematičtější skupinou jsou kardiaci. A právě těm se dnes chceme věnovat. Upozornit na ta největší rizika a doporučit nějaké rady, jak snížit zátěž na organismu. Tak tedy: jak přežít horké dny, které nás čekají?
Jaký vliv má letní vedro na lidské srdce
Letní horka nejsou jen o pocení a únavě. Mají přímý dopad na srdečně-cévní systém. Když teplota stoupá, tělo se musí ochladit. To dělá tak, že roztahuje cévy blíže k povrchu kůže a zvyšuje průtok krve. Což znamená zátěž pro srdce. Srdeční tep se zrychlí a krevní tlak může kolísat, zvlášť pokud pijete málo tekutin nebo užíváte některé léky, například diuretika či betablokátory.
Asi vás nepřekvapí, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací. V létě ve městě slyšíte houkat jednu sanitku za druhou. Jednou záchranáři zasahují při infarktu, podruhé je zavolají kvůli jiné formě srdečního selhání. Nejde jen o teplotu, ale i o vlhkost vzduchu, která ztěžuje přirozené ochlazování těla pocením. Situaci navíc může zkomplikovat dehydratace. Při ní dochází k zahuštění krve a zvyšuje se riziko vzniku krevních sraženin. Může dojít i k srdeční příhodě.
Kdo je nejvíce v ohrožení
Největší riziko během letních veder hrozí lidem s již diagnostikovaným onemocněním srdce – ať už jde o ischemickou chorobu srdeční, anginu pectoris nebo arytmie. Ale ohrožení nejsou jen ti, kteří mají kardiologickou diagnózu. Patří sem i:
Obecně senioři – kvůli slabší schopnosti regulace tělesné teploty.
Lidé s vysokým tlakem – teplo a vlhko mohou ztížit účinek léků.
Pacienti užívající diuretika – mají větší sklon k dehydrataci, protože diuretika zvyšují tvorbu moči.
Osoby trpící nadváhou nebo obezitou
Cukrovkáři – protože poškozené periferní nervy mohou ovlivnit schopnost těla reagovat na teplotu.
A nezapomínejme na fyzicky aktivní osoby. Sportovci a manuálně pracující lidé mohou být paradoxně více ohroženi, pokud si nehlídají přísun tekutin a odpočinek.
Nepodceňte tyto nemoci
Horko může spustit nebo zhoršit několik zdravotních stavů. Mezi nejvážnější patří:
Infarkt myokardu – kombinace ztráty tekutin, zahuštěné krve a zvýšené zátěže může vést k uzávěru některé z věnčitých tepen obklopujících srdce.
Srdeční selhání – vysoká teplota zvyšuje objem krve, což může srdce s oslabenou funkcí nezvládnout.
Mdloby a kolapsy – kvůli náhlému poklesu tlaku, dehydrataci nebo přehřátí.
Tepelný šok (heat stroke) – život ohrožující stav, kdy tělo ztratí schopnost ochlazování. Pro kardiaky je extrémně nebezpečný.
Rozhodně nesmíte podcenit příznaky jako jsou dušnost, bušení srdce, tlak na hrudi, závratě či zmatenost. V horku mohou signalizovat závažný problém.
Deset tipů, jak se chránit
- Pijte hodně vody. Ideálně každých 20–30 minut během horkého dne. Vyhněte se slazeným nápojům a alkoholu.
- Zdržujte se ve stínu nebo klimatizovaných prostorách. Zvláště mezi 11. a 16. hodinou.
- Noste volné, světlé oblečení. Tmavé barvy pohlcují teplo. Nezapomeňte ani na pokrývku hlavy.
- Dopřejte si častější přestávky. Pokud pracujete venku, přerušujte aktivitu častěji než obvykle.
- Nezanedbávejte své léky. Případně konzultujte s lékařem, zda není nutná úprava dávek.
- Pozor na známky dehydratace. Sucho v ústech, počínající bolest hlavy, mžitky před očima, tmavá moč, únava – to vše signalizuje problém.
- Mějte při sobě mobil a léky. Pro případ náhlého zhoršení stavu.
- Sledujte předpověď počasí. Když hlásí pětatřicet stupňů, raději moc nechoďte ven. Nákup si můžete udělat kolem sedmé ráno, kdy je ještě venku příjemně.
- Dávejte pozor i na ostatní. Zvláště na starší příbuzné a sousedy, kteří by mohli potřebovat vaši pomoc nebo podporu.
- Poslouchejte své tělo. Únava nebo malátnost v horku nejsou banalita.
Závěr
Léto si chceme užít. A taky bychom měli – slunce, dlouhé večery a dovolené mají svou kouzelnou atmosféru. Ale jakmile se počasí zlomí do extrému, je třeba přepnout z letního módu do režimu opatrnosti. Zvlášť pokud máte nemocné srdce, berete léky, nebo se staráte o někoho z rizikové skupiny.
Tohle není o strašení. Je to o respektu k tělu. Srdeční onemocnění nejsou na první pohled vidět, ale v horku se ozývají často a hlasitě. A někdy bez varování. Tak si z toho vezměte to důležité: nepřeceňujte se, pijte, odpočívejte, vyhýbejte se přímému slunci a poslouchejte své tělo.
A pokud to jen trochu jde: udělejte si z léta spíš období zpomalení než období, kdy musíte být aktivnější než kdykoli jindy. Když trochu slevíte z tempa, vaše srdce vám bude vděčné.
Zdroje:
https://www.arheart.com/from-the-heart/10-tips-to-protect-your-heart-in-the-summer-heat/
https://www.rwjbh.org/blog/2024/june/protect-your-heart-in-the-heat-staying-safe-this/
https://www.bhf.org.uk/informationsupport/support/practical-support/weather-and-your-heart
https://heart.stonybrookmedicine.edu/summer
https://jamaicahospital.org/newsletter/summer-heart-health-tips/