Jak a kdy vzniká pocit hladu?

Určitě znáte ten pocit nepříjemného kručení v břiše. Stačí vynechat vydatnou snídani či si dát nedostatečně sytý oběd a neodbytný hlad je tu. Myšlenky na jídlo vám v takovou chvíli nedají pokoj doslova ani na minutu. Víte však, jakým mechanismem vzniká pocit hladu v lidském těle?

Za pocity hladu může tzv. bloudivý nerv. Jedná se o párový hlavový nerv, který propojuje krční, hrudní a břišní dutinu. Právě tento nerv “sleduje” plnost našich žaludků a do části mozku, kterou známe pod názvem hypotalamus, zasílá patřičné informace, které získá na základě obsahu glukózy v krvi.

Skutečný hlad vzniká ve chvíli, kdy hladina glukózy klesne pod určitou hranici. Vliv na pocit hladu má také například hormon leptin signalizující množství tuku v organismu včetně jeho nutričních zásob. Hormon ghrelin zase stimuluje pocit hladu tím, že vylučuje růstový hormon. Na množství tráveniny v tenkém střevě upozorňuje třetí důležitý hormon cholecystokinin.

Jak dlouho vydrží člověk bez jídla?

Lidské tělo je velmi silné a při dostatečném množství tekutin vydrží bez jídla zhruba 50 až 60 dnů v závislosti na fyzické kondici, množství tělesného tuku a typu metabolismu před počátkem hladovění. Nejznámějším člověkem, který přežil dokonce 123 dní hladovění, byl jistý Charles Robert Ncnabb.

První tři dny přitom zpracovává poslední přijatou potravu. Ve chvíli, kdy se tělu nedostává energie z potravy, přechází na tzv. ketózu. Jedná se o proces, kdy játra začnou zpracovávat tělesný tuk. Po dalších třech týdnech začíná tělo skutečně hladovět. Potřebné živiny začne získávat ze svalů a vnitřních orgánů. Tento stav je však již nebezpečný a život ohrožující.

Vědci uvádí, že člověk není schopen přežít ztrátu 40 procent tělesné hmotnosti. Hladovějící člověk se zprvu cítí podrážděný, postupně tělesně slábne a upadá do letargie. Organismus s oslabeným imunitním systémem je náchylnější k nemocem a nedostatek potravy se projevuje také halucinacemi, svalovými křečemi a nakonec selháním vnitřních orgánů.