Jak se léčily rány kdysi a jak dnes. Něco z historie farmacie | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Jak se léčily rány kdysi a jak dnes. Něco z historie farmacie

1-6349911

Farmacie, česky lékárnictví má dlouhou a bohatou historii. V pravěku v kmenech fungovali mágové, kteří uměli využívat léčivé rostliny a připravovali z nich lektvary a nejrůznější mazání. Výběr rostliny pro léčbu nemoci nebyl podložen žádnou expertízou. Když šaman nevěděl, co pacientovi je, volil bylinu spíše intuitivně. I tak se ale někdy léčba zdařila, protože pacient šamanovi věřil. A důvěra v lék a jeho účinky, stejně jako i v osobu lékaře, někdy k zahojení ran postačila. To je princip efektu placeba.

Egypťané a Řekové učinili několik nadčasových objevů

Seriózněji ke zkoumání léčby nemocí a bolestí přistupovali někteří jedinci v prvních civilizacích – staré Číně, Mezopotámii či Egyptě.  Například v Egyptě tamní chirurgové pracovali s kvalitními dlahami, lněnými obinadly a tampóny. Také uměli scelovat rány pálením, což je metoda, která se praktikuje ještě dnes. Říká se jí kauterizace a používá se k ní elektrokoagulační nůž s názvem kauter.

Ve starém Řecku se objevilo několik osobností, které tento obor výrazně posunuly směrem kupředu. Nejdříve zmiňme Hippokrata, jenž pocházel z ostrovu Kós. Vytvořil teorii rovnováhy čtyř základních tělesných šťáv, z něhož vychází rozdělení temperamentů do kategorií sangvinik, flegmatik, melancholik a cholerik. Také popsal plicní a kostní tuberkulózu, záškrt a řadu dalších onemocnění. Z jeho souboru etických pravidel pro jednání lékaře vychází dnešní Hippokratova přísaha.

Na co přišel Galén a co byl proslulý dryák

Z hippokratovské medicíny vycházel také Galén. Ten se zabýval kvalitou léčiv, přicházel s originálními recepty. Provedl mnoho odvážných operací a byl velkým logikem a metodologem vědy. Galén se domníval, že s léky může pracovat jen ten, kdo jim rozumí, a že je možné izolovat účinné látky a ty pak upravit do podoby, která je pro lidský organismus přijatelná.

Těmito revolučními myšlenkami se neřídili takzvaní kořenáři, kterých bylo v Řecku hodně. Byli sofistikovanější než jejich šamanští předchůdci, protože vycházeli ze zkušenosti (empirie). Jenom se mýlili v tom, že si mysleli, že čím více látek do léku přimíchají, tím bude účinnější. Nabízeli takzvaný theriak, který se skládal až z padesáti různých léčiv a byl používán jako všelék. Z tohoto slova vznikl nechvalně proslulý dryák...

Ne všichni alchymisti byli šarlatáni

Tak jako velké množství vědních oborů i farmacie v prvním tisíciletí stagnovala, neboť v Evropě panoval po většinu času chaos a nestabilita. Na tradici řeckého učení ale navázali Arabové – dalším velkým příspěvkem do historie farmacie je kniha Canon medicinae od lékaře Avicenny.

Další rozvoj přináší až renesance. Objevuje se nový obor, který je do dnešních dnů důležitým pomocníkem farmacie – chemie. Ta měla samozřejmě nejdříve podobu alchymie. Na alchymisty dnes nahlížíme jako na šarlatány, ale takový Paracelsus, muž narozený ve Švýcarsku v 16. století, dokázal zdokonalit destilační přístroj a uměl vyrobit chemická léčiva i z anorganické přírody. Vzniká takzvaná Paracelsova anorganická chemiatrie, pracující například se solemi kovů.

Nejstarším synteticky připraveným léčivem Aspirin

Jen pár století zpátky se lékárny začínají stávat něčím normálním. V Evropě nalézáme lékárny „klášterní“ určené pro omezený okruh pacientů a také „veřejné“, které vedl takzvaný provizor. Lékárníci zvládnou na počátku 19. století izolovat z opia látku morfin, důležitý alkaloid. A to povede k průmyslové výrobě chemických léčiv. Některé z nich známe dodnes. Třeba takový Aspirin, který byl izolován roku 1896 a je nejstarším synteticky připraveným léčivem.

Pomocnou ruku farmacii nabídne také biologie. Roku 1837 popsal Jan Evangelista Purkyně buňku jako základní stavební kámen organismu. To bylo důležité, protože pak mohli Pasteur a Koch zkoumat mechanismus léků na molekulární úrovni. Tak došlo k průlomům, jako jsou objevení původce tuberkulózy či nalezení vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině.

Kde se ten pokrok zastaví

Ve 20. století se farmacie posouvá prudce dopředu. Vznikají séra, očkovací látky a po objevu sulfonamidů lidstvo poznává také antibiotika. Už v roce 1928 sir Alexandr Fleming představuje světu penicilin, který ale začal zachraňovat tisíce životů teprve v období 2. světové války.

Po válce se začíná psát nová kapitola vývoje vědy, protože James D. Watson a Francis Crick popsali strukturu deoxyribonukleové kyseliny. Tím se dočkala rozmachu genetika, obor, který poté, co jej sto let předtím založil Gregor Johann Mendel, trochu spal. Teď přichází ale jeho chvíle. V 80. letech se podařilo zasáhnout do genetického kódu bakterie a vznikají první léky na úrovni genetické informace buňky.

Po roce 2000 je přečten celý lidský genom. Vznikají nové a nové biotechnologické léky a začíná svítat naděje na účinnější léčbu zhoubných národů.

Příběh farmacie tak ještě stále není dopsán. Rozvoj se stále zrychluje, a tak se ještě určitě dočkáme řady úžasných objevů.

 

Zdroje:

https://www.olecich.cz/uploads/Pribehy_leku/Pribehy_leku.pdf
https://lekarna.milosrdni.cz/strucna-historie-lekarenstvi/
https://www.remedia.cz/rubriky/klinicka-farmakologie-a-farmacie/od-galena-k-lekovym-systemum-1029/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/aspirin-slavi-120-let-bila-tabletka-patri-k-nejuzivanejsim-lekum-na-svete_1708100909_ako
https://www.lekarnickekapky.cz/lekarny-a-lekarnici/lekarnici/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Louis_Pasteur

Přečtěte si ještě

Blahovičník

Blahovičník

Je to jedna z mála rostlin, u níž zná česká veřejnost více její latinský název než ten český. Termín blahovičník totiž není…
Světový den diabetu

Světový den diabetu

V Česku cukrovkou podle dostupných dat trpí 850 000 lidí, přičemž dalších 200 tisíc o tom ani neví. Hodně diabetiků je také v…
Černý kašel

Černý kašel

Za období leden a únor 2024 se v Česku objevilo 1200 případů nákazy černým kašlem. Do dubna toto číslo narostlo na 9300…
Změna času a vliv na organismus

Změna času a vliv na organismus

V noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024 dochází ke změně času na tzv. zimní. V této souvislosti chceme hned na…
Tykev obecná

Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) je symbolem podzimu. Už i u nás se koncem října množí malé i velké tykve na zahrádkách nebo…
10. 10.: Světový den zraku

10. 10.: Světový den zraku

Druhý říjnový čtvrtek již tradičně připadá na Světový den zraku. Tato událost pod záštitou Světové zdravotnické organizace WHO si klade za…
Lékořice lysá

Lékořice lysá

Pokud by si měl každý stát zvolit nějakou svoji národní bylinu, není pochyb, kdo by si vybral lékořici. Určitě Finové. Lékořice je hlavní přísadou…
Světový den dárců kostní dřeně 16. září

Světový den dárců kostní dřeně 16. září

16. září slaví svátek Ludmila. Toto slovanské jméno znamená „lidu milá“, což je přiléhavé označení pro množinu lidí, kteří s Ludmilami…
Reveň lékařská

Reveň lékařská

Název reveň bude povědomý málokomu. Když ale řekneme slovo rebarbora, určitě už budete doma. Rebarbora je produktem řapíků některých z …
Dehydratace

Dehydratace

Naše tělo je tvořené ze 60 až 70 % vodou. Voda je tedy klíčový element podílející se na vnitřní rovnováze organismu a pokud…
Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení je významná etapa v životě ženy. Některé matky na to vzpomínají rády – tento zvláštní tělesný kontakt s dítětem utváří…
Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Letní sezóna láká bezpočtem aktivit, které lze provozovat. Výlety, plavání, potápění, grilování na zahradě... Čeká na nás zkrátka mnoho…
Kopr vonný

Kopr vonný

Kopr vonný (Anethum graveolens) je rostlina původem z východní oblasti Středomoří a ze západní Asie, ale už od raného…
Jak tlak v hloubce působí na tělo

Jak tlak v hloubce působí na tělo

Lidstvo dokázalo za staletí vývoje velké věci. Člověk stanul na všech kontinentech, dobyl severní i jižní pól, na nejvyšší horu…
Krev: co o ní víme?

Krev: co o ní víme?

Věděli jste, že za 30 sekund projde červená krvinka celým krevním oběhem člověka? Že Česko má jedny z nejsvědomitějších dárců…
Jahodník obecný

Jahodník obecný

Jahody, které kupujeme v obchodě nebo na trhu, obvykle dovážené ze zahraničí, se našim lesním jahodám v chuti…
Letní sezóna je za dveřmi

Letní sezóna je za dveřmi

Informaci, že se blíží léto, si každý vyloží jinak. Pro někoho je to signál začít hubnout, aby nebylo nutné shánět nové plavky.…
Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoce jsou po Vánocích nejvýznamnější svátky roku, a to znamená i to, že si dáme pěkně do těla. Pokud máte rádi…
Jak na jarní únavu

Jak na jarní únavu

Lidský organismus neustále čelí těžkým zkouškám a některé výzvy se periodicky vracejí. Jsou vlivy, které ve skutečnosti nejsou…
Jaký má zima vliv na zdraví? O negativních i pozitivních vlivech zimního období

Jaký má zima vliv na zdraví? O negativních i pozitivních vlivech zimního období

Pro řadu lidí je zima, z hlediska lidského zdraví, nejkrizovějším ročním obdobím. Je to doba, kdy nejvíce řádí chřipkové epidemie…
Dárkový poukaz žádejte ve své lékárně
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku