Dehydratace | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Dehydratace

dehydratace

Naše tělo je tvořené ze 60 až 70 % vodou. Voda je tedy klíčový element podílející se na vnitřní rovnováze organismu a pokud výdej výrazně převyšuje nad příjmem, představuje to pro lidský organismus problém. Ten problém se nazývá dehydratace. Může potkat jedince v oblastech s kritickým nedostatkem vody (představíme si obrázek zbloudilce v poušti, vděčné téma pro dobrodružné příběhy i kreslené vtipy). Ale paradoxně dehydratací může trpět i člověk obklopený masami vody. Běžně totiž trpěli dehydratací námořníci. Aby bylo možné zvýšit příjem tekutin, je zapotřebí kvalitní pitná voda, což ta mořská není.

 

Úrovně dehydratace

Dehydratace může být mírná, střední a těžká. U dospělých osob vážnost dehydratace záleží na tom, o kolik tekutin tělo jedince vlivem dehydratace přišlo. U dítěte se zaměřujeme na ztrátu tělesné hmotnosti. Je to proto, že u dítěte tvoří podíl vody v těle až 80 % hmotnosti, což je o dost více než u dospělých.

Mírná dehydratace – příznaky jsou žízeň, nechutenství, hustá moč, pocení a sucho v ústech. Dítě při mírné dehydrataci ztrácí do 5 % tělesné hmotnosti. Mírnou dehydrataci lze vyléčit doplněním tekutin v podobě pitné vody.

Střední dehydratace – podobné příznaky jako při mírné, ale vážnější. Dochází k omdlévání a svalové slabosti. Děti ztrácejí 6 až 10 % tělesné hmotnosti. V tomto případě už je zapotřebí zavolat lékaře.

Těžká dehydratace – pokožka bledne, dýchání se zrychluje, rychlý je také srdeční tep. Dochází ke svalovým křečím a závažnému omezení fyzické a duševní výkonnosti. V extrémním případě může nastat kolaps oběhového systému. Dítě ztratí nad 11 % tělesné hmotnosti. Nutná je hospitalizace a nitrožilní infuze.

 

Příčiny dehydratace

Každý den běžně ztrácíme tekutiny z těla pocením, močením, prostřednictvím slz a slin, ale také pouhým dýcháním. Tyto chybějící tekutiny je nutné průběžně doplňovat pitím a konzumováním potravin, které obsahují vodu. Známá je poučka, že člověk musí přes den vypít alespoň 2 litry vody. To ale není úplně přesná informace. Lékaři tvrdí, že dospělý člověk by měl vypít 30 až 40 ml vody na kilogram tělesné hmotnosti. Takže 80kg osoba by měla denně vypít až 3 litry vody.

Potřeba pít se zvyšuje za horkých letních dnů nebo při abnormálním výdeji vody. K němu dochází při sportování, při horečce nebo zvracení. Logicky více tekutin ztrácíme při častějším močením, což je následek užívání některých léků.

 

Proč lidé zapomínají pít vodu

Nejzrádnější na dehydrataci je, že si lidé často neuvědomí, že se potřebují napít. Pokud se potřebujeme vymočit nebo je nám zima, tělo vysílá jasné signály upozorňující na problém. U žízně signály tak jasné nejsou. Když cítíme, že máme vyschlo v ústech, může se jednat už o dost pokročilé stadium dehydratace. Ve skutečnosti jsme se měli napít dávno předtím. Neochota jít se napít často pramení z toho, že nemáme čas nebo se soustředíme na něco jiného. Ale pokud se například v práci cítíme odpoledne unavení, i to může být příznak dehydratace. Osm až deset sklenic vody vypitých rovnoměrně v průběhu pracovního dne zafunguje lépe než dvě silné kávy z automatu v kanceláři. Budete se cítit svěžejší a koncentrovanější na ty nejtěžší úkoly.

  

Co pít?

Nejlépe funguje samozřejmě obyčejná voda. Dobré jsou i minerální vody, protože při pocení či močení tělo přichází nejen o vodu, ale i cenné minerální látky, které může minerálka nahradit. Když na to přijde, můžete vypít i něco trochu sladkého, třeba oslazený čaj nebo ředěnou ovocnou šťávu. Před cukry ale varujeme, protože ty jen zvyšují výdej vody. Žízeň nezaženete, tělo si jen řekne o další napití, což je efekt, z nějž výrobci sladkých nealkoholických nápojů těží.

Nemusíme dodávat, že na žízeň nejsou nejvhodnější ani nápoje obsahující kofein nebo alkohol.

Tekutiny lze doplnit nejen vodou, ale také jídlem. K potravinám bohatým na vodu patří:

- salát

- okurky

- rajčata

- meloun

- hroznové víno

- jahody

- pomeranče

- cukety

- jogurty

- polévky

 

Jste na výletě? Nešetřete si zbytečně vodu

Je známo mnoho případů pěších turistů, kteří se setkali s dehydratací i přesto, že přípravy nepodcenili a vody měli v batohu hodně. Jednoduše si zbytečně vodu šetřili „na horší časy“. Americká Utažská univerzita tento fenomén popsala v jednom článku. I zkušení výletníci si často neuvědomí, jak moc se při náročné túře v horkém počasí potí. Je nutné mít na paměti správný management příjmu tekutin. Doktor Harold z Utahu doporučuje napít se každou čtvrthodinu.

     

Zdroje:

https://healthcare.utah.edu/the-scope/health-library/all/2021/06/you-might-not-be-drinking-enough-water-when-you-hike

https://www.nhs.uk/conditions/dehydration/

https://www.webmd.com/a-to-z-guides/dehydration-adults

https://www.pharmanews.cz/clanek/co-se-deje-s-telem-ktere-nema-dost-vody/

https://www.bezhladoveni.cz/potraviny-s-vysokym-obsahem-vody-doplnte-zdrave-pitny-rezim/

Přečtěte si ještě

Blahovičník

Blahovičník

Je to jedna z mála rostlin, u níž zná česká veřejnost více její latinský název než ten český. Termín blahovičník totiž není…
Světový den diabetu

Světový den diabetu

V Česku cukrovkou podle dostupných dat trpí 850 000 lidí, přičemž dalších 200 tisíc o tom ani neví. Hodně diabetiků je také v…
Černý kašel

Černý kašel

Za období leden a únor 2024 se v Česku objevilo 1200 případů nákazy černým kašlem. Do dubna toto číslo narostlo na 9300…
Změna času a vliv na organismus

Změna času a vliv na organismus

V noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024 dochází ke změně času na tzv. zimní. V této souvislosti chceme hned na…
Tykev obecná

Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) je symbolem podzimu. Už i u nás se koncem října množí malé i velké tykve na zahrádkách nebo…
10. 10.: Světový den zraku

10. 10.: Světový den zraku

Druhý říjnový čtvrtek již tradičně připadá na Světový den zraku. Tato událost pod záštitou Světové zdravotnické organizace WHO si klade za…
Lékořice lysá

Lékořice lysá

Pokud by si měl každý stát zvolit nějakou svoji národní bylinu, není pochyb, kdo by si vybral lékořici. Určitě Finové. Lékořice je hlavní přísadou…
Světový den dárců kostní dřeně 16. září

Světový den dárců kostní dřeně 16. září

16. září slaví svátek Ludmila. Toto slovanské jméno znamená „lidu milá“, což je přiléhavé označení pro množinu lidí, kteří s Ludmilami…
Reveň lékařská

Reveň lékařská

Název reveň bude povědomý málokomu. Když ale řekneme slovo rebarbora, určitě už budete doma. Rebarbora je produktem řapíků některých z …
Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení je významná etapa v životě ženy. Některé matky na to vzpomínají rády – tento zvláštní tělesný kontakt s dítětem utváří…
Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Letní sezóna láká bezpočtem aktivit, které lze provozovat. Výlety, plavání, potápění, grilování na zahradě... Čeká na nás zkrátka mnoho…
Kopr vonný

Kopr vonný

Kopr vonný (Anethum graveolens) je rostlina původem z východní oblasti Středomoří a ze západní Asie, ale už od raného…
Jak tlak v hloubce působí na tělo

Jak tlak v hloubce působí na tělo

Lidstvo dokázalo za staletí vývoje velké věci. Člověk stanul na všech kontinentech, dobyl severní i jižní pól, na nejvyšší horu…
Krev: co o ní víme?

Krev: co o ní víme?

Věděli jste, že za 30 sekund projde červená krvinka celým krevním oběhem člověka? Že Česko má jedny z nejsvědomitějších dárců…
Jahodník obecný

Jahodník obecný

Jahody, které kupujeme v obchodě nebo na trhu, obvykle dovážené ze zahraničí, se našim lesním jahodám v chuti…
Letní sezóna je za dveřmi

Letní sezóna je za dveřmi

Informaci, že se blíží léto, si každý vyloží jinak. Pro někoho je to signál začít hubnout, aby nebylo nutné shánět nové plavky.…
Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoce jsou po Vánocích nejvýznamnější svátky roku, a to znamená i to, že si dáme pěkně do těla. Pokud máte rádi…
Jak na jarní únavu

Jak na jarní únavu

Lidský organismus neustále čelí těžkým zkouškám a některé výzvy se periodicky vracejí. Jsou vlivy, které ve skutečnosti nejsou…
Jaký má zima vliv na zdraví? O negativních i pozitivních vlivech zimního období

Jaký má zima vliv na zdraví? O negativních i pozitivních vlivech zimního období

Pro řadu lidí je zima, z hlediska lidského zdraví, nejkrizovějším ročním obdobím. Je to doba, kdy nejvíce řádí chřipkové epidemie…
Historie léčby a diagnostiky celiakie až po současnost

Historie léčby a diagnostiky celiakie až po současnost

Celiakie je chronická choroba, která je způsobena nesnášenlivostí vůči glutenu čili lepku. Bývá zaměňována s alergií, ovšem nejde o …
Potřebujete poradit ohledně svého zdraví?
Dárkový poukaz žádejte ve své lékárně