Jsou všechna éčka v potravinách špatná? Co označení znamená a co všechno se pod ně řadí

Kulinářským hitem současnosti je jídlo vyrobené z hmyzu. Už i u nás se můžete setkat s ochutnávkami pokrmů z cvrčků, červů nebo housenek. Že byste nikdy do úst hmyz nevzali? Ale ano, už jste tak dávno učinili! Určitě jste totiž ochutnali některý džem, lízátko, žvýkačku nebo instantní polévky s odstínem červenohnědé barvy. Potravina byla pravděpodobně obarvená látkou E120, neboli kyselinou karmínovou. Ta se vyrábí z vysušených těl červců nopálových (Dactylopius coccus), což je pochopitelně hmyz. Táž látka se také používá do rtěnek nebo očních stínů.

Karmín (nazývaný také košenila) je tedy v podstatě „éčko“. Ale se svojí typickou barvou je tato cenná látka používaná celosvětově už celá staletí. Karmínovou barvu si mimo jiné vybralo Lotyšsko a Gruzie pro svoje státní vlajky.

Pod pojmem éčka tedy, jak vidno, nenajdete zdaleka jen chemikálie se zhoubným vlivem na lidské zdraví. Jsou to i přírodní látky, nejen rostlinného, ale dokonce i živočišného původu. Rozhodli jsme se jim věnovat dnešní článek.

Co vlastně znamená to „E“?

Coby éčka jsme si zvykli označovat látky, které jsou ve složení potravin označeny písmenem E. Jde o sloučeniny, které dokážou vylepšit vlastnosti potravin, a to nejen jejich chuť, ale i vzhled, texturu či dobu jejich trvanlivosti. Jejich oficiální souhrnný název jsou aditiva, čili látky přidávané do potravin – nic složitějšího v tom není. Mnoho lidí má tendenci hledat za písmenem E slovo „emulgátory“. Jenže emulgátor je organická látka, která zmenšuje povrchové napětí mezi dvěma nemísitelnými kapalinami, čili například mezi vodou a tukem. Z toho je vidět, že emulgátor je jen jedním z mnoha možných aditiv.

A co tedy znamená to E, které je následované číselným kódem? Jde pouze o kód pro Evropu. Každé aditivum totiž musí být schváleno Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).

Mizí éčka z našich potravin?

Možná si vzpomenete, jaký poplach zavládl mezi lidmi před zhruba patnácti až dvaceti lety, kdy se veřejnost o éčcích dozvěděla poprvé. Bylo to ještě v době, kdy nebyl tolik rozšířen internet, a zvěst o škodlivých přídavných látkách se šířila mimo jiné i prostřednictvím letáků. V jednom z nejslavnějších Klinika dětské onkologie Univerzity Düsseldorf rozdělovala aditiva do několika skupin podle zdravotní závadnosti. Klinika samotná se od letáku důrazně distancovala. Informace uváděné na letácích v té době obsahovaly lživé nebo přinejmenším přibarvené informace. Dnes bychom je označili jako „fake news“.

V těchto dobách nicméně bylo složení potravin samé éčko, což dnes už na první pohled neplatí. Když se podíváte na zadní stranu výrobku, najdete jen několik kódů E, jinak zde figurují látky, jako je azorubin, glutaman sodný, benzoáty, parabeny…

Jak už ale asi správně tušíte, tyto látky jsou pochopitelně také aditiva. Výrobci ale mají podle zákona možnost tyto sloučeniny uvést buď pod kódem E, nebo pod chemickým názvem. A i když tyto chemické názvy zní nevábně a jsou dlouhé a krkolomné, potravinářské firmy raději zvolí je, právě kvůli špatné pověsti kódů.

Lze éčka vyřadit z jídelníčku?

Kolem éček zuří bitva, která zřejmě nikdy neskončí. Potravinářské firmy budou tvrdit, že tím, že jsou látky povolené, jednoduše nemohou mít negativní vliv na lidské zdraví a ve výrobcích mohou být obsaženy. A pak je zde protistrana v podobě odpůrců éček, kteří za každou takovou látkou hledají hrozbu pro lidské zdraví.

Pravda je, jak jinak, někde uprostřed. To, že je látka oficiálně uznaná, ještě neznamená, že vám nemůže ublížit. Například výše uvedený karmín údajně může způsobovat alergické reakce, může přispět ke vzniku astmatu, kopřivky, anafylaxe nebo senné rýmy. A někteří jej označují za příčinu dětské hyperaktivity. To vše jsou ale ve větší nebo menší míře domněnky. Navíc, popsané negativní vlivy působí jen na menší část populace.

Pak jsou éčka, která nejen, že jsou bezpečná, dokonce se bez nich nedá vůbec žít. Věděli jste, že éčkem je i kyslík (E948)? A dusík (E941)? Pod kódem E300 hledejte kyselinu askorbovou neboli vitamin C. A E33A je kyselina citrónová, neboli regulátor kyselosti.

A tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Rajské jablíčko obsahuje šestnáct éček. Je škodlivé? Může být, někteří lidé jsou totiž alergičtí. Ale většina populace se bez rajského protlaku na těstovinách nebo čerstvých rajčat v salátu neobejde.

Jak je to s glutamátem sodným nebo barvivy?

Věnujme nyní zvláštní prostor nejrozšířenějším aditivům, které jsou předmětem rozsáhlých diskuzí.

Glutamát sodný neboli E621 je v podstatě přirozenou látkou. Vyskytuje se totiž ve všech živých organismech, většinou ve vázané formě jako součást proteinů. Jenže toto množství není nijak velké. Proto se vyrábí průmyslově a to z hydrolyzátu kvasinek, pěstovaných na substrátech obsahujících škrob. Je to důležitá součást mražených potravin, slaných pochoutek, polévek v plechovce nebo v sáčku a pochutin z asijské kuchyně.

V roce 1969 vyšla studie varující před jeho škodlivými účinky. Studie se opírala o pokusy na myších, jimž glutamát sodný způsobil škodlivé neurologické efekty a znemožnil jejich růst. Tento text způsobil ve své době hotovou paniku. Jenže zakrátko se veřejnost mohla seznámit s novými informacemi. Další experimenty totiž vyloučily obdobné účinky glutamátu sodného na lidský mozek, jenž funguje podle zcela jiných mechanismů než mozek myší. Pouze někteří lidé mohou po požití glutamátu sodného zažít reakce jako jsou bolesti hlavy, pocení nebo necitlivost. K vyvolání těchto jevů bylo zapotřebí zkonzumovat velké množství zmíněné látky.

Poté jsou zde barviva. Existují desítky látek ve všech barevných škálách, u kterých existují pochybnosti ohledně zdravotní nezávadnosti. Potravinářské firmy je ale užívají dále. Určit jejich negativní efekt je totiž složité – některé účinkují jen v dlouhodobém měřítku, některé jen v kombinaci s jinými látkami, a vždy tyto efekty fungují jen pro určitou část populace.

Tak například tartrazin (E102), neboli potravinářská žluť může (ale nemusí) vyvolat problémy u astmatiků a podle některých teorií v kombinaci s dalšími látkami zvyšuje riziko ADHD.

Závěr

Z éček není nutné mít panický strach. Přesto ale doporučujeme číst složení produktů a je-li to možné, volte produkty s jejich nižším obsahem. Ať zdraví škodí více, méně, nebo vůbec, jedno je jisté. Výrobky, u nichž najdete velké množství aditiv, lze označit za méně kvalitní. Disponují nižší výživovou hodnotou a dají vašemu tělu málo potřebných látek.

Zdroje:

https://www.healthline.com/nutrition/common-food-additives#section1

https://www.mnn.com/food/healthy-eating/stories/are-all-food-additives-unhealthy

https://www.mom4moms.cz/mamanews/ne-všechna-„éčka“-jsou-škodlivá-vyznáte-se-v%C2%A0nich

http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=email&val=81865

https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/vim-co-jim-ecka-v-potravinach.A131007_140511_zdravi_pet

https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/aplikace-na-ecka-v-potravinach.A150415_102548_zdravi_pet

https://www.ferpotravina.cz/co-jsou-ecka

http://www.prostezdravi.cz/skodliva-ecka-potravinach-barviva/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Glutaman_sodný