Záhadné pohyby našeho těla při spaní. Co všechno za osm hodin spánku prožijeme?

Spí, jako když ho do vody hodí, spí jako nemluvně, spí jako dřevo… Pokud netrpíme spánkovou poruchou nebo nás zrovna nepronásledují noční můry, máme tendenci tu třetinu dne, kterou spokojeně strávíme v posteli, vnímat jako absolutně klidnou (to samozřejmě přechodně neplatí pro rodiče malých dětí). Dnes vás ale přesvědčíme, že to není úplně pravda. Během spaní se s naším tělem děje mnoho zvláštních věcí. Zkusme si alespoň některé zvláštní jevy a fenomény rozebrat. Poslouží nám k tomu figurant – pan Karel, který strávil příjemný víkendový den. S manželkou si vyjel na kole, ujeli 60 kilometrů, potom to spláchli několika pivy v příjemné hospůdce a po návratu domů se chtěli ještě pobavit u televizního programu. Pan Karel ale shledal, že nedávají nic zajímavého, a tak se rozhodl jít rovnou na kutě. Máme 10 hodin večer a pan Karel má před sebou pohnutou noc. A to doslova.

22:00 – Cyklistický výlet pokračuje!

Pan Karel zavírá oči. Ocitá se přitom na kamenité cestě a znovu jede do prudkého kopce, který mu dal odpoledne zabrat. Pan Karel je stále bdělý, ale ač by rád myslel na mnoho jiných věcí, před očima mu stále ubíhá cesta, kterou dnes šlapal…

Jde o běžný psychologický jev známý všem, kdo stráví podstatnou část dne určitou repetitivní činností, většinou spojenou s pohybem. Jednoduše se jim tato aktivita promítá stále před očima. Toto zvláštní hypnagogické snění zažívají pravidelně lyžaři, skokani na trampolíně, vojáci, ale i šachisté a samozřejmě také hráči počítačových her. Jako první byl tento fenomén testován na hráčích Tetrisu, odtud název „Tetris effect“.

22:20 – Myoklonické škubnutí

Najednou se kamenitá cesta proměňuje v chodbu, kudy pan Karel chodí do kanceláře. Stojí na ní několik přátel z mládí, hezká servírka, která panu Karlovi dnes nosila pivo, a sociolog, jehož tvář dnes pan Karel viděl v ranních novinách. Karel usíná a mozek začíná tvořit podivné asociace. Vedle dveří šéfovy kanceláře jsou dveře garáže, kterou pan Karel slíbil už dávno uklidit. Bere za kliku – a najednou, doslova ve vteřině(!) jako by měl pan Karel pocit, že na něj někdo skočil! Noha ležící klidně na posteli se prudce vzpřímí, jako kdyby do ní psychiatr udeřil kladivem. To je takzvané myoklonické škubnutí. Dochází k němu, když při postupném vypínání nervových drah, jež udržují svalové napětí, do míchy najednou pronikne série vzruchů z uvolňovaných svalových vláken. Mozek posílá elektrický výboj, stáhne se sval a vznikne škubnutí, kvůli kterému se často probudíme.

 00:00 – Přichází sen

První várka snů přichází asi po hodině a půl spánku. Pokud bychom teď pana Karla nevzbudili, ráno bychom z něj sotva dostali, co se mu kolem půlnoci zdálo. REM fázi neboli fázi, kdy člověk sní, doprovází rychlé pohyby očí (Rapid Eye Movement) a pojí se s ní mnoho zvláštních faktů, z nichž ne všechny jsou vědecky vysvětleny. Tak například skutečnost, že REM fáze nastupují asi po hodině a půl, díky čemuž člověk sní asi čtyřikrát nebo pětkrát za noc. Neznamená to ale, že máme jen 5 snů. Obvykle se nám hlavou přežene rychlý sled situací, které jsou různě propojované, takže jakoby jeden sen přecházel do druhého. Další podivnost je ta, že snové fáze se v průběhu noci postupně prodlužují. První sen (u pana Karla je to ten půlnoční) trvá pouhých 5 minut, zatímco poslední sny před probuzením mohou trvat i tři čtvrtě hodiny.

01:00 – Jako dudek

Nejtvrdší spánek nemáme během snění, ale během druhé fáze zvané NREM. Aktivita neuronů zpomaluje, snižuje se i srdeční tep. V této chvíli se tělo regeneruje nejvíce – spravují se tkáně, posilují kosti, svaly a imunitní systém. Pokud by byl Karel napojený na EEG, viděli bychom, že mozková aktivita je v tuto chvíli nízká. Rytmické vlny, které během REM fáze kmitají poměrně vysokou rychlostí, postupně zpomalují na frekvenci až ke spodní hranici 1-2 Hz. Nyní by Karla probudilo jen hromobití.

02:30 – Hrozná žízeň!

Pana Karla probouzí vyprahlo v ústech. Není lehké se vykopat z postele, ale nakonec se náš hrdina donutí a jde si dát velkou sklenici vody. Dobře dělá. Důvodem dehydratace je totiž přemíra požitého alkoholu před spaním. Hydratace těla během noci je velmi důležitá, a pokud neuposlechneme impuls těla zahnat žízeň (ideálně vodou), můžeme se probudit s pěknou bolestí hlavy. Ostatně, dehydratace organismu je jedním z hlavních katalyzátorů nepříjemných příznaků nechvalně proslulé kocoviny. Odborníci také soudí, že nadměrné pití alkoholu snižuje délku a frekvenci REM fází.

06:00 – Budíček

Časné probuzení, pokud člověka zastihne zrovna v nejtvrdší fázi NREM, není ničím příjemným. Tělo potřebuje nějaký čas, aby rozběhlo základní aktivity – zvýšení činnosti srdce, nastartování oběhového systému, zrychlení dýchání. Vše je snadnější, pokud měl spánek zdravou délku. To Karlův měl. Po osmi hodinách může s čistou hlavou vstát do nového dne.

Zdroje:

https://www.sharecare.com/health/sleep-basics/what-happens-wake-up

https://www.everydayhealth.com/sleep/why-alcohol-disrupts-your-sleep.aspx

https://www.zdravinaroda.cz/clanky/co-zpusobuje-zaskuby-pri-usinani

https://www.womansday.com/health-fitness/wellness/a1884/9-things-you-didnt-know-about-dreams-110657/

https://en.wikipedia.org/wiki/Tetris_effect