Senná rýma. Sezóna kýchání a pálivých očí v plném proudu

Bojínek, psárka, drnavec, lipnice, kostřava. Naši předci dávali těmto letním travám opravdu krásná, libozvučná jména. Tehdy ještě ale nevěděli nic o trendu alergií, který ostatně měl přijít až o mnoho let později.

Skutečně, v době národního obrození se kýchání v letních měsících ozývalo nejvíce u dětí, které strávily moc času koupáním ve studeném potoce. Nepřiměřená reakce imunitního systému na letní květenu některé jednotlivce trápila, ti ale asi byli svým okolím chápáni jako podivíni. První lékařská práce věnovaná senné rýmě byla napsaná roku 1819 jistým Johnem Bostockem v Anglii. Prvním mužem, který důkladněji prozkoumal schopnost organismu přecitlivěle reagovat na neškodné podněty, byl Rakušan Clemens von Pirquet. Ten také zavedl pojem alergie, což se stalo v roce 1906.

Nedivme se tedy Jungmannovi, Dobrovskému, Preslovi a spol., že letní trávy pojmenovali takovými výrazy. Sami při procházce rozkvetlou loukou nosočistoplenu, nebo chcete-li kapesník, nepotřebovali.

Kdyby tito muži žili dnes, asi by pro tyto druhy rostlin měli jiná pojmenování: kýchavec, okoslz nebo hrdlosvědík.

Jaro patří stromům, léto trávám

Období letních alergií přímo navazuje na jarní sezónu. Jaro je charakteristické kvetením stromů. První alergici pociťují problémy už v lednu či únoru, pokud je teplejší rok. To se totiž k životu probouzejí lísky nebo olše. Největší hrozbou je ale bříza, hlavní alergen sezóny. Kvete až do května. Z alergologického hlediska se mezi další významné stromy řadí topoly, borovice, jedle a jasany.

Daleko více ale spotřeba papírových kapesníků vzroste od půli května, kdy se alergeny do ovzduší dostávají z bylinného patra. V České republice jsou pyly trav nejběžnější příčinou pylových potíží. Vzduch je tímto pylem doslova přeplněn, protože celá řada rostlin je větrosprašná. To znamená, že k přenosu pylových zrn nepotřebují včely, vystačí si s činností větru.

Ideálními podmínkami pro množení je slunečné a teplé počasí s mírným větrem. Pokud je alergik toho dne venku a je bez svých léků, pak zažívá nepříjemné chvíle.

Počet pylových zrn naopak klesá po déletrvajícím dešti. Důležité ale je to slovo „déletrvající“. Rychlá přeháňka nebo bouřka naopak vede k tomu, že pylová zrna jsou rozbita, jejich bílkovinný obsah s alergeny se naváže na vzdušnou vlhkost a takto navázané alergeny snáze pronikají do dýchacích cest a spouštějí alergickou reakci.

Projevy pylové alergie

Bílkoviny ukryté v pylu jsou pro zdravého člověka neškodné, a proto jim organismus nevěnuje žádnou pozornost. Naproti tomu přecitlivělý imunitní systém alergika vyhodnocuje pyl jako nebezpečí a mobilizuje tělo k tzv. protizánětlivé imunitní reakci. Když tedy pyl dosedne na nosní sliznice nebo na oční spojivky, v tomto momentě je z buněk uvolněn tzv. mediátor alergické reakce (nejčastěji histamin), a ten vyvolá typické příznaky. Patří k nim:

– svědění v nose
– kýchání
– ucpaný nos
– svědění hrdla
– zarudnutí spojivek a pálení očí
– dušnost projevující se obtížným nadechováním či vydechováním, sípáním, pocity tíže na hrudi a dráždivý suchý kašel
– únava.

Jak rozeznat alergii od klasické rýmy?

Příznaky těchto zdravotních potíží jsou podobné, ale rozdíl jde poznat jednoduše. Běžné nachlazení do týdne odezní. Když trpíte příznaky déle než 7 dní v průběhu pylové sezóny, pak se pravděpodobně zařazujete k milionům alergiků. Není přitom nic divného na tom, když jste dospělý člověk a nikdy dříve jste ničím podobným netrpěli. Alergie na pyly nás může zasáhnout v jakémkoli věku.

Za alergologem spěchat nemusíte. V pylové sezóně podrobně zaznamenávejte průběh obtíží. Můžete k tomu použít papír a tužku, počítač nebo speciální aplikaci na pyly.cz. Tam lze přehledně zapisovat datum, popis problémů, a dokonce také můžete vkládat fotografie.

Tato data pak dobře poslouží lékaři na diagnostiku. Alergotesty se provádí na podzim a v zimě, nikoli v létě, kdy vysoká koncentrace alergenů ve vzduchu může negativně ovlivnit měření.

Jak se ale v mé první alergické sezóně léčit?

Pokud jsou příznaky intenzivní a neumožňují vám normálně fungovat, pak za lékařem přece jen už během sezóny zajděte. Jinak ale lze mírnější příznaky alergie utlumit běžně dostupnými léky a pomůckami. V lékárně vám poradí s výběrem vhodného antihistaminika ať už ve formě tablet, spreje do nosu či kapek do očí.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/science/article/partner-content-brief-history-of-allergies
https://zsjesenice.cz/files/vyukove-materialy/cj/literatura/8/dejiny-literatury/presl.pdf
https://www.vitalia.cz/clanky/alergici-kterym-rostlinam-se-ted-radeji-vyhnout/
https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2015/03/02.pdf
https://www.idnes.cz/jenprozeny/volny-cas/jak-rozeznat-rymu-od-alergie.A180713_150012_jpz-volny-cas_jph1
https://www.pylovasluzba.cz/novinky/travni-alergie-predstavuje-nejcastejsi-pylovou-alergii-v-evrope-126