Dopamin, hormon štěstí
Dopamin má lichotivé přízvisko hormon štěstí. Takže je všeobecně vnímán jako něco pozitivního. Mít více dopaminu znamená cítit se šťastně, pohodově a uvolněně, mít dopaminu méně, to znamená, že jste morous, šíříte negativní energii a měli byste si dopamin doplnit, jinak se s vámi nebude nikdo bavit.
Je to opravdu tak jednoduché? Kdyby bylo, neexistoval by "dopaminový detox", kdy se lidé snaží co nejvíce se vyhýbat aktivitám, které stimulují dopaminový systém v mozku.
I o dopaminovém detoxu bude v tomto článku řeč. Ale necháme si jej až na konec. Nejdříve si vysvětlíme, co je tento hormon zač, jak v našem těle funguje a jaký má vliv na vaše každodenní výkony.
Co je dopamin?
Dopamin je chemický neuropřenašeč. Vzniká v našem mozku a vysílá mezi neurony signály. Je to zásadní látka pro naše každodenní fungování. Je to jakási odměna, kterou nám posílá mozek za dokončení nějaké denní výzvy v podobě pocitu uspokojení. Tento pocit milujeme, takže vysloveně vyhledáváme příležitosti, jak jej dosáhnout.
Možnosti jsou různé. Trochu dopaminu mozek uvolní za to, že umyjete nádobí po rodinné večeři, že student přečte veškerá skripta před zkouškou, že uběhnete maraton. To jsou chvíle, kdy si bez debat odměnu zasloužíte. Ale dopamin se uvolňuje i ve chvíli, kdy sníte velký zákusek nebo dohrajete po třech hodinách misi v počítačové hře.
Dopamin vzniká z aminokyseliny tyrosinu. Hormon a jeho funkci v nervové soustavě odhalil švédský neurobiolog a biochemik Arvid Carlsson. Povedlo se mu to v 50. letech, kdy mu bylo kolem 30 let. Nepolevil a po zbytek života se dopaminu věnoval, mimo jiné přišel na jeho roli v Parkinsonově chorobě. Takže se nakonec dočkal i Nobelovy ceny za medicínu, kterou ovšem dostal až v roce 2000.
Co znamená, když máte dopaminu příliš málo, nebo naopak příliš moc
Jako u všeho v těle, i zde je důležitá rovnováha. Jak nedostatek, tak nadbytek dopaminu mohou vést k vážným zdravotním problémům.
Nedostatek dopaminu: Nízká hladina dopaminu je spojována především s poruchami pohybu a poklesem motivace. Mezi typické příznaky patří:
- Třes, ztuhlost svalů, pomalé pohyby a špatná rovnováha (charakteristické pro Parkinsonovu chorobu)
- Nízká motivace a nedostatek potěšení z běžných aktivit
- Problémy se soustředěním a plánováním
- Pocity únavy, beznaděje a výkyvy nálad
- Syndrom neklidných nohou
Kromě Parkinsonovy choroby je nízká hladina dopaminu spojována také s depresí a ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou).
Nadbytek dopaminu: Ani příliš mnoho dopaminu není výhra. Extrémně vysoké hladiny mohou vést k pocitům euforie a síly, ale také k vážným psychickým problémům. Jsou spojovány s:
- Mánií a bludy
- Halucinacemi a poruchami vnímání reality (typické pro schizofrenii)
- Zvýšenou agresivitou a špatnou impulzivitou
- Rozvojem závislostí (gamblerství, drogy)
Právě proto je důležité udržovat dopaminový systém v rovnováze a nepokoušet se s ním uměle manipulovat bez pochopení všech souvislostí.
Jak si přirozeně doplnit dopamin
Cítíte, že vás poslední dobou nic moc nebaví, těžko se pro cokoliv nadchnete nebo jen zkrátka postrádáte chuť do věcí? Možná máte trochu vyčerpaný dopaminový systém. Naštěstí existují způsoby, jak ho zase trochu „nakopnout“, bez užívání prášků. Nečekejte žádné zázraky do tří dnů, ale pokud některé z těchto tipů zařadíte do běžného života, mozek se vám dříve nebo později odvděčí.
Jezte lépe: Dopamin vzniká z látky jménem tyrosin. A tu najdete v některých běžných potravinách – například v mandlích, vejcích, rybách, kuřecím mase nebo avokádu. Pokud tedy přemýšlíte, co si dát k obědu, zkuste na to myslet.
Hýbejte se: Cvičení je doslova chemická injekce pro váš mozek. A nemusíte hned běžet maraton. Stačí pravidelná svižná procházka, jóga nebo něco, co vás aspoň trochu baví.
Spěte pořádně: Bez spánku to nepůjde. Během noci se mozek očišťuje a „ladí“ hladiny neurotransmiterů. Když dlouhodobě ponocujete nebo spíte nepravidelně, dopaminový systém jede na rezervu.
Pusťte si hudbu, kterou máte rádi: Oblíbená hudba má na dopamin nečekaně silný vliv. A úplně stejně může fungovat i pár minut meditace, kdy mozek konečně dostane pauzu od všeho rozptylování.
Choďte na denní světlo: Slunce není jen dobré na vitamin D, ale i na náladu. Krátká ranní procházka nebo posezení na balkoně může mít větší efekt než druhé kafe.
Rozdíl mezi dopaminem a serotoninem
Dopamin a serotonin jsou často házeny do jednoho pytle jako „hormony štěstí“, ale jejich role se výrazně liší. Zjednodušeně řečeno:
- Dopamin je o motivaci a odměně. Pocit „chci to“ souvisí s dopaminem. Uvolňuje se v očekávání odměny a pohání nás k dosažení cíle. Vidíte na stole dort (cíl) a dopamin vás motivuje, abyste si ho vzali a snědli.
- Serotonin je o náladě a pocitu pohody. Pocit „jsem spokojený“ souvisí se serotoninem. Ovlivňuje naši celkovou náladu, pocity štěstí a klidu. Po snědení toho dortu vám serotonin pomáhá cítit se spokojeně a uvolněně.
Zatímco dopamin nás tedy žene kupředu za odměnou, serotonin reguluje naši celkovou životní spokojenost.
Role dopaminu pro lidské zdraví
Jak už vyplynulo z předchozích bodů, role dopaminu je mnohem širší než jen navozování pocitu štěstí. Je to zásadní molekula pro naše přežití a fungování. Jeho nejdůležitější funkce jsou:
- Motivace a odměna: Pohání nás k činnostem, které jsou důležité pro přežití – od jídla po učení se novým věcem.
- Řízení pohybu: Umožňuje nám provádět plynulé a cílené pohyby.
- Učení a paměť: Pomáhá mozku zapamatovat si, které činnosti vedly k odměně, a tím nás motivuje je opakovat.
- Pozornost a koncentrace: Hraje klíčovou roli ve schopnosti soustředit se na úkol a plánovat.
- Regulace nálady: Společně se serotoninem a dalšími neurotransmitery zásadně ovlivňuje naše emoční prožívání.
Co je to dopaminový detox
V posledních letech se stal populárním termín „dopaminový detox“ nebo také „dopaminový půst“. Co je cílem tohoto konceptu? Jde o to vzdát se činností, které způsobují masivní a snadné vyplavování dopaminu. Mezi takové aktivity patří například bezcílné projíždění sociálních sítí, konzumace nezdravého jídla, hraní videoher nebo sledování pornografie.
Teorie říká, že neustálou stimulací si mozek na vysoké dávky dopaminu zvykne a stane se vůči nim otupělý. Běžné, každodenní činnosti nám pak přestanou přinášet radost. Cílem detoxu je tedy „resetovat“ citlivost mozku na dopamin. Po období půstu by měl člověk opět nacházet potěšení i v obyčejných věcech, jako je procházka v přírodě, čtení knihy nebo rozhovor s přáteli.
To všechno dává smysl. Moderní člověk je stimuly, které umožňují instantní uvolnění dopaminu, přehlcen. Je tedy důležité umět najít tu správnou rovnováhu.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/science/article/science-behind-dopamine-function
https://my.clevelandclinic.org/health/articles/22581-dopamine
https://www.health.harvard.edu/mind-and-mood/dopamine-the-pathway-to-pleasure
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4684895/
https://www.meduniwien.ac.at/web/en/about-us/news/detailsite/2016/news-from-august-2016/dopamine-far-more-than-just-the-happy-hormone/