Evropský antibiotický den 18. listopadu

 

Evropský antibiotický den připadá každoročně na 18. listopadu. Tato iniciativa vychází z konference Světové zdravotnické organizace (WHO) v Berlíně roku 1997, z níž vyplynulo, že rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům (antibiotická rezistence) je závažnou zdravotní hrozbou mezinárodního významu. První antibiotika byla objevena již před devadesáti lety a dodnes zůstávají jednou z nejdůležitějších skupin léků v dějinách lékařství. Antibiotika denně zachraňují životy. Druhou stranou mince je již poměrně známý fakt, že jejich podávání může poškodit přirozenou rovnováhu střevní mikroflóry, která je součástí zdravého a fungujícího imunitního systému. Proto je vždy potřeba zvážit poměr výhod léčby antibiotiky k možným rizikům.

Antibiotika působí pouze proti bakteriím, předepisují se tedy například při angíně nebo zápalu plic. Pokud onemocnění způsobí viry, které patří k původcům tzv. viróz, nachlazení a chřipky, antibiotika se na ně nepředepisují, protože proti virům nejsou účinná. Výjimkou může být chřipka, ke které se, v těžších případech, může přidat bakteriální infekce (třeba zánět průdušek), což léčbu chřipky komplikuje natolik, že je nutné nasadit i antibiotika. U dětí se k chřipce nejčastěji přidružuje zánět středního ucha či vedlejších nosních dutin.

Pokud se lékař rozhodne pro léčbu antibiotiky, vždy musí pečlivě uvážit, který lék je vhodný. Antibiotik je řada druhů a výběr té správné varianty je skutečně stěžejní a to nejen pro aktuální zdravotní stav pacienta, ale i z důvodu stále častěji vznikajících rezistencí.

Rezistence je odolnost bakterií (původců nemoci) vůči antibiotiku, které se v takovém případě stává neúčinným. Tento nepříznivý vývoj se v posledních desítkách let zhoršuje a je přičítán užívání antibiotik v neopodstatněných případech a jejich nesprávnému užívání.

Jak správně užívat antibiotika

  • Lékařský předpis na antibiotika je potřeba vyzvednout co nejdříve, a to z důvodu co nejrychlejšího zahájení léčby. Nástup účinku (a tedy zlepšení stavu pacienta) může trvat i několik dní.
  • Je nutné dodržet způsob dávkování doporučený lékařem. Denní dávka se stanovuje na základě hmotnosti, zejména u dětí je obvykle rozdělena do několika menších dávek.
  • Jednotlivé dávky se musí brát pravidelně ve stanovených intervalech (např. po 6, 8 či 12 hodinách). Je to proto, aby se antibiotika udržovala v těle nepřetržitě a v dostatečném množství. Nedodržování je jednou z příčin rezistence a samozřejmě i možného zhoršení průběhu nemoci.
  • Jednotlivá antibiotika se mohou lišit užitím v závislosti na jídle (před, po, s odstupem). Proto vždy věnujte pozornost tomu, co Vám Váš lékař či lékárník vydávající antibiotika doporučuje.
  • Zejména antibiotika v tekuté formě je někdy nutné uchovávat v lednici a před použitím důkladně protřepat, aby byla léčivá látka rozptýlena v tekutině rovnoměrně.
  • Je nutné využívat celé balení, pokud lékař nestanoví jinak. Celková doba podávání antibiotik se odvíjí od druhu bakteriální infekce a typu antibiotika. Obvykle se pohybuje mezi 5-ti až 14-ti dny. Léčbu neukončujte dříve ani v případě, že se vám výrazně ulevilo.

Po skončení užívání antibiotik se člověk může cítit ještě nějakou dobu oslabený. Je to jednak prodělanou nemocí a jednak náporem antibiotik. Proto je potřeba nadále dodržovat klidnější režim. V rámci rekonvalescence se doporučuje zařadit do jídelníčku zakysané potraviny, jako jsou kysané zelí, jogurty a jiné kvalitní probiotické výrobky.

Zdroj:

http://www.olecich.cz/evropsky-antibioticky-den-eaad