Kardiaci: na co si dát v létě pozor | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Kardiaci: na co si dát v létě pozor

kardio

Léto bývalo statisticky nejoblíbenějším ročním obdobím. Děti se těšily na prázdniny, na letní tábory a dovolené. Dospělí zase na pěkné počasí, výlety, dlouhé dny, grilování a možná i na otevření zahrádek. Podvečerní posezení s přáteli na čerstvém vzduchu je vážně skvělé.

Ale poslední roky pozorujeme, že léto má čím dál více odpůrců. Pokud jde o děti, ne všechny letní tábory baví a některé prázdniny vnímají jako dva měsíce nudy. A dospělí? Ne všichni dobře snášejí vysoké teploty.

Ať už máte ke globálnímu oteplování jakýkoli postoj, musíte přiznat, že vedra jsou v červenci a srpnu čím dál neúnosnější. Zvláště když žijete ve větším městě, v betonové džungli, kde při třiceti pěti stupních trpíte už jen cestou do obchodu.

Nejproblematičtější skupinou jsou kardiaci. A právě těm se dnes chceme věnovat. Upozornit na ta největší rizika a doporučit nějaké rady, jak snížit zátěž na organismu. Tak tedy: jak přežít horké dny, které nás čekají?

                     

Jaký vliv má letní vedro na lidské srdce

Letní horka nejsou jen o pocení a únavě. Mají přímý dopad na srdečně-cévní systém. Když teplota stoupá, tělo se musí ochladit. To dělá tak, že roztahuje cévy blíže k povrchu kůže a zvyšuje průtok krve. Což znamená zátěž pro srdce. Srdeční tep se zrychlí a krevní tlak může kolísat, zvlášť pokud pijete málo tekutin nebo užíváte některé léky, například diuretika či betablokátory.

Asi vás nepřekvapí, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací. V létě ve městě slyšíte houkat jednu sanitku za druhou. Jednou záchranáři zasahují při infarktu, podruhé je zavolají kvůli jiné formě srdečního selhání. Nejde jen o teplotu, ale i o vlhkost vzduchu, která ztěžuje přirozené ochlazování těla pocením. Situaci navíc může zkomplikovat dehydratace. Při ní dochází k zahuštění krve a zvyšuje se riziko vzniku krevních sraženin. Může dojít i k srdeční příhodě.

            

Kdo je nejvíce v ohrožení

Největší riziko během letních veder hrozí lidem s již diagnostikovaným onemocněním srdce – ať už jde o ischemickou chorobu srdeční, anginu pectoris nebo arytmie. Ale ohrožení nejsou jen ti, kteří mají kardiologickou diagnózu. Patří sem i:

Obecně senioři – kvůli slabší schopnosti regulace tělesné teploty.

Lidé s vysokým tlakem – teplo a vlhko mohou ztížit účinek léků.

Pacienti užívající diuretika – mají větší sklon k dehydrataci, protože diuretika zvyšují tvorbu moči.

Osoby trpící nadváhou nebo obezitou

Cukrovkáři – protože poškozené periferní nervy mohou ovlivnit schopnost těla reagovat na teplotu.

A nezapomínejme na fyzicky aktivní osoby. Sportovci a manuálně pracující lidé mohou být paradoxně více ohroženi, pokud si nehlídají přísun tekutin a odpočinek.

            

Nepodceňte tyto nemoci

Horko může spustit nebo zhoršit několik zdravotních stavů. Mezi nejvážnější patří:

Infarkt myokardu – kombinace ztráty tekutin, zahuštěné krve a zvýšené zátěže může vést k uzávěru některé z věnčitých tepen obklopujících srdce.

Srdeční selhání – vysoká teplota zvyšuje objem krve, což může srdce s oslabenou funkcí nezvládnout.

Mdloby a kolapsy – kvůli náhlému poklesu tlaku, dehydrataci nebo přehřátí.

Tepelný šok (heat stroke) – život ohrožující stav, kdy tělo ztratí schopnost ochlazování. Pro kardiaky je extrémně nebezpečný.

Rozhodně nesmíte podcenit příznaky jako jsou dušnost, bušení srdce, tlak na hrudi, závratě či zmatenost. V horku mohou signalizovat závažný problém.

                    

Deset tipů, jak se chránit

  1. Pijte hodně vody. Ideálně každých 20–30 minut během horkého dne. Vyhněte se slazeným nápojům a alkoholu.
  2. Zdržujte se ve stínu nebo klimatizovaných prostorách. Zvláště mezi 11. a 16. hodinou.
  3. Noste volné, světlé oblečení. Tmavé barvy pohlcují teplo. Nezapomeňte ani na pokrývku hlavy.
  4. Dopřejte si častější přestávky. Pokud pracujete venku, přerušujte aktivitu častěji než obvykle.
  5. Nezanedbávejte své léky. Případně konzultujte s lékařem, zda není nutná úprava dávek.
  6. Pozor na známky dehydratace. Sucho v ústech, počínající bolest hlavy, mžitky před očima, tmavá moč, únava – to vše signalizuje problém.
  7. Mějte při sobě mobil a léky. Pro případ náhlého zhoršení stavu.
  8. Sledujte předpověď počasí. Když hlásí pětatřicet stupňů, raději moc nechoďte ven. Nákup si můžete udělat kolem sedmé ráno, kdy je ještě venku příjemně.
  9. Dávejte pozor i na ostatní. Zvláště na starší příbuzné a sousedy, kteří by mohli potřebovat vaši pomoc nebo podporu.
  10. Poslouchejte své tělo. Únava nebo malátnost v horku nejsou banalita.

                            

Závěr

Léto si chceme užít. A taky bychom měli – slunce, dlouhé večery a dovolené mají svou kouzelnou atmosféru. Ale jakmile se počasí zlomí do extrému, je třeba přepnout z letního módu do režimu opatrnosti. Zvlášť pokud máte nemocné srdce, berete léky, nebo se staráte o někoho z rizikové skupiny.

Tohle není o strašení. Je to o respektu k tělu. Srdeční onemocnění nejsou na první pohled vidět, ale v horku se ozývají často a hlasitě. A někdy bez varování. Tak si z toho vezměte to důležité: nepřeceňujte se, pijte, odpočívejte, vyhýbejte se přímému slunci a poslouchejte své tělo.

A pokud to jen trochu jde: udělejte si z léta spíš období zpomalení než období, kdy musíte být aktivnější než kdykoli jindy. Když trochu slevíte z tempa, vaše srdce vám bude vděčné.

      

Zdroje:

https://www.arheart.com/from-the-heart/10-tips-to-protect-your-heart-in-the-summer-heat/

https://www.rwjbh.org/blog/2024/june/protect-your-heart-in-the-heat-staying-safe-this/

https://www.bhf.org.uk/informationsupport/support/practical-support/weather-and-your-heart

https://heart.stonybrookmedicine.edu/summer

https://jamaicahospital.org/newsletter/summer-heart-health-tips/

Přečtěte si ještě

Příznivé účinky mořské vody na lidský organismus

Příznivé účinky mořské vody na lidský organismus

Pobyty u moře jsou trendem. Předmětem mnoha letních debat je, kde je čistší moře, chutnější jídlo a krásnější ubytování. I když doba…
Čekanka obecná

Čekanka obecná

Řeknete si: čekanka, jaké libě znějící jméno tato rostlinka má. Zní o tolik krásněji než německé „Wegwarte“. Ve skutečnosti jsou oba pojmy…
Menopauza. Zásadní etapa v životě ženy, které byste měli rozumět

Menopauza. Zásadní etapa v životě ženy, které byste měli rozumět

V dnešním článku se zaměřujeme na téma menopauzy. Není to nemoc, ačkoliv se jako nemoc trochu projevuje. Je to …
Komonice lékařská

Komonice lékařská

V čeledi bobovitých najdeme mnohem známější druhy – lékořici, hrachor nebo vikev. Název komonice lékařská (Melilotus officinalis) je tak…
Stáří bez demence. Jak udržet mozek v dobré kondici?

Stáří bez demence. Jak udržet mozek v dobré kondici?

Stárnutí patří k lidskému životu, je to normální proces, se kterým se musíme vyrovnat. Že postupně vypovídají poslušnost…
Jak správně dýchat? Techniky zdravého dýchání

Jak správně dýchat? Techniky zdravého dýchání

Dýchání je základní životní funkce, kterou vykonáváme automaticky, je to základní podmínka pro život. Poučovat někoho, jak má dýchat, je…
Kostival

Kostival

Latinsky se tato rostlinka jmenuje Symphytum officinale, což vychází z řeckého slova symphyó, neboli srůstat. Německy se jmenuje…
17. května – světový den hypertenze

17. května – světový den hypertenze

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je všeobecně rozšířený fenomén. Po dosažení určité věkové hranice pozorujeme, že hypertenzí kolem nás…
Lesklokorka lesklá

Lesklokorka lesklá

Už jste slyšeli o houbě zvané reishi? Botanický název reishi je lesklokorka lesklá. Ta se stala v posledních letech hitem zdravé…
Světový týden očkování

Světový týden očkování

Řešením zdravotních problémů se lidé zabývají už od pravěku. Tisíce let medicína hledá léky na lidské bolesti. Metoda očkování je…
Klíšťová encefalitida a další nemoci přenášené klíšťaty

Klíšťová encefalitida a další nemoci přenášené klíšťaty

Je obecně těžké určit populaci klíšťat v Evropě, ovšem s ohledem na to, jak roste počet případů nákazy klíšťovou encefalitidou, lze…
24. března: světový den boje proti tuberkulóze

24. března: světový den boje proti tuberkulóze

Toto datum nebylo vybráno náhodou – právě 24. března objevil bacil tuberkulózy německý lékař a mikrobiolog Robert Koch, který za to …
Vrba bílá

Vrba bílá

Vrb v Česku roste až 21 druhů a dnes v herbáři představujeme vrbu bílou (Salix alba). Má světlejší listy než ostatní vrby, z …
4. 3. Světový den obezity

4. 3. Světový den obezity

Dříve platilo, že děti z bohatých rodin bývají často tlusté a nešikovné, zatímco děti z chudých rodin jsou hubené, ale …
Čínský citroník (schizandra)

Čínský citroník (schizandra)

Tato rostlina má velmi zajímavý vzhled. Má podobu liány s délkou až osm metrů, na které můžete vidět po hrstkách bobulovité plody…
CRP testování: co to je a jak funguje

CRP testování: co to je a jak funguje

CRP testování slouží k měření hladiny C-reaktivního proteinu (CRP) v krvi. CRP má přímou spojitost s přítomností zánětu v těle.…
4.2. Světový den boje proti rakovině

4.2. Světový den boje proti rakovině

Na 4. února připadá světový den boje proti rakovině. V současnosti jde o jednu z nejzávažnějších hrozeb, které lidstvo čelí.…
Chaluha bublinatá

Chaluha bublinatá

Její název chaluha bublinatá zní nevábně. Sympatie jí nepřidá ani její vzhled – žlutohnědá, někdy zelenavě hnědá chaluha s kožovitými pásy.…
Modré pondělí – nejdepresivnější den roku. Nebo ne?

Modré pondělí – nejdepresivnější den roku. Nebo ne?

Mnoho fenoménů, které jsou zabydleny v širokém povědomí a těší se všeobecné vážnosti, nejsou ničím jiným než produktem chytrého…
Zimomřivost. Je to jen nedostatečná adaptace na chladné teploty, nebo je to příznak nemoci?

Zimomřivost. Je to jen nedostatečná adaptace na chladné teploty, nebo je to příznak nemoci?

Setkal se s tím snad každý. V kanceláři, doma, zkrátka v jakémkoli prostředí, kde se v jedné místnosti pohybuje více…
Dárkový poukaz žádejte ve své lékárně
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku