Jak být a zůstat fit

Alergie: Proč nás trápí?

Současné civilizace se považují za velmi vyspělé, vysoce vzdělané a jsou pyšné na moderní technologie, které nám tolik usnadňují život. Čím více je však lidský druh na těchto technologiích závislý, tím více žije v nesouladu s přírodou, kterou si již tisíce let přetváří ve svůj (ne)prospěch. Jedním z negativních důsledků jsou civilizační choroby, k nimž patří také alergie.

více zde

9 nejčastějších mýtů a polopravd o hubnutí. Znáte je?

Touha po dokonalé postavě trápí lidstvo od nepaměti. Obdivovali jsme kypré tvary, široké boky, chlapecké postavy i velké svaly. Co jeden národ považuje za krásné a přitažlivé, druhý vnímá jako odpuzující a ošklivé. Také názor na nadváhu se v průběhu staletí mnohokrát změnil. Zatímco kdysi byla nadváha brána jako důkaz bohatství, dnes moderní civilizace považuje obezitu za něco nezdravého a nepěkného.

více zde

7. dubna – Světový den zdraví

Datum 7. dubna je v historii Světové zdravotnické organizace (WHO) zapsané zlatým písmem. Právě tento den byla roku 1948 tato agentura založena. WHO si stanovila jako úkol dosažení nejvyšší možné úrovně zdraví. V minulosti sehrála důležitou roli v monitorování průběhu a šíření nemocí, jako jsou SARS, AIDS nebo malárie.

více zde

Suchej únor. In sucho veritas letos už po desáté

Osvětových kampaní je kolem nás hodně. Málokdy se ale stane, že je kampaň natolik úspěšná, že zlidoví. Příkladem je Suchej únor. Snad každý Čech už dnes ví, že tento titul neodkazuje k nedostatku atmosférických srážek – i když je paradoxní, že podle meteorologů je dlouhodobě nejsušší měsíc právě únor. Suchej únor znamená něco jiného – alkoholový půst trvající rovných 28 dní.

více zde

Evropský antibiotický den 18. listopadu

Evropský antibiotický den připadá každoročně na 18. listopadu. Tato iniciativa vychází z konference Světové zdravotnické organizace (WHO) v Berlíně roku 1997, z níž vyplynulo, že rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům (antibiotická rezistence) je závažnou zdravotní hrozbou mezinárodního významu. První antibiotika byla objevena již před devadesáti lety a dodnes zůstávají jednou z nejdůležitějších skupin léků v dějinách lékařství.

více zde

Světový den srdce 29. září a Den záchrany života 16. října

Co se týče svátků, naše pozornost je namířena na svatého Václava, který 28. září s sebou přinese den volna. Hned po něm ale následuje další významný den, o kterém je dobré vědět. 29. září celý svět slaví Den srdce. S touto událostí je tematicky spojen také Den záchrany života, který si připomínáme necelé tři týdny poté, 16. října. Oběma těmto dnům věnujeme tento článek.

více zde

14. června – Světový den dárců krve

O krvi se říká, že je to nejcennější tekutina na světě. Zdravý dospělý člověk jí má v těle asi 5 litrů. Dobrodincům, kteří jsou ochotni se o svou krev podělit s jinými, patří obrovský dík. To je hlavní motivace Světového dne dárců krve, který připadá na 14. června. Letošní Světový den dárců krve má motto „Daruj krev, abys udržel tep tohoto světa.“

více zde

11. března si připomínáme Evropský den mozku. 11 zajímavostí o našem nejzáhadnějším orgánu

Už roku 1988 vyhlásila Evropská aliance Dana takzvaný Týden mozku. Jde o mezinárodní akci, která seznamuje veřejnost s výzkumem lidského mozku, informuje o nových poznatcích a připomíná riziko neurologických onemocnění. V našem článku nabízíme některá úžasná fakta o stále málo prozkoumaném orgánu našeho těla. A protože Evropský den mozku je jedenáctého, symbolicky jsme těch zajímavostí sestavili 11. 

více zde

6. březen je dnem jódu. Vzácný prvek je důležitý pro funkci štítné žlázy

6. března si připomínáme chemický prvek s protonovým číslem 53. Je to totiž Mezinárodní den jódu. Zároveň za zmínku stojí malé výročí – přesně před 210 lety byl tento vzácný prvek objeven. Zasloužil se o to francouzský chemik Bernard Courtois.

více zde

Karlovy Vary, Jeseník a další. Tradice lázeňství v ČR

V lázních byl alespoň jednou v životě snad každý druhý. Například roku 2017 navštívilo tuzemské lázně 400 tisíc Čechů. Ještě více klientů přitom přijelo ze zahraničí, nejvíce Němci a Rusové. Lázně jsou zkrátka fenoménem, který má pevné místo v kultuře. A nejen v naší, ale také německé, polské, ruské a středomořské.

více zde