17. května – světový den hypertenze
Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je všeobecně rozšířený fenomén. Po dosažení určité věkové hranice pozorujeme, že hypertenzí kolem nás trpí každý druhý. Někteří jsou s tím smíření. Berou to jako něco, na co se lze odvolávat, pokud zlobí děti nebo vyšiluje šéf v práci.
Lidé zkrátka mají tendenci hypertenzi bagatelizovat, což je chyba. Také proto vznikl mezinárodní den hypertenze, který připadá každý rok na 17. května.
Tento den vznikl jako iniciativa Světové ligy proti hypertenzi (World Hypertension League, WHL) a je podporován organizacemi jako Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) a Evropská kardiologická společnost (ESC). V roce 2025 slaví Světový den hypertenze své 20. výročí.
Co je to hypertenze?
Vysoký krevní tlak, odborně nazývaný hypertenze, znamená, že krev vyvíjí dlouhodobě větší tlak na stěny tepen, než by měla.
Je důležité si změřit, jaká je právě vaše hodnota. Doma k tomu skvěle poslouží digitální tonometr, kterých je dnes na trhu spousta. Zdravá hodnota krevního tlaku se může lišit jednak podle věku, ale i zdravotního stavu (například diabetici a lidé s onemocněním ledvin mohou dosahovat neobvyklých hodnot). Zatímco kojenci mají tlak cca 80/45, u zdravých dospělých se pohybuje kolem 120/80 mm Hg. Pokud měří tlak lékař, toleruje i vyšší hodnotu – nervozita udělá své – jako horní hranice se bere tlak 140/90 mm Hg. Pokud jsou vaše hodnoty pravidelně nad tímto limitem, mluvíme už o hypertenzi a měli byste to začít řešit se svým ošetřujícím lékařem.
Hypertenze coby tichý zabiják
Označení „tichý zabiják“ je tak trochu klišé, setkáváme se s ním v mnoha odvětvích a nadužívání tohoto termínu lehce oslabuje jeho skutečný význam. Když se tedy o hypertenzi mluví jako o „tichém zabijáku“, musíme důsledně vysvětlit, proč je tak nebezpečný.
Někdy si ho nemusíme všimnout, dokonce ani tehdy, kdy je hodnota tlaku vysoko nad normálem. Bohužel je však hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj dalších onemocnění, a to už žádní tiší zabijáci nejsou – to jsou choroby, které trápí velmi zřetelně, a leckdy nevedou k dobrému konci. Řeč je o onemocněních ledvin, cukrovce, srdečním infarktu nebo mrtvici. Někdy hypertenze vede i k poškození zraku a kognitivním poruchám.
Nemoc bohatých? Ani náhodou, hypertenze je globální problém
Odhadnout, kolik lidí na světě trpí vysokým tlakem, je těžké – už jsme naznačili, že spousta pacientů s ním vůbec k lékaři nejde, protože o tom, že má vysoký tlak neví. Odborníci se však shodují, že hypertenzí trpí už teď víc než miliarda lidí po celém světě. A čísla dál rostou – mluví se o tom, že brzy dosáhneme až 1,5 miliardy. To je opravdu obrovské množství. A ne, není to problém jen starších lidí nebo obyvatel bohatých zemí. Vysoký tlak se týká lidí napříč kontinenty, věkem i životními podmínkami.
Ve statistikách WHO se dočteme, že hypertenzí trpí zhruba 20 % obyvatel Číny a úplně stejné číslo vykazuje třeba i Etiopie. V Ekvádoru je to dokonce 36 %, kolem poloviny obyvatel s hypertenzí zaznamenáváme v Iráku, na Tuvalu nebo v Paraguay.
Jako dobrý příklad je naopak uváděno Irsko, kde hypertenzí trpí jen asi 12 % obyvatel.
Představa bohatého člověka, který se cpe hamburgery, trpí velkou nadváhou, a tudíž i hypertenzí, je tedy již zastaralá. Zámožnější lidé mají větší tendenci zajímat se o zdravý životní styl. Z hypertenze se proto stává větší problém u lidí se středními nebo nízkými příjmy.
Situace v Česku
V Česku rozhodně nepatříme k premiantům světa. Podle dat kardiocentra IKEM v dospělé populaci České republiky (25 až 64 let) hypertenze postihuje asi 35 procent obyvatelstva. To znamená, že v ČR je asi 2,5 milionů pacientů s hypertenzí.
Typickým modelovým pacientem má být starší muž s výraznou nadváhou a s minimální fyzickou aktivitou. Žádnou dietu nedrží, vyšší spotřeba alkoholu je rovněž přitěžujícím faktorem.
Mimochodem, v rámci EU je Česko spíše výjimkou. Ve většině zemí hypertenze trápí vyšší počet žen.
Dvacet let světového dne proti hypertenzi
Světová liga proti hypertenzi (WHL) vyhlásila první světový den hypertenze v roce 2005. Jako datum byl zvolen sedmnáctý květen. Cíl byl zvýšit povědomí o vysokém krevním tlaku a jeho důsledcích. Od té doby se každoročně po celém světě konají různé akce a kampaně, které upozorňují na důležitost prevence.
Také v roce 2025 organizace jako WHL, PAHO a ESC plánují různé aktivity, včetně kampaní na sociálních médiích, veřejných měření krevního tlaku a vzdělávacích programů pro zdravotnické pracovníky.
Jak se dostat na zdravé hodnoty tlaku
Vysokému tlaku se dá předejít. A pokud už ho máte, dá se s ním velmi dobře pracovat. Jen k tomu vede poměrně obtížná cesta zvaná „změňte svůj životní styl“.
Jaké jsou základní rady? Zkuste méně solit, omezte tučná a průmyslově zpracovaná jídla, a naopak si dopřejte víc ovoce, zeleniny nebo třeba luštěnin.
Hýbejte se – nemusí to být hned maraton, stačí svižná procházka, jízdní kolo nebo pravidelné cvičení. A co je stejně důležité, naučte se zvládat stres. Pomůže hluboké dýchání, jóga nebo chvíle, kdy si prostě vypnete telefon.
Absolvovat preventivní prohlídku u praktického lékaře by měli v ideálním případně všichni. Dospělí v ČR na ni mají nárok každé dva roky a v rámci ní by vám měl lékař mimo jiné změřit tlak. Pokud už vám byla hypertenze diagnostikována, může být potřeba i medikace – tu ale vždy nastavuje lékař a je důležité brát ji pravidelně. Není to nic hrozného – jen je potřeba věnovat svému zdraví trochu pozornosti. Včasná léčba vám může doslova zachránit život.
Zdroje:
https://www.ikem.cz/cs/arterialni-hypertenze/a-435/
https://www.paho.org/en/world-hypertension-day
https://www.whleague.org/about-us/world-hypertension-day
https://www.escardio.org/Councils/Council-on-Hypertension-(CHT)/About/world-hypertension-day
https://continentalhospitals.com/blog/world-hypertension-day-2025/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2650754/
https://www.nzip.cz/kategorie/136-vysoky-krevni-tlak-hypertenze